Grizzly Man

páčil sa mi Herzogov, síce subjektívny, ale komentár, ktorý bol vlastne iba dokonalou psychoanalýzou rozorvaného človeka, ktorý obklopený celou tou divočinou vôbec nepôsobí ako nejaký zanietený ekologický ochranca, ale skôr ako postmoderná "metrosexuálna" figúrka vrhnutá do niečoho, na čo sa snaží použiť svoje "všeobjímajúce", "všemilujúce" náhľady na svet, z čoho ho až brutálnym spôsobom snáď vyviedol jeden obyčajný medveď so strohým označením "č. 141".... a vlastne ani som si nie istý, či aj v posledných okamžikoch života Timothymu vôbec napadlo, ako pokrivene (cinicky povedané cez okuliare, ktoré mu nasadila civilizácia ľudí, ktorú tak neznášal) hľadel na svet, divočinu, prírodu a ich ani v najmenšom nie milosrdné zákonitosti.... napriek tomu ani Herzog neskĺzol do roviny kritiky alebo výsmechu z nejakého blázna, ale s pokorou uznal že nie je hoden súdiť takého človeka (skôr s ním polemizoval), ktorý po sebe zanechá množstvo nádherného filmového materiálu, ktorý dokáže prežiť medzi divokými stvoreniami 14 letných období, priblížiť sa im ako nik pred ním, v podstate sa včleniť do ich "svorky" a najmä, ktorý sa snaží nájsť sám seba aj za cenu najväčšej obete.... áno, Treadwell (iba pseudonym, ktorý si dal počas snahy uchytiť sa v Hollywoode) mal určite rozorvanú, nejasnú identitu.... ani on sám snáď nevedel akú.... ALE, bez neho by Herzog nemohol zostrihať tento strhujúci film o životnom príbehu "obyčajného človeka".... a to je myslím podstata..... Treadwell bol blázon, ale nesúďme ho .... skôr premýšlajme, akými bláznami sme my :-/ ....a vlastne, napadla ma tiež taká bláznivá myšlienka.... je dôstojnejšie umrieť s rezignovaným pohľadom upretým na biely plafón niekde na 12. poschodí nemocnice mimo záujmu lekárov, sestier, a častokrát aj rodiny, alebo byť roztrhaný niekde uprostred majestátnej divočiny? podľa mňa až taká jednoznačná odpoveď na toto neexistuje :) každopádne oba prípady vo mne naháňajú úplne rovnakú hrôzu až des....... a P.S.: páčilo sa mi to určite viac ako "Into the Wild"... menej romantizmu (Herzog), viac psychoanalýzy, zaujímavejšia-ešte uletenejšia ústredná postava, viac polemiky, spochybňovanie motívov konania Timothyho..... toto všetko Penn-ovi pretieklo medzi jeho režisérskymi prstami ... Penn vsadil všetko na príbeh, Herzog na človeka (imho) (22.06.2010)

Na rovinu se přiznám, že mě tenhle film dojal a naprosto šokoval. Příběh o muži, který chlastal jak duha, ale zrovna díky medvědům dokázal pitivu vzdorovat a nakonec se rozhodl s nimi nadobro žít. Později začal nenávidět cokoliv lidského a jediné co opravdu miloval byla příroda a hlavně medvědi, kterých se nedokázal bát. Otázka je jestli to oni opětovali. Tak nebo tak bylo mu to osudné a v roce 2003 ho jeden z medvědů roztrhal a i když sám řekl, že i kdyby ho zabil medvěd tak nechce jeho smrt, nakonec ho zastřelit museli. První případ zabití člověka medvědem a zrovna muže, který se mi zdál sympatický, velice vtipný, ale přesto uzavřený a těžko pochopitelný. Jeho záběry se míchají spolu s autentickými rozhovory jeho přátel a během filmu se prolíná samotný komentář režiséra, který je navýsost skvostný a uctívá památku muže, který dokázal v přírodě takřka nemožné. (05.10.2006)

