Zločin v expresu

Postupem času velmi pěkně rozehraná krimi s partou velice ironických policajtů. Začátek v kupé a po příjezdu do Paříže se mi moc nelíbil, ale jakmile se objeví další mrtvola, všechno nabere obrátky. Výhrady mám jen k otravnému dabingu ČT, v původní verzi z šedesátých let to musela být jiná zábava. Paradoxem prvního dlouhometrážního filmu režiséra Gavrase je, že kniha v kufru nese titul Le Capital - jeho nejnovějšího filmu, jehož recenzi jsme nedávno publikovali v kultu. (05.04.2014)

Tak dobre sa mi v tom nočnom kupéčku ležalo, až ma skoré premiestnenie deja do džungle veľkomesta sklamalo. Ešte pochôdzky detektívov po bytoch svedkov a podozrivých s komornejšou atmosférou boli fajn, len na klasickú ukecanú detektívku som práve nemal náladu. Takže chyba očakávaní. Obsadenie ovšem famózne. Už chýbal iba meta záver, aby sa ukázalo, že to nakoniec celé spolu sledujú v kine Jean Gabin a Lino Ventura. Ale na také cameo by asi začínajúcemu Kosťovi nepristúpili. (06.04.2024)

Na zápletku je nutno nahlížet optikou dnešních dní, ve své době ještě nebyla natolik obehraná. Perrin ani Mondy nikdy nepatřili k mým favoritům a zde ukazují, proč. Naštěstí ostatní odvádí svůj standard, čili velmi dobré herectví. U Costy-Gavrase jsem zvyklá na poněkud vyšší filmové tempo, což poskytla jen závěrečná honička a obklíčení padoucha na nábřeží. (31.08.2014)

Costa-Gavras mi ve svém režijním debutu trochu připomněl Františka Peterku v Jáchyme, hoď ho do stroje. Než přijde na lámaní chleba  přesvědčí diváka o své zkušenosti a jeho psychologické náčrty, motivace a charaktery mu zobete z ruky jako ochočený papoušek. Nicméně pak se ve dveřích zasekne František Koudelka ze zřejmě slušnýho oddílu a už se raději nebude pouštět do žádnejch větších akcí. Oním Koudelkou je osobnost vraha/vražedkyně (ať vám tu nespoileruju), jeho motivace, jednání a charakter se smrskne (POZOR TADY TO BEZ SPOILERU NELZE) v tichou a nijak nekomentovanou de facto sebevraždu, protože prostě proto...  a titulky.  Jestli se nemýlím, tak se tomuhle říká oslí můstek a  tenhle snad nebyl ani postavený a já se zase ocitl v jiným filmu, kde se zase říká: Ale tady žádnej most není!  -   Drž hubu a plav!   Nejzvláštnější na tom všem, ale je, že já se přes tuhle nebetyčnou drzost páně Costy-Gavrase u filmu vlastně ani chvíli nenudil a zobal, zobal, zobal. Montand a Mondy,  Signoret a Trintignant, Perrin a Allégret, sledovat všechny ty interakce, minipříběhy, psychologické hrátky a přitom rozplétající se klubko zapeklitého případu bylo prostě  nadmíru příjemným zážitkem.  Herecky a ze tří čtvrtin i  co do scénáře špičková záležitost, jejíž konec jako vystřižený z akčního béčka s Chuckem Norrisem (chcípni hajzle, ups, to byl zase asi spoiler) nemůže diváka jako jsem já vyvést z míry, že ano. Pět  kulek.. jako ze samopalu. (12.03.2024)

Zločin v exprese je veľmi zvláštne natočený kriminálny príbeh, vymyká sa všetkým zvyklostiam. Predovšetkým sú to vnútorné monológy podozrivých pri ich výpovediach, čo dodáva snímku zvláštnu originálnu príchuť. Film, založený predovšetkým na dialógoch, je prehliadkou celej plejády francúzskych hercov. Film bežal v našich kinách v roku 1967. (11.03.2021)