V jako Vendeta

Maska a akékoľvek fyzično je pominuteľné, ideály a idey však majú potenciál odolať zubu času. Ľúbivá myšlienka, ktorá vhodne charakterizuje i ľúbivosť samotného filmu. Viac ako jeho maska a vzhľad ma oslovili predostierané názory a podnety k úvaham. Ambivalentne je to však aj výtka, pretože "V ako režisérsky rukopis" bolo prebité s "W ako scenár (navyše oproti predlohe značne skresaný)". (12.04.2006)

Ľúbivý odkaz, ktorý v sebe Vendeta nesie, žiaľ nieje podporený ani formou, ani scénarom. Obe sa pohybujú v rovine mierneho nadpriemeru a vyslovene postrádajú hĺbku, ktorej absencia je maskovaná prostou kriminálkou. Inými slovami nemastné, neslané, nevýrazné, ale zaujímavé. Keby sa v duchu poslednej 20 minútovky niesol celý film, mohla to byť pecka. Ináč sa plne ztotožňujem s Civalom. (03.07.2006)

Film je nejslabší ve svém akčním začátku a konci, všechno mezitím je překvapivě duchaplné vyprávění plné úvah na téma boje jedince proti diktatuře, jeho práva být odlišný a neuniformní (zajímavé přiblížení osudu lesbické ženy, asi nejemocionálnější část filmu) a jeho ochoty podřídit svůj život boji proti zlu a totalitě i za cenu ztráty vlastního života. Ano, myšlenkově podnětné, ale v konečném důsledku poněkud rozporuplné, opravdu si totiž nemyslím, že vyhazování historických budov do vzduchu po vzoru teroristických frakcí je tím správným a efektivním krokem v boji proti státnímu zřízení. Akční scény nic moc, jejich nedostatek ve filmu byl v mých očích spíš plusem. Hlavním problémem filmu je nepřesvědčivé vyobrazení totality. Při něm je sice zřejmá narážka na všemocnost médií a jejich schopnost manipulovat davem, ale chyběla mi tu ta orwellovská beznaděj, tíživost života v totalitním systému. I proto byl celkový emocionální dopad filmu na mojí osobu poněkud mizivý. Na tohle téma příště raději sáhnu po Radfordově 1984, Truffautově Fahrenheitu, či Kachyňově Uchu. (24.09.2006)

"Lidé by se neměli bát své vlády. Vláda by se měla bát svého lidu." Totalita je báječná věc. Šetří totiž "ovcím" čas tím, že nemusí přemýšlet o tom, co je dobré a co je špatné. Všechno je dané, stačí správně papouškovat a být šťastný. Jsou však i nešťastníci, kteří touží po iluzi zvané svoboda a pro ty může být tento snímek kultovním. Já jsem sice starý anarchista, takže tomu boji proti režimu rozumím, ale jsem si celkem jistý tím, že žádný comicsový hrdina nedokáže zvednout stádo ovcí od počítačů. Ještě o něco horší je maskovaná skutečnost, že mě to až tak moc nebavilo. (30.12.2016)

Nehodlám se nijak zaobírat oprávněností boje proti diktátorskému režimu vyhazováním budov do vzduchu. Každopádně obecně "boj proti totalitě" patří k mým oblíbeným tématům. Film přináší dost zajímavých myšlenek, fašistická Anglie je vykreslena zajímavě - i když by přeci jen ještě stálo za to více propracovat atmosféru bezvýchodnosti a zrůdnosti tohoto systému. Velice se mi líbily herecké výkony, obzvláště bych vyzdvihl ve vedlejších rolích dva Stepheny - Fry a Rea. V náročné roli obstála Natalie Portman a s gesty a hlasem si na výbornou vyhrál Hugo Weaving. Celkem se snad povedlo vyvážení osobní a "politické" roviny snímku. Uřvaný John Hurt a jeho nohsledi vs osudy konkrétních lidí (nejvíce zaujme osud pronásledované lesbické ženy). (22.05.2006)