Horská hlídka

Strohé a téměř dokumentární drama, které nám skrze nádhernou kameru ukáže zvěrstva, která se odehrávaly na horské planině Kekexili, kde byli členové samozvané horské hlídky ochotní riskovat své životy kvůi záchraně tibetské antilopy před vyhynutím. Film se v prvních dvou třetinách téměž vůbec nevěnuje postavám, z davu, který se vydává na pytláky, je lehce vydělen pouze novinář a vůdce hlídky, ostatní postavy jsou jen anonymní hlídkaři, kteří jezdí po Kekexili, narážejí na pozůstatky práce pytláků a snaží se je chytnout. Až ke konci, kdy začíná jít do tuhého a hlídkaři se dostávají do situací, kdy buď přežijí pytláci nebo oni, se pomocí asi dvou dialogů divák seznámí s tím, pro č do tohoto riskantního hlídkaři šli a co je to vlastně za lidi. Škoda poměrně nevyužitého novináře – jeho přítomnost celou dobu není nijak výrazná, občas se na něco zeptá, ale jinak víceméně zapadne do skupiny, aby na konci mohlo být oznámení, že novinář napsal článek a co z toho vzešlo. Přes něj se divák mohl přece jen trochu více s názory a pohnutkami hlídkařů seznámit, aspoň se ale režisér vyhnul klišé zvídavého reportéra, který je zpočátku všem na obtíž, pak do party zapadne a nakonec se díky němu celá situace změní (což tady v podstatě je, ale v minimálních náznacích). Film všechny, i ty nejtragičtější události ukazuje velmi sterilně, bez emocí (i postavy je projevují jen výjimečně) a patosu, právě v tom je ale jeho síla. (01.08.2009)

S postupujícím časem, úměrně roste počet hvězd. Asi po půlhodině jsem přemýšlel, proč je Horská hlídka vůbec v červených číslech. Půlhodiny před koncem jsem si byl jistej, že pod 4* nepůjdu. Závěrečné titulky rozhodli o všem. Teď už jen můžu litovat, že jsem ji před 3 rokama minul při Festivalu asijského filmu. (29.01.2010)

Chuan Lu u mně opět zabodoval. U tohoto filmu mně hodně mrzí, že jsem ho neviděl v kině, to sem fakt kreten, že mně proklouz, protože ty záběry a ta atmosféra to je prostě vysoká filmařská. Působí to hodně realisticky, vlastně člověk má občas pocit že sleduje nějaký dokument a skutečně co my lidi dokážeme vyhubit na této planetě to je opravdu velmi ubohé. Horská hlídka na ochranu antilop určitě podpora, ale tady mně přišlo, že oni se rozeběhli na úplně každýho člověka, kterýho spatřili. Navíc jsem přemýšlel z čeho asi mají ti ochránci zvířat/antilop oblečení. Nicméně to nesnižuje velký význam a důležitý sdělení filmu a už vůbec to nesnižuje filmovou kvalitu, kterou snímek disponuje. (20.01.2018)

Obětovat svůj život ve prospěch přírody a záchranu antilop – to je smyslem jejich života. Jediné co jim pomáhá je naděje, odhodlání, protože to ostatní nemají. Peníze, porozumění, oporu – to vše jim chybí. Naděje svitne až v okamžiku, kdy se do jejich hlídky přidá nový člen v podobě novináře, který má za úkol napsat článek o jejich „povolání“ a možná jim tak i pomoci a částečně se podílet na záchraně toho, co z této krajiny ještě zbylo. Nikdo z nich však netuší, že se chystají na výpravu, kde bude potřeba i obětí, aby jejich přání a prosby byly vyslyšeny Syrový snímek, založený na základě skutečných událostí, vás možná přiměje zamyslet se nad hodnotami lidského života a určitě ve vás zanechá spoustu smíšených pocitů. (28.01.2006)

Narozdíl třeba od Deckera jsem si nepočíhal, až bude Kekexili na plátně. K čínskému filmu, uvedenému záslužně v českém kině (děkuji lidem v Aeru a Světozoru), jsem se dostal víceméně neplánovaně. A vůbec jsem nelitoval... Nebudu sem nosit dříví do lesa s plky o mimořádnosti a syrové působivosti snímku. Jen dodám, že při scéně se zapadnutím do písku se dusná atmosféra, jež zahustila prostor kinosálu, dala krájet doslova motorovou pilou. Takové ticho jsem v kině dlouho nezažil... A film formátu Kekexili také jen tak nezažiju. (27.05.2006)