Fullmetal Alchemist

Fullmetal Alchemist sa mi zapáčil natoľko, že som si ho pozrel za necelé tri dni a aj po rokoch si myslím, že zaslúžene patrí k tomu najlepšiemu, čo môže japonská animovaná produkcia ponúknuť. V tomto prípade sa jedná o epochálny počin, o ktorom by sa malo rozprávať v superlatívoch. Musím uznať, že ma to naozaj bavilo. Je tu mix rôznych žánrov a každá, hoc len bezvýznamná, časť z nich je prepracovaná veľmi dôstojne a na úrovni. Je len veľmi málo filmov a seriálov, pri ktorých sa s mojím telom takto zahrávali emócie a plne som si to užíval. V jednom momente sa smejem, z ďalšieho mi beží mraz po chrbte, v inom som naštvaný a v ďalšom sa cítim smutno, no ani v jedinom sa nenudím - to je skrátka záruka kvality. Vypisovať sa o chybách snáď ani nemá zmysel; sú tu a nie je ich málo, ale sú to tie chyby, ktoré sú takmer všade inde a pri tejto záležitosti ich ani nevnímame. Písať o pozitívnych stránkach filmu je snáď ešte zbytočnejšie; či už sa jedná o hudbu, charaktery, príbeh apod., to všetko je prinajhoršom výborné. Brotherhood je ale aj navzdory tomu lepší. (15.07.2018)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)

Výtečný seriál, na kterém se mi obzvláště líbilo s jakou lehkostí se střídají humorné a dramatické scény, nikdy bych nevěřil, že to může takhle dobře fungovat. Dále bych vyzdvihl, jak byly jednotlivé části příběhu navzájem propojeny - některé díly na začátku vypadaly, že nebudou mít s hlavní dějovou linií nic nebo jen málo společného (úplně první díly ve městě Lior) a přitom se ukázaly pro příběh jako velmi důležité. Důvod, proč nedám plné hodnocení, je mírná ztráta tempa v prostřední části a pak překvapivě ke konci, kdy podrobné vysvětlovačky zbytečně ředí děj, navíc se v závěru úplně vytratil humor. (02.04.2007)

Nevím, jestli jsem učinila správné rozhodnutí, že si tuhle kultovní anime záležitost dám až po přelouskání mangy. Přestože od doby, kdy jsem to dočetla, už slušný čas uplynul, měla jsem pořád potíže užívat si děj, který nepředpokládám a který je mnohem nesmyslnější, než by mě napadlo. Nakonec se mi to víceméně povedlo a uznávám, že se s tím tvůrci vypořádali znamenitě. Poslepovat scény z předlohy a mezery mezi nimi vyplnit tak, aby vznikl naprosto odlišný příběh, který dokonce v některých částech tomu původnímu vyloženě protiřečí... to chce vážně talent. Bavila jsem se dobře, a teď hurá na verzi 2009! (01.03.2013)

Jop, jsem další komu se tenhle seriál moc líbil. Když si to vezmete je to úžasný nápad, alchymie, ekvivalentní výměna atd. Je to fakt super. Moje nejoblíbenější postava je asi Armstrong. Další úžasný nápad je pojmenovat homonkuli podle sedmi smrtelných hříchů. Momentálně sleduji i brotherhood a jsem rád, že je tolik odlišný, jinak bych asi 64 dílů nevydržel. Zatím se mi zdá tenhleten lepší. Je to můj 101 komentář a tohle je 101 nejlepší seriál. (Poznámka pro mě, překopat komentář jakmile dostaneš filosofickou náladu) (15.03.2014)