My Fair Lady

170 minut je docela ubíjejících, ale stojí to zato. My Fair Lady je klasika a ňáký písničky sem dokonce hrála na piano. Máma si je pobrukovala v českym znění bohužel i při filmu, ale naštěstí sem ji odradila, aby mi nekazila zážitek. Audrey sice byla holka z fairu a neuměla se chovat, ale v mluvení jí stačilo akorát zjemnit hlas, což tak nevypadá, když se to učila celou dobu. A nemůžu si odpustit podotknout, že fakt zlatá čeština! Jakejch máme slov! Když ona řikala něco nespisovnýho nebo neslušnýho, my sme to tak i přeložili, ale v originále je to stejný, max zkrácený a intonačně zkomolený. (15.10.2008)

Při posuzování díla jde o vždycky o projevení vlastního názoru. Tato pravda, prostá ve svém vyjádření a nepůvodní ve své podstatě, se ovšem neobejde bez některých korigujících maličkostí. Patří mezi mě znalosti základních reálií, přehled o možnostech, které nabízela doba, atd., atd. ,atd. Odpustil bych si toto extempore, kdybych nečetl některé ohlasy na klasiku žánru, kterou MY Fair Lady nepochybně je. Tvořivost tohoto hudebního díla oceníme o to víc, známe-li jeho divadelní předlohu, Shawův PYGMALION. V hollywoodském lesku proti všemu očekávání nejenže nezanikla hořká sociální nota tohoto irského fabiánského socialisty, ale naopak - byť osvobozena od své hořkosti - se rozzářila do duhových melodií dnes klasických melodií nesčetných hudebnch čísel. Roztomilá starosvětskost, do které tak lehce vplula i mladší z obou Hepburnových, poněkud posouvá výchozí polohu LADY do shovívavější optiky středních vrstev, ovšem v americkém úsměvném posunu. Ďábelskost, se kterou je potrestán příživnický Doolittle, je přímo démonická: úpět pod tíhou přiměřené renty je trest horší všech vězení - právě v onom duchaplném úsměvu, v jehož znamení se celý muzikál odehrává. V českém prostředí se obě díla dočkala cenných ohlasů: mimo starší film FALEŠNÁ KOČIČKA s Věrou Ferbasovou a Oldřichem Novým, který je ovlivněn ještě PYGMALIONEM, je to nedoceněný moravský muzikál Stanislava Moši MY FAIR LADY (ze Zelňáku). V obou případech šlo a jde o inscenace přijímané s mimořádným diváckým a návštěvnickým ohlasem. Co více říci o díle, jehož nadčasovost oslovuje neustále další a další generace nadšených obdivovatelů? (10.02.2008)

Muzikál kde si každý song člověk zamiluje a hlavně je tam Audrey Hepburn se svými úžasnými kostýmy přeměňující se z obyčejné květinářky Lízy Doolittleové, která zrovna nemluví jako dvakrát dobře vychovaná slečna, ve velkou krásnou dámu, která okouzlí i šlechtu. Skoro tři hodiny uběhnou jak nic se všemi těmi krásnými písničkami a vtipnými dialogy a scénami mezi nimi, kde krom krásné Audrey a jejích kostýmů ať už těch prvních květinářských, přes ten úžasný dostihový až po ten plesový a ten růžový exceluje hlavně Rex Harrison a jeho profesor Henry Higgins, který v každém dialogu vymýšlí tak květnaté urážky s úsměvem na rtech, že jinde člověk něco takového neuslyší a navíc v tak krásné angličtině :). K tomu nějaké ty vtipné gentlemanské scény s plukovníkem Pickeringem, scény fonetického výcviku, který musí Líza absolvovat včetně mluvení s pusou plnou kuliček, scény s nejoriginálnějším moralistou v anglii a hlavně scéna na plese, kde se ukáže jak moc se celý ten předchozí trénink vyplatil. Viděly jsme to už asi milionkrát, ale pořád je to prostě nejlepší a nejkrásnější muzikál na světě bez jediného slabého místa, takže jestli snad na světě existuje někdo kdo to ještě neviděl, tak by měl hejbnout tím svým zadkem jak kůň Dover, a rychle na to kouknout :). (14.08.2010)

Další moje milovaná klasika. Muzikál se skvělou atmosférou starých časů a se skvělou hereckou sestavou. Myslím, že Audrey byla pro roli Lízy Doolittleové tou pravou, alespoň já si nikoho jiného nedovedu představit a samozřejmě Rex Harrison je jako profesor Higgins geniální. Po všech stránkách je My fair Lady velkolepý film - známé, krásné písně (u některých mám pernamentní úsměv), bohatá výprava plus perfektní zábavná lekce anglické výslovnosti:). Vůbec mi nevadí délka filmu, to k tomu prostě patří. Kouzelná podívaná! (20.12.2010)

Jediné, co mě u tohoto muzikálu mrzí, je to, že je nepřeložitelný do češtiny. Nebo lépe, že nepřeložitelný je ten lingvistický efekt, který v originále tenhle v podstatě konverzační muzikál má, a který titulky ani dobrá znalost angličtiny nahradit nedokáží. Také je pravda, že hudební čísla mají velmi málo prostoru, často navazují jedno přímo na druhé a část po plese mi vždy přišla o něco slabší. Ale nižší hodnocení dát přesto nedokážu. (24.11.2005)