Režie:
Ridley ScottScénář:
William MonahanKamera:
John MathiesonHudba:
Harry Gregson-WilliamsHrají:
Orlando Bloom, Eva Green, Liam Neeson, Jeremy Irons, Márton Csókás, Nikolaj Coster-Waldau, Jon Finch, Brendan Gleeson, Kevin McKidd, Edward Norton (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Prostý kovář Balian potká svého otce, kterého ani nezná, a ten mu nabídne, aby s ním jel do Jeruzaléma. Balian sice nejdřív nechce, ale pak zabije kněze, který odmítá dopřát klid duši jeho ženy, která spáchala sebevraždu. Rozhodne se tedy následovat svého otce do Jeruzaléma, aby smyl hříchy své i své ženy... Balianův otec umírá, ještě předtím ale pasuje svého syna na rytíře a žádá po něm, aby byl čestný. Balian má brzy příležitost vyzkoušet svou čest. Stávající král Jeruzaléma umírá a chce, aby mu dál vládl rozumný člověk. A takového vidí právě v Balianovi a nabízí mu ruku své sestry, ve které našel zalíbení. Jenže za cenu smrti jejího manžela, což nemůže čestný muž dopustit. Netrvá dlouho a neutuchající rozepře mezi muslimy a křesťany vyústí ve válku o Jeruzalém... (TV Prima)
(více)Videa (4)
Recenze (1 197)
Film, který má v sobě ohromnou sílu myšlenek, který zřejmě nikdy nepřestanou být aktuální, protože nám všem chybí vnitřní pokora a o respektu k odlišnostem už ani nemluvím. Sdělnost filmu podporují nejen skvěle napsaný dialogy, ale i obraz. Stačí vnímat detaily, třeba když se Saladin nechce šlápnout na kříž. Velká škoda, že se tenhle vnímá jen jako další "historický" velkofilm, protože on má v sobě mnohem, mnohem víc než jen klasický příběh o odvaze a velkolepé souboje. S filmařského hlediska se jedná o tradiční vizuální lahůdku made in Scott, která je odvyprávěna právě s citem pro podstatu filmu, takže ve filmu se dost mluví a velké bitvy se dočkámě až cca v půlhodinovém závěru. Pokud jde o herecký výkony, tak tady mám jediný jméno u kterýho bych se rád zastavil, Orlando Bloom. Orlando prostě není herec, nemá v sobě charsima a už vůbec v něm nevidím chlapa, který by dokázal to, co dokázala jeho postava v tomhle filmu: Není mu co vyčíst ve smyslu nesnahy, Orlando se se snaží jak kráva, Ridley z něj ždíme maximum, ale chybí mě tam prostě chemie. Na druhou stranu je tu jeden paradox, když jsem o tom filmu přemýšlel a dával jsem dohromady jména, který by Orlandovu postavu nahradily v celým kontextu téhle postavy, přišel šok, nenašel jsem nikoho kdo by se na tu roli hodil víc. Film, považuju z jeho obsahové podstaty za jeden z nejpřínosnějších velkofilmů posledních desítek let. ()
Najlepší historický epos nového tisícročia, Hollywood v tej najkvalitnejšej podobe, výrazne lepší film ako precenený Gladiátor. Je duchaplný (a neskĺzava do naivity, aspoň nie na americký štúdiový veľkofilm), má skvelú hudbu a výpravu, dostatok bojových scén a predovšetkým sústredenú, v každej scéne presnú Ridleyho réžiu. Bloom mohol byť výraznejší, ale rozhodne to celé nekazí. Vynikajúci David Thewlis. Nutnosťou je director´s cut, ktorý je o dve hviezdy lepší ako kino-verzia - pre mňa nepochopiteľne nízke hodnotenia si vysvetľujem len tým, že dotyční videli ten nesúvislý pahýľ, čo išiel v kinách. K ostatným komentárom: Tom Hardy je zrejme mimozemšťan a videl ten film len z rakety na obežnej dráhe. ;-) ()
