Panu učiteli s láskou

Dnešným pomerom trocha šablónovité, zrozumiteľné a doslovné. Takto nejak vychádzal liberalizmus na západe na povrch a musím ale skonštatovať, že úspešne, pretože hlása síce humanisticky nekomplikované posolstvá, ale stále aktuálne. Sidney Poitier bol černošskou hviezdou ako rasovo adaptabilný ideál a nečudoval by som sa, keby aj medzi svojimi nebol ospevovaný len v superlatívoch, lebo sa od nich docela výrazne odlišoval. Videné v starodávne dabingovej verzii, neupravenej z roku 1973, takže som si doprial trochu archaický exkurz do sveta veľkých príbehov. V tomto prípade dozaista! (25.11.2015)

"It seems you know so little, and are so easily amused, I can look forward to a very happy time."     Dráma o jednom osvietenom učiteľovi prichádzajúcom učiť do mimoriadne problémovej triedy, ktorú dokáže za pomerne krátku dobu zázračne zmeniť k lepšiemu. Takáto dejová schéma je vo filmoch veľmi častá, ale to platí skôr z dnešného pohľadu, keďže drvivá väčšina podobných filmov vznikla v neskoršom období. Dalo by sa tak povedať, že tento film bol zrejme vzorom pre množstvo filmov tohto typu. Film je to určite kvalitný, len pôsobí po dejovej stránke trochu naivne a hlavne tie prerody drzých mladých rebelov pôsobia dosť nevierohodne. Výrazne nahor to ťahá výborný Sidney Poitier s ohromnou charizmou, na ktorom to v podstate aj celé stojí, keďže ostatné herecké výkony sú poväčšine dosť chabé, postavy sú so svojimi strojenými prejavmi ako také figuríny (napr. pôvabná, ale herecky slabučká Judy Geeson). Za zmienku ešte stojí dobový bigbít, ktorý sa výborne počúva (titulná pieseň).     "I believe one should fight for what one believes. Provided one is absolutely sure one is absolutely right." (02.10.2023)

Kdysi dávno jsem slyšela jakousi šílenou estrádní písničku, kde se zpívala právě slova názvu tohoto filmu. Bůhví proč se mi tahle písnička vybaví v hlavě občas i teď, nenávidím ji, je trapně vlezlá, hloupá, divná... Ale za jedno jí vděčím. Když jsem narazila na tenhle film, právě díky ní mě jeho název zaujal a já ho musela vidět. A stejně tak, jak mě kdesi uvnitř drásá ta písnička, cítím, že ve mně zůstane i tento film, ten ovšem v tom pozitivním. Obyčejný trochu naivní a hodně dojemný film se člověku docela lehce dostane pod kůži. Snad je to výborným Sidneym Poitierem, snad schopností Jamese Clavella skvěle vyprávět příběh. Snad jen tím, že jsem na takový příběh právě měla náladu. A nebo chtěl prostě jen přebít tu hroznou písničku. V každém případě jsem moc ráda, že mezi spoustou rádoby dojemných, umělých, přeplácaných amerických blockbusterů se najde i jeden nenápadný britský, který to své kouzlo předává pomalu, lehce, ale nadlouho. (12.06.2011)

,,AKO SA MÁ ČLOVEK VYHNÚŤ ROZVODU?" ,,STAČÍ SA LEN NEVYDAŤ." __ Aj napriek dátumu výroby, myslím, že v mnohých veciach stále aktuálne dielo (minimálne v odvekom súboji žiaci vs. učiteľ). Ako už bolo povedané, film je miestami pomerne sentimentálny a naivný avšak dá sa to prežiť. Trocha mi vadilo, že hudba bola do príslušných pasáži veľmi zle vybraná a tiež sa niektorá zo situlácií mohla v danom momente viacej vyhrotiť. Taktiež aj osadenstvo triedy mi prišlo akési prestarnuté, hlavne ak beriem v úvahu, že tí ,,dobrí chuligáni" vlastne ešte ani nemali 18. Príjemný film fungujúci ako výpoveď mladej generácie, ktorá ostáva vo svojom spôsobe života vždy nezmenenou. (24.06.2008)

Dost slabý odvar Džungle před tabulí, který navíc místy působí jako prachsprostá tematická vykrádačka. Odhlédnu-li od charakterové hyperbolizace a přehnané sentimentality, které sice dost nudí, ale jsou pro splnění moralizujícího účelu zcela na místě, zůstává mi na place opravdu skvělý Sidney Poitier a jeho filmový protivník Christian Roberts, díky kterým jsem v polovině neusnula. Průměrný, zapomněníhodný snímek jehož 85% opravdu nechápu. (27.09.2009)