Recenze (2)
Zatím skoro každý film, který jsem od Jona Josta viděl, byl silně nezávislý, teoreticky až "amatérsky" působící a přitom bych ani jeden neoznačil jako amatérský, nýbrž v každém je spousta skvělých experimentálních nápadů, díky kterým to jsou plnohodnotná umělecká díla, dokazující, že i z minima se dá vytřískat maximum. A o Angel City se to dá říct určitě taky. Je to dost zajímavá experimentální hříčka o Los Angeles, která v sobě má i drobnou krimi "zápletku", občas i nějaký lehký vtip, v závěru i drobnou kritiku kapitalismu a především spoustu skvělých nápadů, díky kterým mě to celé naprosto upoutalo už od samého začátku. Hned tam se totiž objeví skvělá scéna, kde se ústřední postava představuje pomocí polaroidových fotek a zároveň je to takový pseudo-film o filmu, který ale nezávisle na to zachytává i realitu. A takových hravých scén je zde ještě dost, včetně těch zajímavě stylizovaných nebo dlouhých "statických" (třeba ve scéně, kdy vidíme deset minut letecký pohled na LA a do toho je zde mluvené slovo), které má Jost v oblibě. Výsledek je sice místy divně sestavený, ale velmi povedený film, který nejvíc vyniká tím, čím především má - experimentováním. Jen teda to poselství o tom, že LA rozhodně není idylické město snů, ale taky město plné kriminality a chudoby, nebylo moc objevené už tehdy, ale podané je to originálně, takže s tím nemám takový problém. Víc takových filmů a Jostovi okamžitě odpustím, že natočil něco takového jako Parable... 4* ()
Nezávislý film, s různorodými záběry města a sebe a bohatým komentářem.(50%) ()