Sky Fighters: Akce v oblacích

Zapomeňte na příběh, o ten tady vůbec nejde. Zde frčí krásné pilotky, úchvatné pohledy z letadla (přelet nad Paříží byl bomba) a spousta leteckých soubojů. Co na tom, že film jako takový je úplně o ničem, prostě se jen vklidu usaďte, přitpoutejte se a vychutnejte si let, budeme přistávat za pár minut. (18.07.2008)

Je to jenom chvilka, co jsem se vrátil z kina... V hlavě mi duní motory stíhaček a já si říkám, že bych se měl na ten film podívat ještě jednou, než něco napíšu. Ale protože se do kina zase nějakou dobu nedostanu, vizte můj příspěvek: V prvé řadě u mne film boduje už tím, že je francouzský a není to standardní vyčichlá americká slátanina (ono do velké míry je, ale nechá se to zvládnout) Děj nedává velký smysl, ale to mi při sledování snímku až tak moc nevadilo, naprosto mne uchvátila vizuální stránka a nádherné pohledy na a z letadel. Dvě z těch čtyř hvězdiček za krásné ukázky mraků a nízkých průletů. Zdar všem (16.08.2006)

Scenáristicky překombinovaná hloupost, v níž je všechno, co by asi v podobných filmech mělo být - rychlá letadla a jejich piloti, nakopávající fyziku i logku mezi půlky, svůdné pilotky dráždící jejich kniply a řízné kytary, které tomu mají dodat šmrnc. Bohužel je to poslepováno zcela bez stylu a i na letecký film je to překvapivě nudné a hloupé. Ve Francii možná jasají, že mají svůj Top Gun, ale mám za to, že zbytek světa zůstane sedět na zadku bez sebemnšího údivu. (26.06.2006)

Pro mě osobně jsou Sky Fighters strašně zvláštní film... kterému dávám pět hvězdiček s plným vědomím toho, že většina lidí nejspíš musí končit někde u třech. Prostě si nemůžu pomoct. Kavalíři oblak to u mě vyhráli tím typicky francouzským šarmem (snad přímo drzostí?), se kterou Gérard Pires divákovi naservíruje hloupoučký a řídký scénář plný těch nejstrašlivějších klišé tak suverénně a... elegantně? Ať tak nebo tak, přinejmenším milovníci stíhaček mi pět hvězdiček rozhodně podepíšou, protože letecké scény skýtá tenhle "euroblockbuster" v mimořádném rozsahu a kvalitě - skutečně nepřeháním, i ve srovnání s pro mě kultovním Top Gunem vyhrávají Mirage na celé čáře! Ale Sky Fighters toho stejně nabízejí daleko víc, než jen letadýlka. Třeba na první pohled přitrouble oknírkovaného Benoit Magimela, z něhož přitom ve skutečnosti po celý film srší nečekané charisma. Neznámou, a možná právě proto tak báječně sexy Géraldine Pailhas. Po výtvarné stránce velmi originální úvodní titulky. Naprosto exkluzivní soundtrack s Thirteen Senses, Placebo nebo třeba Chrisem Cornellem. A hlavně prapodivnou, nepopsatelnou atmosféru, která v tomhle snímku panuje především v oblacích a graduje v (dějově nijak zásadní) a přesto úžasně NÁLADOTVORNÉ závěrečné dvouminutovce. Právě finále tohohle filmu si občas, jen tak, pro utvrzení nostalgie, pouštím na YouTube... prostě když mám chuť. Sky Fighters jsou opravdu zvláštní podívaná... a tolik zvláštní dost možná jen pro mě. Tak už to někdy bývá. Takhle možná někdy vznikají kulty. U mě 90%. (27.11.2007)

Zase jednou jsem v kině dostal přesně to, co jsem očekávál a toho si cením. Jak jsem čekal, dějově to byla totální slátanina, ale já si přišel na velkém plátně vychutnat úchvatné letecké záběry a sluch zahltit hukotem tryskových motorů a polechtat vysílačkovými žvásty pilotů, pro osvěžení tentokrát ve francouzštině. Navrch se mi dostalo hned na začátku originálně zvárněných titulků. Mezi nafouklými marketingovými bublinami letní sezóny se tenhle snímek nenápadně krčil v koutě, ale narozdíl od nich si na nic nehraje a divák přesně ví, za co že si u pokladny nechal hrábnout do peněženky. (28.08.2006)