Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Jarmila TurnovskáKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrají:
Josef Kemr, Věra Galatíková, Naďa Konvalinková, Petr Štěpánek, Milena Steinmasslová, Alena Procházková, Josef Vinklář, Blanka Bohdanová, Jan Hrušínský, Ondřej Havelka, Vladimír Ráž (více)Obsahy(1)
Přiznejme si, kdo z nás by si někdy, byť na pár chvil, nepřál chytit kouzelnou rybku, co plní i ta nejtajnější přání... Rybku, co sny a fantazii proměňuje v dokonalou skutečnost. Ale přináší tak snadno splněná přání opravdové štěstí...? Nechme o tom vyprávět moudrou pohádku O zlaté rybce, kterou A. S. Puškin napsal už v 1. polovině 19. století. Stále živému příběhu budeme i dnes určitě dobře rozumět. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
Pamatuji si, ža jako malou mne tahle pohádka doslova deprimovala. Cítila jsem z ní ten chlad, vlhký vzduch. Teď, přeci jen o něco starší jsem konečně docenila, s jakým málem se dá vystačit a vyvolat tak teskné pocity. Takových pohádek, kdyby bylo více. Krásná poetika, vynikající pan Kemr a ani další herci nezaostávají. ()
Jedna z nejznámějších Puškinových pohádek dostala své ztvárnění. Jak Josef Kemr tak Věra Galatíková či Naďa Konvalinková byli výborní. I kulisy se mi moc líbily. Pravdou ale je, že znám tu verzi pohádky trochu jinak a tato upravená mi v půli přišla trochu unavená. Možná se tvůrci měli držet původního příběhu, který právě v těch stupňovaných přáních má své ponaučení a jisté kouzlo. ()
Úvod u mořského Cara mě vážně nebavil. Ale když nastoupila paní Konvalinková a ostatní hvězdy (paní Galatíková, Kemr...)., začala docela svižná a veselá studiová jízda. 4 hvězdy za nadčasovost, úsměv, nadhled, lehkost, moudro a hořké pravdy - jo jo, když je člověk nespokojený vnitřně, není spokojený nikdy s ničím. A tady u toho byla aspoň legrace. ()
Obzvlášť Josef Kemr v téhle televizní pohádce předvádí něco úžasného - a to nejen na pohádkové poměry. Pochmurnou atmosféru příběhu navíc dobře vyvažuje nadhled a neukřičený humor, takže ve výsledku jde o příjemnou podívanou s velmi zajímavým koncem (s malým otazníkem určeným spíše dospělým divákům). ()
Kdo by si nepřál zlatou rybku? Nooo, z Puškinových zvířátek bych si nejvíc přála veverku. Ne, že by na mluvící kouzlíci rybce bylo něco špatného. Ve fascinaci touhle pohádkou (v její literární podobě) jsem si dělala dlouhodobě průzkum a zjistila jsem, že většina lidí si zlatou rybku představuje jako zlatého kapra. ()
Reklama