Så som i himmelen
As It Is in Heaven
Režie:
Kay PollakKamera:
Harald Gunnar PaalgardHudba:
Stefan NilssonHrají:
Michael Nyqvist, Frida Hallgren, Helen Sjöholm, Lennart Jähkel, Ingela Olsson, Niklas Falk, Ylva Lööf, André Sjöberg, Mikael Rahm, Barbro Kollberg (více)Obsahy(1)
Slavného dirigenta uprostřed koncertu postihne infarkt. Přestože má diář plný na 8 let dopředu, rozhodne se změnit životní styl a odjíždí do rodného městečka na severu Švédska, odkud se s maminkou odstěhoval kvůli šikaně, když mu bylo 7 let. Tady se postupně zapojí do kostelního pěveckého sboru, což radikálně ovlivní nejen jeho život, ale i dosud poklidný řád městečka. (JANARYBA)
(více)Videa (1)
Recenze (67)
Film vo mne nevyvolal žiadne veľké emócie. Na druhej strane som ocenil pokojnú atmosféru, v ktorej plynul príbeh navrátilca, ktorý musel vynaložiť veľké úsilie, aby ho miestna komunita prijala. Významnú úlohu v tom zohral tichý konflikt s miestnym farárom. Moje hodnotenie znamená spokojnosť so stvárnením drobných osudov, drobných konfliktov, drobných radostí a súčasne sklamané očakávanie, že príde k významným dejovým zlomom, ktoré by z filmu urobili lepšie zapamätateľné dielo. ()
Seveřani, jak je známe a máme rádi: nepřikrášlené lokace, žádné hollywoodské krásky a krasavci, realistické herecké výkony, vztahová dramata, krutost i naděje. Světoznámý dirigent se vrací ke kořenům a trochu autisticky hledá sám sebe. Přičemž nenápadně, ale velmi podstatně, naruší dosavadní život v zapadlém městečku. ….. Jenomže jsem to všechno viděla už několikrát, v podobných filmech. A závěr je až lacině sladkobolný. SHRNUTÍ: Psychoterapie za pomoci kostelního sboru. ()
V čem je problém? Vyhrocenost filmu slábne s tím, jak se hlavní hrdina postupně zasimilovává s prostředím, respektive sbalí tu největší žábu v místním zapadákově, následkem čehož není na čem stavět. Dramaturgie opět zanedbala svoji základní úlohu, tj. poskytovat vhled zvenčí a podobný lapálie perzekuovat a devitalizovat. Inu, když nic jiného, alespoň se dovíme, proč mají v bigotní Skandinávii satanský metal. ()
Severskou kinematografii neznám , nevím co mám od ní očekávat a možná i proto jsem ve výhodě. Tak jako v nebi, jsem si náramně vychutnala, Michael Nyqvist mě potěšil, málokterý čtyřicátník se umí tak hezky, trošku nesměle smát. Jeho příběh není originální, přesto je zachycený poklidně, někdy zvlášně a tiše. Jeho práce ve sboru ho nesmírně baví, rozčeří vody a i on je příčinou řešení a čištění mnoha vztahů, stejně jako i jeho vlastního života. Konec filmu vás chytí za srdce ať chcete či ne. ...Frida Hallgren taky úchvatná. ()
Jak má muzikant hodnotit filmy o muzikantech, že... Film na mě zapůsobil asi tak, jako když si objednáte čistou severskou vodku, tu vám sice přinesou, ale zamíchanou v jakési patetické limonádě, u které už navíc od prvního pohledu poznáte, jak bude chutnat. Osobnost hlavního hrdiny, jeho osud a motivace jsou spíše jen nahozeny (nebo zahozeny?) a velmi záhy se rozplynou v žánrovém vesnickém obrázku plného jednoduše typizovaných figurek. Úplný závěr filmu ho sice zachraňuje od nejhoršího, dává mu větší hloubku a snad i nějaké poselství, jenže aby na mě opravdu zapůsobil, musel by se mě režisér pokusit opít něčím trošku jiným. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (4)
Související novinky
Severská filmová zima - 15 filmů v 7 městech
Sjednocujícím prvkem českého a severského filmu je obdobné společenské a kulturní klima. Severské filmy však nabízí výrazně odlišný přístup ke zpracování tématu. Ten se vyznačuje především… (více)
Reklama