Dolryeochagi

Bacha SPOILERy. Co napsat a neopakovat předchozí komenty? Bude to těžké. Děj je tady docela pěkně nastíněn, atmosféra filmu a jeho největší klady a zápory taky. Pro mě byl jedním z hlavních důvodů shlédnutí tohoto filmu účast Bin Hyeona, který je úžasně charismaticky a je to můj oblíbenec. Na začátku to vypadá, že je hlavní postava, ale nakonec se ukáže, že není. To mě trochu zklamalo. Celý film jsem se těšil, jak na konci filmu někoho seřeže, ale finální souboj patřil někomu jinému. Ve filmu je sice docela dost klišé, na druhou stranu některé jsou na konci úplně převráceny na hlavu. Například kluk, co se snaží vyhrát a uživit těhotnou přítelkyni to na konci projede na celé čáře. To byste nečekali, co? Já taky a docela mě to překvapilo. A překvapení je ve filmu hodně. Vidět dělat Taekwondo kluka z baletního týmu... úžasný zážitek. Nebo když parta kluků začně spontálně večer u ohně tancovat na Life is Life. Totálně vás to odzbrojí. (30.05.2006)

Členové školního taekwondo týmu dostanou nakládačku od místní partičky frackovitých rváčů a do jednoho skončí v obvazech. A jéje, kdo teď bude za školu bojovat? Inu, pohrozíme grázlíkům vězením a neortodoxní taekwondo tým je na světě. Teď ještě sehnat toho pravého trenéra, mentora, jenž nezdárne hochy udrží na uzdě, napumpuje jim do žil nadšení pro věc a s chutí do tréninku! Další jihokorejský filmík, který mě naprosto zpražil dokonalým skloubením vtipu, ladnosti, pohodovosti a dojemnosti. Největší zásluhu na mém nadšení ze snímku má (jak jinak) taekwondo. Ke sportu a bojovým uměním mám vřelý vztah, a tak jsem si kopací scény, ať už jde o trénink, nesčetné bitky a především finální, dynamicky nasnímaný turnaj, prodchnutý patřičnou dávkou emocí, chlapského odhodlání, bojovnosti a patosu, vyloženě užíval a přiznám se, že na konci i trošičku zaslzel :-) Paráda! Korejci mi zase jednou uštědřili k.o. a já nemůžu být objektivní :-) Za 5! (03.04.2006)

Takové milé pohlazení po duši. Je vůbec možné dnes natočit film o odhodlaných outsiderech, aby nepůsobil jako vaření z vody? V Koreii evidentně ano. Spin Kick je super oddechovka, která pozvedne náladu (především geniální scéna s Live is Life) a nebýt pomalejšího začátku a pár dalších výtek, šel bych snad i na 5*. Kdo hledá film na zahnání špatné nálady a který si s chutí kdykoliv pustí znovu, Spin Kick je rozhodně správná volba. (27.04.2008)

Zaujímavý mix žánrov. V jadre to je klasický film o problémovej mládeži, ktorú prevychová nejaký učiteľ. Len sa to neodohráva v škole, ale v telocvični a tak si s tými grázlami musí poradiť tréner. Napriek pár dramatickejším motívom to je neustále okorenené vtipmi jak z pubertálnej komédie a jak film graduje, tak sa postupne prehupne do štandardného športového filmu o tom ako outsideri konečne uspejú a dokážu nemožné. Film rozhodne ani na chvíľu nenudí. Postavy majú celkom pútavé príbehy, ale ich predstavitelia mi pripadali málo charizmatickí. Nejak extra mi vďaka tomu nezáležalo na tom, či sa polepšia a vyhrajú. Samotné bitky v taekwonde sú špičkové. Možno niekoho sklame to, že to nie je nič prehnané. Žiadna šialená akrobacia alebo gorefest. Proste čo najrealistickejšie športové férové chvaty. Raz za čas je osviežujúci aj takýto štýl. Takže výsledkom je solídny film za silné tri hviezdičky, ktorý sa dá vidieť aj viackrát, ale s výraznejšími hercami to mohla byť väčšia pecka. 7/10. (08.08.2019)

Juhokorejský príspevok k žánru tzv. športových filmov v sebe, ako je to pre Kórejcov typicke, mixuje viac ako sa na prvý pohľad môže zdať. Prvá polovica sa tak nesie hlavne v duchu teenagerských športových filmov s patričnou dávkou humoru (napr. Karate Kid, len namiesto karate tu máme Taekwondo), aby sa potom v druhej polovice zvrtla vo vážnu športovú drámu (napr. ako prvé ma napadá Remember the titans). Iste, film obsahuje plno klišé daných žánrov (outsideri, ktorí sa nakoniec prepracujú až na samý vrchol), ktoré sme už mohli vidieť veľakrát. Ale aj napriek tomu u mňa jasne vyčnieva za tématicky podobnými filmai spoza Atlantiku. Prečo? Dôvod je jednoduchý i keď ťažko definovateľný. Najväčšou prednosťou kórejských žánrových filmov, ktoré sa na nič nehrajú a preberajú naračné schémy zo západu je ich ľahkosť. Tak je to aj zo Spin Kick. Z filmu je cítiť emócie - nefalšované a nepredstierané. Občas mám pociť, že oni to ani nehrajú, ale filmami proste žijú. Vo výsledku je tak film veľmi svižný, nápaditý, zábavný ale i vážny a mentorský. Skrátka komerčná zábava vysokej úrovne. (08.01.2005)