V zajetí rychlosti

Musím přiznat, že jsem tímto snímkem více než překvapen. Nečekal jsem vůbec nic a sám pochybuji, že bych na něj někdy šel do kina, ale shodou jistých okolností se tak stalo. Snad jediným lákadlem je zde jméno Anthony Hopkins, ostatní herci jsou méně známí nebo jsem o nich neslyšel vůbec, což mohlo předznamenávat několik věcí. Buď mohlo být V zajetí rychlosti obyčejnou blbostí nebo výborným snímkem. Ta druhá možnost je správně. Povedený biografický příběh závodního jezdce, který si chce splnit svůj veliký sen je natočen s velikým nadhledem a až dětinskou naivností, díky které bychom jej mohli přirovnat dokonce i k pohádce. Vlastně jak jinak nazvat dlouhou cestu Burta Munro, při které nepotká nikoho jiného, než samé hodné lidi, kteří mu nabídnou spolupráci a navíc se od nich ještě příjemně poučí. Snímek také drží herecký výkon hlavního představitele a překvapivě skvostná režie, která si nehraje vůbec na nic. Každé scéně věnuje režisér patřičný prostor a dává do ní všechno co jen může. Další skvělou věcí je úžasný smysl pro humor, který se pohybuje přes ten slovní až po obrazový, popřípadě se oba spojují dohromady. Pokud k tomu přidáme perfektní, ale jednoduchý, hudební doprovod získáme tak přinejmenším příjemnou podívanou, která určitě pobaví. 80% (22.06.2006)

Příjemná "road movie" s výborným (a to ho moc nemusim) Anthony Hopkinsem v roli obyčejného novozélandského chlapíka, který celý život upravuje svojí 40let starou mašinu Indian v kůlně, kde i sám žije a chystá se jí "vyzkoušet" v kalifornském Bonneville na solném jezeře .... Když zjistí, že už mu zbývá jenom málu času rozhodne se sehnat zbytek peněz na cestu a vyráží .... a jestli se mu jeho sen splní ? Samozřejmě "tome hardy" o tom nikdo nepochybuje od začátku filmu, vždyť skutečný Burt Monro drží ve své kategorii rychlostní rekord dodnes .... (09.09.2006)

"Za pět minut na takový motorce zažiješ víc než někteří lidé za celý svůj život." Aby bylo jasno, tak nepatřím k dobrovolným dárcům orgánů, kteří "nesmrtelně" kličkují po silnici mezi auty, ale s Burtem Munroem jsem na jeho Indána usedl rád. Tady jde totiž o sen a já mám rád veterány s duší dítěte, kteří nevedou se svými vrstevníky řeči o počasí a ani s nimi nesoutěží v počtu chorob. A přesně takový Burt je. S prvním slunečním paprskem počůrá citroník a pak už jen začíná dolaďovat svou dvoukolovou lásku. Já jsem si jeho cestu k rekordu dost užil a nejvíc na mě působil ten jeho optimismus, který Burtovi přihrával samé ochotné lidi, bez nichž by svůj sen nikdy neuskutečnil. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem si hned chtěl splnit nějaký sen, ale na Everestu jsem už byl, žraloka jsem přepral, Trumpa na prezidenta USA protlačil, peníze v květináči vypěstoval a dokázal jsem ochránit své nádobíčko před deseti nejkrásnějšími ženami světa, tak už fakt nevím, co bych si měl přát. (22.12.2016)

Herectvo Anthonyho Hopkinsa má viacej farieb než všetky tie krásne lokality, ktorými v tomto filme prechádza ako Alenka v ríši divov. Sledovať herectvo Anthonyho Hopkinsa je ako nechať sa unášať dirigovaním orchestra Enniom Morriconem. A tento film nie je ničím iný než pozitívnou, dobrosrdečnou, remeselne perfektne nakrútenou ódou na herectvo Anthonyho Hopkinsa. Sláva mu. (18.02.2008)

Tak, a dnes ještě s čistým svědomím přidám další z kvarteta výnikajících filmů, jichž jsem byl v posledních dnech svědkem, a z nichž si každý zaslouží maximální pětihvězdičkové hodnocení. V případě snímku V zajetí rychlosti je pak verdikt víceméně jasný. Film má totiž několik předností, které mu nedovolují klesnout níže než nad nadprůměrné hodnocení, a jež z něj vedle Pána Prstenů dělají další z klenotů kinematografie Nového Zélandu. Za prvé je to neskutečně charismatický, milý a k sežrání Anthony Hopkins, jemuž role stařičkého mladíka sedla přesně na tělo. Dále tu je příběh, během jehož sledování jsem se ani nanosekundu nenudil, a který mě neuvěřitelně bavil po celé dvě hodiny. V podstatě jsem se s hřejivým pocitem v hrudi doslova těšil a pukal blahem a nadšením, jaká další svérázná epizoda vyjde v případě tohoto roztomilého novozélanďana Burta na povrch. Celkově vzato mne tento filmový zážitek příjemně pobavil, rozesmál i rozesmutnil, a já si tak po dlouhé době znovu uvědomil, že sledování filmů má v sobě prostě něco, co jiné druhy kultury nikdy mít nebudou... Sedni a dívej se. (08.06.2009)