Zločiny budoucnosti

Zatímco David Lynch by ze svého vzdáleného bratříčka mohl mít radost, já nikoliv, a to mám jak Lynche tak Cronenberga rád. Jakkoliv zní premisa zajímavě, není dobře využita, tenhle film člověka nijak neobohatí a už vůbec nepobaví. I v hodinové stopáži se najde hromada hluchých, resp. přímo němých míst - a fakt ne, nejsou to místa určená pro myšlenkové přemítání, nevypráví obrazem, ani nevyužívají obrazových metafor, či metonymie... Crimes of the Future je vyloženě studentská práce zajímavá možná tak na poli amatérského filmu a to u mě osobně ani pár sekund dobře využitých zvukových efektů nespraví. 2/10 (27.11.2009)

Podobne ako starší brat tohto filmu - Cronenbergov "celovečerný" debut Stereo - aj Crimes of future funguje ako zvláštny experiment - oproti Stereu pribudla farba a aj príležitostne zvuky - hoci tie sú tu používané veľmi experimentálne, nie sú synchrónne, častokrát sú to len akési efekty a spôsob narábania so zvukom a ruchmi je tu veľmi pozoruhodný. Do toho sa občas ozýva vnútorný monológ hlavného predstaviteľa - vedca. Námetovo film rozvíja (ako je uvedené hore v obsahu filmu a ako sa o tom rozširuje sám autor) veľmi zaujímavú tému. Znova sa tu objavujú tí istí herci ako v Stereo - väčšinou mladí (medzi 20 a 30) Cronenbergovi kamaráti, poväčšinou zle hrajúci, no typovo zaujímaví a znova dôležitú úlohu zohráva lokácia, miesto, ktorým si Cronenberg podobne ako v predošlom filme veľmi pomohol: dáva filmu punc artovosti, zároveň to je vďaka nemu akási "ne-sci-fi sci fi" lokalita a vizuálne je naozaj výborné - navyše tak rozľahlé a dômyselné, že sa celá hodina môže odohrávať iba tam. Pozoruhodný počin, ktorý je však akýmsi experimentálnym artovým sci-fi, akási filmová esej... no väčšinu divákov to bude, samozrejme, nudiť... réžia, scenár, produkcia, kamera a strih: cronenberg sám (vo veku 27 rokov). (12.10.2013)

Film s totálne uspávajúcim efektom a aj keď ma solídnych šesťdesiat minút, aj tak som pri nom zaspával. Čakal som podľa hodnotení všeličo, ale takú hlúposť a nezáživnosť veru nie. Postavy nesympatické a ich chovania neboli ako v ústave pre dermatológiu, ale ako z ústavu pre chorobomyseľných. Vôbec som nepobral čo to ako malo znamenať a vonkoncom nie, čo tým režisér asi myslel. Že je film často bez dialogov a sú tam len rozličné zvuky by som celkom neodpisoval, ale že film chcel zaujať svojim netradičným bizarom, odpíšem určite a to preto, že tento Cronenbergov experiment za vela nestal. Asi sa režisér potreboval odreagovať a z toho vznikol tento fetišistický des, ktorý nemá hlavu a ani patu. Aspoň, že to odreagovanie fungovalo a po tomto chaose a nezdare dal život kultovým filmom a na tento pokus sa už aj zabudlo. Slabe2*. (18.04.2023)

Ujetina nejtěžšího kalibru. Možná mám mozek nedostatečně adaprovaný na podoné bizarnosti, ale nějak mi nedochází, co byl tady vlastně tvůrčí záměr. Je to silně experimentální, podivné, úchylné, ale taky se mi u toho málem několikrát povedlo usnout a jednoduše jsem nepochopila o čem a pro koho to bylo. Jednu * dávám za odvahu a drzost natočit něco takového a druhou za zvuk (střídání naprostého ticha, kakofonických zvuků a výjmečně několika monologů) a kameru. Mimochodem obskurnost díla v mém případě umocnilo to, že jsem sehnala jen italské a portugalské titulky. Studujíc španělštinu, zvolila jsem ty druhé, takže největší přínos Crimes of the Future pro mě nakonec byl jazykový. (30.04.2008)

Crimes of the Future vypadá tak trochu jako barevné pokračování o rok staršího Sterea - sice zde už nejde o pokusy s telepatií, avšak děj se, stejně jako ve Stereu, odehrává ve velké izolované budově a je opět - mírně řečeno - dosti bizarní. Podivná, znovu lehce depresivní atmosféra, je v první polovině skvělá, leč pak pomalu ztrácí na intenzitě (stává se spíše docela vtipnou) - závěr je však velmi podařený. V tomto filmu je navíc, narozdíl od Sterea, ještě prvek s obrazem celkem nesouvisejících zvuků a ruchů, které tu a tam proniknou skrz clonu ticha (nutno podotknout, že obraz a zvuk jsou zde opět, jako u Sterea, odděleny a k divákům znovu promlouvá vypravěč). . . . . Nemůžu si pomoct - pod 4* u tohohle roztomilého bizarního experimentu jednoduše jít nemůžu - protože tohle se prostě jen tak nevidí. (15.10.2006)