Její případ

O problému sexuálního harašení v zemi, kde i pochvala "Vám to dneska sluší, slečno." se často stává případem pro právníka, si myslím svoje a skoro by se mohlo z filmu zdát, že většina mužské populace jsou šovinistická prasata :o), ale myslím, že Niki Caro šlo o jinou věc. O ukázání potřeby normálního lidského respektu, které si ženy ve výrazně mužském prostředí zaslouží, o nesmyslnosti předsudků vůči nim ("Víš, kolik jsme měli nehod od tý doby, co berou vás? Ještě kvůli ženský někdo zařve.") a o to, že neustávající sexuální narážky nemusí být logicky ženám po chuti. Všechny scény z dolu, kde postava Charlize zažívá ponižování, jsou působivé (včetně uvěřitelného prostředí), naproti tomu kdykoliv se ocitneme v soudní síni, film trochu ztrácí dech a závěrečná katarze nemá takovou sílu, aby vyvolala mrazení v zádech. Ale Charlize jako odvážná neústupná žena je skvělá a doslova táhne celý film i přes slabší okamžiky, kdy to "drhne". A navíc dvojí potěšení jako bonus - za prvé vidět po dlouhý době Woodyho Harrelsona ve výraznější roli a k tomu Seana Beana v roli kladné. Tady mi zase schází desetibodové hodnocení - 3 a půl*. (19.03.2006)

Velice intenzivní a osobitě zpracovaný film, který pojednává o velmi citlivém tématu způsobem věru zaníceným a možna právě proto tak zajímavým. Jméno režisérky udiví, neboť zkušeností na rozdávání nemá, přesto to na kvalitě filmu ani omylem neubírá a zručnost by mohla rozdávat jiným. Charlize Theron se hlavní role ujala se svou typickou vervou a emancipací a starostlivá matka je v jejím podání fantastické pokoukání. Citlivě vykreslená vazba venkovské rodiny je výborná a diváka chytne za srdce, stejně jako drsné scény z dolů, které jsou zajímavé svou obrazovou strohostí a syrovostí. Inteligentní a chytlavá podívaná plná nevšedních okamžiků. (05.11.2008)

Ano, tak tomu se říká emancipace, jít pracovat do dolů (tímhle vždycky argumentuji, když jsem nařčena z feminismu, že takhle si to představuji). Bohužel tohle dílo diskriminaci neřeší, tedy zaměstnaneckou, platovou ... Hrdinka tohohle filmu jde pracovat do dolů z ryze praktického důvodu, jen aby dostala vyšší výdělek, protože se nachází v tísnivé sociální situaci, ne proto, aby ukázala, že na to prostě má. Nu což v roce 1989, uznávám, to je dost pokrokové až odvážné. Film se stáčí jiným směrem ... snaží se řešit sexuální obtěžování (nebo snad sexuálně zabarvenou šikanu) na pracovišti, což je určitě úmysl vznešený, nicméně v podání tohohle dílka však čistě průměrný. Nedočkáme se vypjatých psychologických scén, nýbrž sledu dojemně ohraných situací, které jsou sice pěkně odehrané (překvapivě silnou hereckou sestavou), ve výsledku je však film jen utahaně bezobsažný. Je to dáno tím, že se snaží být až příliš vstřícný, není na pochopení v podstatě vůbec náročný, nesnaží se osvětlit precedent, který si hornice vysoudily. Je to jen průměrné rodinné drama zasazené do netradičních reálií, které je v první hodině koukatelné -to si ještě k hrdinkám a hrdinům dokážete najít cestičku- ale s přibývajícím časem vám začnou být docela lhostejní, protože se děj cyklicky opakuje (šikana, soud, rodina) a k ničemu pořádnému nespěje. Myslela jsem, že uvidím parádní soudní drama, nebo alespoň náznak psychologického dramatu, výsledkem je melodramatický skoro-kýč. Který hodnotím tak vysoko jen díky hereckým výkonům a díky mé nostalgii po pořádné feministické masáži :-o, ne to byl jen vtip. (27.10.2006)

Je potěšující, že v tomto feministickém dramatu nejsou šovinistickými prasaty úplně všichni chlapi, nýbrž jenom naprostá většina z nich. Je potěšující, že v tomto feministickém dramatu nejsou bez poskvrny všechny ženské hrdinky, nýbrž jenom naprostá většina z nich. Je potěšující, a teď už bez ironie, že režisérka Niki Caro přistoupila k problematice sexuálního obtěžování a rovnoprávnosti pohlaví citlivě a zodpovědně. Na jednu, možná dvě výjimky nás ušetřila srdceryvných výlevů emocí a talent věnovala raději rozvíjení psychologických profilů jednotlivých postav. Film tím bohužel obohatila o rodinou linii, linii významu srovnatelného s linii hlavní a zajímavější, tedy soudní. Ačkoliv o soudní drama v tradičním smyslu slova nejde: 90% scén tvoří retrospektivy na dění předcházející soudnímu řízení, které samo o sobě trvá pouze pár minut. V kontrastu s nenásilně vyvolávanými emocemi stojí úporná snaha přenést na diváka náladu nehostinné krajiny, kde se zastavil čas, krajiny „mlčiacich slov“. Četné letecké záběry North Country podmalované vzletnou hudbou mi k podobně komornímu snímku neseděly. Velice utlumený a na rozhovorech s reálnými ženami z dolů postavený výkon předvádí pohledná Charlize Theron i typická představitelka silných žen Frances McDormand, jejíž postavu potká nejsmutnější osud. Její případ, podobně jako před lety Znásilnění, nejspíš vyvolá reakce kladné i záporné a nejspíš, což by měl být největší přínos celého filmu, vyvolá diskuzi. Jak dlouhou a hlasitou, to už bude individuální. 70% Zajímavé komentáře: Lima, pshimi, k212, castor, liuk (08.03.2008)

Nemám rád tento typ príbehov v ktorom bojuje jednotlivec proti celému systému bez najmenšej šance vyhrať. A aj keď nakoniec vyhrá a všetci sa postavia a zatlieskajú mu, tak je to príliš nerovný zápas v ktorom si nevychutnávam tú postupnú zmenu názorov ostatných pretože je príliš náhla a nedôveryhodná. Tentokrát bojuje žena proti sexuálnemu obťažovaniu totálne vymaštených robošov na malomeste, takže aj jej rodičia majú názor, že si za nejaké to obťažovanie môže sama svojím nevhodným správaním. To je proste až príliš veľa prekážok. Téma sexuálneho obťažovania je aj dnes stále aktuálna, ale chcelo by to lepšie filmy. Tretiu hviezdičku dávam len za dojímavý záver, ktorý prekvapivo fungoval. Tiež som mal chuť vstať. 5/10. (13.06.2020)