Velkolepý opus s bitvami tisíců, vzestupem ctnostných jednotlivců, komorními dialogy i epickým poselstvím do dnešní doby (např. teorie Clash of Civilizations). Přesto se pod podrobnějším náhledem film rozpadá na spoustu klišé (Orlando jako typický "Honza málem králem"), pár nejasně, či zkresleně načrtnutých událostí a kostrbaté dramatičnosti, kdy vás film sice nenudí, ale občas si klidně můžete odskočit, aniž byste přišli o víc, než něco již viděného, či dokonce nepodstatného. Království nebeské má zkrátka jednu pointu a naproti tomu tříhodinovou, snadno zapomenutelnou, výplň. Netvrdím, že Ridley selhal, film natočil kvalitně, jenže nedokázal svým vyprávěním přitáhnout jako Jackson v Pánu Prstenů a nedokázal přebít ani pocit z Gladiátora. Lepších 6/10 ()
Nevím přesně, čím to, ale jak v případě Království nebeského, tak staršího Scottova Gladiátora mi přišly tyhle chlapské monumentální příběhy zajímavější až po několikerém zhlédnutí. Sám Ridley Scott před lety odstartoval vlnu zájmu o historické velkofilmy, následoval například dramaturgicky nezvládnutý Alexander, podivně pokulhávající Troja, bez autorského vkladu, bez krve a na efekt natočený Král Artuš. K žánru se sám vrátil vyprávěním o tom, jak drsně to asi vypadalo v časech křížových výprav. V časech moru a chudoby. Do svého vlastního boje tu vstupuje venkovský kovář, který se až pohádkově rychle a dobře naučí bojovat s mečem a koordinovat drsné střety vojsk. Orlando Bloom není špatný, ale jeho postava je vnitřně statická, ostatní ho o třídu přehrávají. Výprava je skvostná, všechna ta bitevní aranžmá se musí líbit. Scott je tu svým pánem, své vizuální představy dokonale interpretuje, nechybí mu myšlenka i napětí. Velkolepý dospělý historický kus. ()
Film ne o křížové výpravě ale o roku 2005. Se značnými rozpory, nakonec dávám vyšší hodnocení. Všechny postavy a děj jsou pouze koloratura k hlavní myšlence filmu. I pro režisérský styl jsem tu na rozdíl od "Gladiátora" našel opodstatnění, o hudbě nemluvě. Bylo mi tentokrát i celkem jedno, jak dostává znovu historie na frak (templáři to vážně schytali), protože i ta byla použita více méně jako kulisa. Jakkoli je tato myšlenka zjednodušena a klouže vesměs po povrchu, jakkoli při Bloomově závěrečném projevu v Jeruzalémě úpím, zůstává smutná pravda, kterou si každý může na současném dění ve Svaté zemi ověřit. ()
Galerie (77)
Zajímavosti (75)
- Scéna zasadnutia kráľovskej rady Balduina IV. (Edward Norton) sa nakrúcala na nádvorí Patio de las Doncellas v sevillskom Alcázare. Tesne pred príchodom filmového štábu sa mramorová podlaha v súlade s historickou dokumentáciou zmenila na maurskú záhradu s bazénom. Ridley Scott však presvedčil stavebné úrady, aby povolili po dobu nakrúcania nádvorie vydláždiť mramorom. Po premiére filmu získalo nádvorie opäť svoju podobu so záhradou a bazénmi. (Arsenal83)
- O úlohu Baliana (Orlando Bloom) sa uchádzal aj Marton Csokas (Guy de Lusignan). (Arsenal83)
- Za „tu správnou“ verzi filmu bývá považován jeho více než tříhodinový režisérský sestřih. Režisér Ridley Scott se k původnímu zkrácení filmu vyjádřil: „Hlavním problémem byly ty prokleté testovací projekce. Sedí tam čtyři stovky lidí různého věku, hodnotí váš film podle určitých kritérií a vy musíte druhý den bojovat s demografickými hledisky: ženy pod 25, muži přes 45… Přitom většina z nich neví o politice, náboženství a historii vůbec nic. Jeden například do svého dotazníku napsal: ,Historický filmy sou na prd.’ A ještě udělal chybu ve slově ,prd’. Žádný div, že je pak člověk jako režisér občas paranoidní a říká si, že ta či ona scéna je opravdu moc dlouhá. Pokoušíte se opravovat věci, které nejsou rozbité.“ (NIRO)
Reklama