Toy Story: Příběh hraček

Rok výroby 1995, to je až neuvěřitelné. A pořád je velmi oblíbený. Film o světě, kde hračky mají svůj život a mají své radosti i starosti. Doba, kdy hračky ožívají mi připadá fascinující. Mám takový matný pocit, že jsem nad tím v dětství přemýšlela, co dělají hračky, když je nevidím. Jsem ráda, že tento film vznikl. Woody je kovboj - hračka, kterou má Andy nejraději. Až do chvíle, kdy Andy dostane k narozeninám Buzze rakeťáka. Posléze se Woody i Buzz ztrácejí a odnáší si je domů Sid. Chlapec, který své hračky mučí a ničí. Do toho se blíží stěhování Andyho rodiny. Stihnou se Buzz a Woody vrátit dříve, než se jejich milovaný Andy vrátí? Na to se musíte podívat sami. - "Woody. He's brave, and kind, and smart. But that thing that makes Woody special, is he'll never give up on you, ever. He'll be there for you, no matter what." (20.07.2017)

(1001) Nevím, no. Když jsem film viděla jako dítě, tak mě vůbec nebavil, a teď jako dospělému mi přijde, že Příběh hraček ani není moc dělaný pro děti, spíš pro dospělé posedlé nostalgií, což nejsem, takže mě to taky nebaví. Takže jsou to ve výsledku dvě dobré Buzzovy hlášky a potom čekání na nevyhnutelný happy end. (30.12.2018)

Na takovýhle animáč jsem čekal, konečně nějaké hračky, které mluví. John Lasseter mi splnil sen a navíc mě při tom pobavil velkou dávkou charisma. Snímek jsem viděl v anglickým podání, kde na mě udělal dojem Tom Hanks, ale také česky na dabované, to není vůbec špatný. Příběh je sepsán natolik dobře, abyste se každou minutu filmu nenudili a byli stále ve střehu, aby vám něco neuteklo. Opravdu hezky provedené. (25.10.2010)

Dlouho jsem se těmto třem filmům vyhýbal,tak nějak mi téma nic neříkalo,až nedávno mě jeden neodbytný člověk ke sledování donutil tím,že mi všechny tři díly přinesl až domů a světe div se,bavil jsem se,a to hodně.Pravda,jde o pěkně staré kousky a viděl jsem před nimi spoustu novějších a hodně povedených animáků,ale pořád mají své kouzlo,jednoznačně 5*. (13.08.2016)

Pokud bych měl vybrat jeden jediný film mého dětství, neváhal bych ani vteřinu. Průkopník mezi animáky má takové herecké obsazení, že zbylé pixarovky (a nepixarovky už tuplem) jen blednou závistí. Woody i Buzz měli společně jít po červeném koberci pro Oscara jak za nejlepší film, tak za herecké výkony. O vedlejších rolích pana Brambůrka a Rexe se ani nemusím zmiňovat, to je ostuda filmové akademie. Třeba to jednou dostanou za zásluhy. Jasně, že animace je už teď daleko dál, a ano, písnička je trošku přeslazená (a mimochodem, Pavel Bobek to v češtině rozjel možná ještě lépe) a konec možná lehce přepísklej, ale mě je to naprosto ukradené. I po šesté mě Buzz ublikal k smrti a počítám, že to nebylo naposledy. Právě se chystá třetí díl a tak doufám, že se udrží lidskost a citovost všech hraček a ne, že se dočkáme příliš akce na úkor Brambůrkových hlášek a Rexových vtipů. Možná jsem přecitlivělej a nebo patřím do školky, ale po tomhle filmu mám chuť se vrátit do doby, kdy mě štvalo, že Andy má Woodyho a já tisíce plyšových psů. Král mezi animáky, (South Park nepočítám, ten patří jinam). Potřást rukou si s ním mohou snad jen Příšerky, která se téhle nádheře hodně blížila. Vzhůru do nekonečna a ještě dál! (13.01.2008)