Zamrzlá země

Aký je zmysel života, keď náš pozemský život je peklo? Ale musíme veriť, že nakoniec sa veci zlepšia. Inak nič nedáva zmysel... A tak som si spravil fínsky depresívny večer! Ďalší z fínskych filmov, kde si rozhodne servítku neberú pred ničím - o to viac dopredu vystupuje realizmus, a za to som vždy rád. Čo sa týka formátu, tak to bolo niečo na spôsob prelínacích filmov ako Magnolia alebo Babel, aj keď ani tu nemôžem vyjadriť dokonalú spokojnosť. Spočiatku sa to šplhalo k 5 hviezdičkám a v istej chvíli to začalo upadať. Niektoré dejové vetvy sa prestali vyvíjať a druhá polovica filmu už bola namierená akoby len na ústredný dej, ktorý akoby vyklíčal z jednej resp. dvoch prvotných línií. Takže práve toto ma dosť sklamalo, a spôsobilo pokles hodnotenia niekde na hranicu 3 a 4 hviezd. Čo však treba určite vyzdvihnúť je veľmi dobré vyjadrenie sociálno-spoločenských problémov a medziľudských vzťahov - aj keď často smutné, no reálne. (16.09.2013)

Jen velmi vzdáleně by mohl připomínat tenhle film některé české emancipované počiny posledních let, ale Paha maa si na nic nehraje a pro pobavení diváka neshazuje sebe sama, je o životě a život, jak známo, píše neuvěřitelnější ságy než zdivočelý scénárista. Tady jsou příběhy pospojovány principem domina, do kterého "cvrnkne" jedna po domácku vyrobená bankovka a pak už se člověk nestačí divit, jak tato banalita zasáhne do už tak trudných životů jednotlivých aktérů. Pro mě to byl zcela výjimečný zážitek. (19.01.2007)

Vypointování většiny příběhů bylo pro mé vidění a vnímání světa jednoduše k zblití. Pozérský nesmysl, který většinu postav úmyslně vede na porážku, aniž by se snažil přijmout nabízené možnosti k řešení. A podobné pokrytecké vedení filmu nemusím, nikdy nic není pouze černé. Motivace k činům u většiny byly velmi nepravděpodobné a hlavně nedotažené (což logika nabízela) a některé postavy samoúčelně odporné. Navíc nemusím alkohol a opovrhuji alkoholikama, takže část nazvaná "chlast" byla pro mě za hranou sledovatelnosti. Při pohledu na Mikka Koukiho jsem musel odvracet zrak od obrazovky a podobné znechucení jsem naposledy u filmu cítil při sledování polského Dom zly. Další důkaz toho, že severská filmová deprese není nic pro mě. Uvěřitelnost celku prakticky nulová. Když už film na téma řešení aktuálních a zásadních společenských témat (nezaměstnanost, kriminalita, alkoholismus, prostituce, násilí, deprese či smrt) tak raději rakouský Import/Export. Ten film má narozdíl od Paha Maa kvalitní formu a hlavně duši. (15.09.2013)

Čirá beznaděj a deprese zfilmovaná do několika dějství v rámci proplétajících se osudů několika lidí a to tak, jak to umí zachytit pravděpodobně pouze severská kinematografie. Stačí pár desítek minut a je jasné, že zde není sebemenší šance na něco byť jen trošku pozitivního. Alkoholismus, drogy, zločin, nešťastné náhody a to vše šikovně namixováno tak, jak to umí pouze sám život, tj. v takovém nešťastném sledu, že si budete na gauči v jednom kuse zoufat. Produkce, neúprosná režisérská dikce, které žene celý film do jasně určené depresivní noty, ale i přesvědčivé obsazení, herecké výkony, počasí a lokace dělají na filmu své kouzlo. Tohle rozhodně nedoporučuji citlivým divákům s větší, než malou dávkou empatie uvnitř... (14.09.2014)

Sociální dramata mám celkem rád, i když už mě neoslovují tolik jako dřív, respektive nesedám jim už tolik na lep. Paha maa je sice syrový, bezútěšný a depresivní film, což se mi líbí, ale je to i film, který je syrový, bezútěšný a depresivní tak křečovitě a prvoplánově, že jsem mu skoro nic neuvěřil a zkoukl jsem ho sice se zájmem, ale nevyvolal ve mně žádnou výraznou emoční odezvu. Může za to možná ta dějová rovina o mrtvé policistce, která už mi přišla vyumělkovaná až přehnaně. Ale před ní se mi hodně líbily příhody beznadějně vylízaného pitomce Ista a především podomního prodejce šampónů a vysavačů Teuva. Jejich setkání na hotelu pak bylo lahůdkové a jeho završení dvojnásobnou vraždou vysavačem mě mimoděk výborně pobavilo. Každopádně Sulevi Peltola (Teuvo) je Pan Herec a ta moje čtvrtá hvězda jde především k němu. Jemu jedinému jsem také jeho postavu uvěřil, protože ji zahrál geniálně. (06.12.2013)