Chirurgové

Musím uznat, že sympatičnější než trochu divná Meredith Greyová je mi stále doktor Green z Pohotovosti, který dvacet minut oživuje sedmdesátiletého dědečka s třemi infarkty, mozkovou mrtvicí a rakovinou plic. Ale... právě jsem viděla konec druhé řady a můžu vám říct - blaho. Emoce, slzy, napětí, přesná hudba... jak na divadle. Myslím to v tom dobrým smyslu slova. I proto koukáme na filmy a seriály. Pro ten knedlík v krku, když umře Maximus v Gladiátorovi, a pro skelný pohled, který upíráme na titulky Americké krásy. A Chirurgům se tohle daří celkem často (příběh o tom, jak se Izzie snaží zachránit Dannyho, patří k tomu nejhezčímu, co jsem v seriálu viděla). Ano, jsou to falešné emoce, ale stokrát kvalitnější a zábavnější než ve Velmi křehkých vztazích nebo Ordinaci. (06.10.2006)

Docela nemálo sranec, a to jsem viděl pouze první díl. Nemá pro mě další přínos ve sledování pokračovat. Hned v prvním dílu se mi stihla znechutit kupa postav včetně té hlavní. Teď něco z kvalitnějšího soudku. Písně jsou tu skutečně výtečné, ale strašně je kazí videodoprovod, tedy pro pomalejší tím myslím seriál samotný. Je to prostě ubohý seriál o vztazích zasazený do nemocničního prostředí a dalo by se říct, že takové seriály nenávidím. Už po prvním díle je mi jasné, že nebude dlouho trvat než se stane nemocnice prošukanou skrz na skrz a hlavní hrdinka se stane tou nejrespektovanější osobou na celém širém světě. A jestli tohle nejsou znaky tuctovosti posledních let, tak bych rád slyšel, které jiné jimi jsou. Jednoznačný ODPAD a cítím upřímný soucit s těmi, kteří tenhle stupidní nesmysl sledují permanentně. (06.02.2012)

Taxom rozmyslal pri sledovani tohoto serialu, ze akoby mohlo vypadat ceske a slovenske zdravotnictvo do buducnosti-. No jasne, uz viem a hned aj napisem : stare osarpane technicky zastarane budovy nemocnic, kde opadava omietka, vypadavaju tehly z murov a sem tam odpadne kachlicka. Pristup a spravanie sa doktorov a sestriciek moze kludne byt akoz hlbokej komunistickej totality a samozrejme vsetci zdravotnici pouzivaju informacne technologie z Doby kamennej 77  % (07.01.2014)

TOP10! Pro mě jeden z nejkvalitenějších seriálů z lékařského prostředí a zaručeně jeden z nejlepších jaké znám. Nálož emocí, která na mě každý týden čeká, si maximálně užívám a i když se mi nějaký díl zdá slabší, vynahradí mi to následující bomba, kterou nečekám. A teď, když koukám na 8. série, nepřestávám se divit tomu, že po těch letech si seriál drží neskutečně vysokou laťku a nepřestává mě překvapovat, dojímat a uchvatcovat. Hlavně blížící se finále v 8. série mě nenechává ani trochu chladnou. Žiji s nimi už skoro rok a za nic bych je nevyměnila. EDIT: Bohužel jsem v následujících sezónách přestala seriál sledovat, protože z mého hlediska šla kvalita rapidně dolů, nicméně po 6 letech si teď dávám repete a prvních pár sérií (někdy okolo šesté/sedmé skončím) patří do mojí osobní TOP10, i kdyby nevím co. A když jsem byla schopná odpustit poslední 2 série Dexterovi, tak proč ne i Chirurgům. Miluju! (07.08.2011)

Moje srdeční záležitost. První serie se tváří jako vtipný, lékařský, romantický seriál, ale postupně už to taková legrace není. Řeší mezilidské vztahy a problémy každodeního života a mezi tím vším je ještě čas na životní moudra a scény při kterých člověk brečí smíchy(štěstím, nebo jen nad tím co všechno se vám může přihodit. Scény při kterých vám tuhne krev a scény, kde se vám dělá špatně i když vám normálně krev ani vnitřnosti nevadí...:D Další velkou předností je skvělá hudba..takže pokud vám nevadí trocha krve :) tak rozhodně doporučuju. ----" Maybe we like the pain. Maybe we're wired that way. Because without it, I don't know; maybe we just wouldn't feel real. What's that saying? Why do I keep hitting myself with a hammer? Because it feels so good when I stop." ---"Pain, it comes in all forms. The small twinge, a bit of soreness, the random pain that we live with everyday. Then there is the kind of pain you just can’t ignore, a level of pain so great that it blocks out everything else, makes the rest of your world fade away until all we can think about is how much we hurt, how we manage our pain is up to us. We anaesthetize, ride it out, embrace it, ignore it, and for some of us the best way to manage pain is to just push through it."----- ----"Pain, you just have to ride it out, hope it goes away on its own, hope the wound that caused it heals. There are no solutions, no easy answers. You just breathe deep and wait for it to subside. Most of the time pain can be managed, but sometimes the pain gets you when you least expect it, hits way below the belt and doesn’t let up. Pain you just have to fight through, because the truth is you can’t outrun it, and life always makes more."--- (12.03.2012)