Čtyři svatby a jeden pohřeb

Výborný vzťahový film, dokazujúci, že mrkajúci Grant môže byť znesiteľný a že existujú aj dobré romantické scenáre. Stretnutia partie ľudí pôsobia realisticky, a práve z nich čerpajú novšie filmy "zo života" ako ZBUCHNUTÁ či KOMICI. Nie úplne chápem potrebu postáv vyrozprávať sa zo svojich trápení, ale rovnako nechápem SAMOTÁRA V SEATTLI a tiež som mu dal plnú pálku... (15.12.2014)

Tento film je po celých 117 minut doslova napěchován britským humorem. Kontrast čtyř svateb a jednoho pohřbu dává tomuto filmu vyváženost skvělých a vtipných dialogů a situací spolu s dojemnou scénou s Johnem Hannahem, coby řečníkem na partnerově pohřbu. Osobně dávám maximální počet hvězd, protože mě opět Britové přesvědčili o tom, že jsou nejlepší filmoví tvůrci v naší galaxii. (09.01.2009)

Když byl režisér Lindsay Anderson hostem na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, poskytl zde mimo jiné zajímavý rozhovor časopisu Rock&Pop. Byla mu položena otázka, jaký film z poslední doby považuje za nejlepší, a naopak. Anderson uvedl jako nejlepší snímek Co žere Gilberta Grapea, jako nejhorší pak právě tento (mnohem úspěšnější) Newellův film. Charakterizoval ho jako "nechutně buržoazní záležitost". Po Gilbertovi jsem se vcelku usilovně pídil (nakonec, kdo by nedal na doporučení tvůrce úžasného O Lucky Mana s neméně úžasným Malcolmem McDowellem?) a brzy jsem ho také - díky polské televizi - zhlédl. Čtyři svatby za nějaký čas potom uvedla Nova. Mám vcelku rád představu staré dobré Anglie, jako kolébky duchařských příběhů vyprávěných u krbu, s jejími kluby gentlemanů s dýmkou a deštníkem, mám rád představu londýnské mlhy, blata a vřesoviště, černohumorné historky Roalda Dahla, Doktora v domě, nebo ty fenomenální šílence z Monty Pythonů. Tady není po ničem podobném ani památky. Mám rád svatby, a jistým způsobem mě fascinují pohřby. Od filmu s takovým názvem by se tedy dalo čekat, že se mi bude líbit. Avšak chyba lávky: V tomto snímku je vše podáno v tak tupě snobském, dokonale povrchním a chladném duchu, že si člověk nemůže nevzpomenout na Andersonova slova o buržoazním filmu. Nechtěl bych být hostem na těchto svatbách (brr), nechtěl bych se účastnit takového pohřbu (dvojnásobné brr). Zde nenajdu žádného našince. Jsem tu pouhý cizinec, který se raději vytratí někam do nejbližší hospody, aby spláchl onu pachuť, která z Newellova chladného filmu čiší na sto honů... [Mimochodem: Je zajímavé, jak šla po Čtyřech svatbách kariéra Andie MacDowell dolů. Taková hvězda, a kde je jí dnes konec.] (27.08.2007)

British comedy at its best. V zásadě předvídatelný, přesto božský. Lásce na první pohled k Andie naprosto, ale NAPROSTO rozumim. Sám jsem si ji prožil. A konečně - opravdu krásná pocta manželství ... svym způsobem. Jen mi je trochu líto Mikea Newella, protože mám takovýho tucha, že se tímhle akorát zařadil po bok dalších režisérů, co vždycky budou jen a jen ve stínu toho nejgeniálnějšího scénáristy romantických komedií. --- "...to take the Lydia Jane Hibbott to be my awful wedded wife" (15.02.2013)

Tak nakoniec to chcelo 2 pozretia, kým som docenil anglický suchý humor v tejto nadpriemernej romantickej komédii. Pred 10timi rokmi som neveriacky krútil hlavou. Aj keď scéna, v ktorej McDowell popisuje klasicky vyhúkanému Grantovi milostné zážitky zo svojej minulosti, je pre mňa rozpačitá aj dnes. Ako mi potom môže byť sympatická? Bral som to ako scenáristický omyl a tváril sa, že to tak nebolo:))). (09.08.2009)