Tak dlouho se chtěl stát medvědem, až ho jeden pozřel. Timothy Treadwell byl možná magor, ale je příliš snadné tímto konstatováním diskuzi o jeho osobě ukončit. Za mnohem rozumnější považuji nejprve zhlédnout stominutový dokument Wernera Herzoga. Grizzly Man je fascinujícím portrétem jedné rozpolcené mysli, je to výpověď o střetu dvou odlišných světů, je to ekologicko-civilizační zamyšlení, je to jeden film dvou odlišných filmařů. Na jedné straně Treadwellovo nadšení místy zcela oproštěné od zdravého rozumu, hlas i naivita pětiletého dítěte, na straně druhé Herzogův cynický, v realitě ukotvený komentář (pronášený angličtinou se silným německým akcentem). Byl či nebyl normální? Měl či neměl právo na své činy? Šlo mu více o vlastní exhibici než o samotné medvědy? Je vůbec možné, aby žili lidé s divokými zvířaty v souladu? Záběr tohoto dokumentu se neomezuje na jeden příběh jednoho člověka, ale postupně mohutní do podoby globálního poselství. Je jako medvěd, který se nebojí postavit na zadní a pořádně zařvat. Předpokládám, že Herzogovým prvotním cílem bylo zpracovat více než sto hodin Tredwellem natočeného materiálu a teprve při bližším poznání této podivuhodné osobnosti došel k poznání, že by nebylo marné přidat vlastní názor na věc. Herzog neříká co je správné a co ne, jenom co si osobně myslí, vyhýbá se citové zainteresovanosti (úmyslně nezveřejňuje audionahrávku Treadwellovy smrti) a veškerý materiál lze tak považovat za stoprocentně hodnověrný, což není jev u dokumentů posledních let až tak častý. 90% Zajímavé komentáře: monolog, Aidan, Martyr (14.10.2006)

Mrazivý a dojemný dokument, který sice všechno, co chce, řekne během první poloviny, ale ani potom nijak zvlášť nenudí. Obešel bych se bez scén s hodinkami a popelem, ovšem jinak jsem spokojený. Příběh Timothyho Treadwella by se dal snadno okomentovat některým z mnoha notoricky známých rčení (Kdo s čím zachází... Tak dlouho se chodí se džbánem... Pýcha předchází... atd.), jenže v tomto případě by to asi bylo zbytečně cynické. Osobně si myslím, že člověk by nikdy neměl ztratit respekt a zábrany. Nikdy by si neměl myslet, že může dělat všechno, na co si vzpomene, a že pokud se toho nebojí, má na to právo. Taková nezdravá nafoukanost a takové bezohledné sobectví prostě v žádném případě nemůže dobře dopadnout. Nejpůsobivější scény: Koronerův monolog o tělech a audionahrávce, lišky, přivolávání deště, poslední záběr. (20.08.2011)

V přírodě existují hranice! Tenhle dokument je asi zbytečné hodnotit nějakými hvězdičkami. Musím podotknout, že z filmu jsem měl pocit, že je to trochu taky horor. Vždyť skoro půlka filmu je o tom, jak našli Timothyho ostatky a kameru, kde byly zachyceny zvuky, když Grizzly Timothyho pojídal. Působilo to na mě velmi zvláštně. Timothy byl sám o sobě divný. Machroval, že se žádného medvěda nebojí a to asi neměl říkat, protože to asi nějaký Grizzly uslyšel a naštval se. Nedodržoval žádné zákony. Hlavní pravidlo přece bylo, že bude udržovat minimální vzdálenost od medvědů 100 m, ale to on ne, byl od nich asi tak půl metru! Pocítil jsem z něho, že sám chtěl být medvědem a tak se mu to asi nakonec i splnilo. Zjistilo se, že „vrahem“ byl asi medvěd č. 141. Timothy teď možná běhá někde v Beskydech v kůži medvěda. Jen to dokazuje, že žádnému zvířeti se nedá věřit. Zvíře je zvíře a člověk je člověk. Zvířatům jsem nikdy nevěřil. Mám na mysli od psa až po medvěda. Doufám, že ted Timothy z nebe vidí jak je „proslaven“. Dokument získal dvě ocenění. Cena Alfreda P. Sloana a cenu za nejlepší hraný dokument. (29.07.2008)