Fullmetal Alchemist

Pokud odhlédnu od toho, že po celých 51 dílů se příběh prakticky nevyvíjí (důvod jejich cest a „dobrodružství“ se nemění). Otravných hlavních hrdinů, kde Ed nepředvedl nic, co by z něj mělo dělat zajímavou hlavní postavu (kromě toho, že umí hezky tleskat rukama a předvádět hysterické záchvaty vždy, když se někdo zmíní o jeho výšce). Přeefektovaných soubojů, které postrádají nejen zákony fyziky ale i logiky. Dětinského humoru a s tím spojených superdeformací, takže se z nemalé části jedná v podstatě o lacinou grotesku. Průměrné animace, populárových OP/ED a jen jedné zapamatováni hodné skladby z celého OST. Vychází mi z toho vcelku hezký seriál, který ví jak pracovat s příběhem, aby se v něm člověk neztrácel a zároveň každý díl nějakým způsobem zapadal do mozaiky. (05.05.2009)

Jop, jsem další komu se tenhle seriál moc líbil. Když si to vezmete je to úžasný nápad, alchymie, ekvivalentní výměna atd. Je to fakt super. Moje nejoblíbenější postava je asi Armstrong. Další úžasný nápad je pojmenovat homonkuli podle sedmi smrtelných hříchů. Momentálně sleduji i brotherhood a jsem rád, že je tolik odlišný, jinak bych asi 64 dílů nevydržel. Zatím se mi zdá tenhleten lepší. Je to můj 101 komentář a tohle je 101 nejlepší seriál. (Poznámka pro mě, překopat komentář jakmile dostaneš filosofickou náladu) (15.03.2014)

Po dvou týdnech sledování můžu konečně napsat mé pocity ohledně celého seriálu. Spolu s Berserkem je to pro mne naprostá topka. Témata, které se tam probírají, rozhodnutí, kterým musejí čelit..nečekal bych, že animovaný seriál půjde až tak...Bylo to prostě super, bratři Elricové si mne získali a už nyní se těším na remake z 2009. (07.05.2017)

Výtečný seriál, na kterém se mi obzvláště líbilo s jakou lehkostí se střídají humorné a dramatické scény, nikdy bych nevěřil, že to může takhle dobře fungovat. Dále bych vyzdvihl, jak byly jednotlivé části příběhu navzájem propojeny - některé díly na začátku vypadaly, že nebudou mít s hlavní dějovou linií nic nebo jen málo společného (úplně první díly ve městě Lior) a přitom se ukázaly pro příběh jako velmi důležité. Důvod, proč nedám plné hodnocení, je mírná ztráta tempa v prostřední části a pak překvapivě ke konci, kdy podrobné vysvětlovačky zbytečně ředí děj, navíc se v závěru úplně vytratil humor. (02.04.2007)

Početnejšia skupina síce vyzdvihuje novšiu verziu, čo je očividne zapríčinené najmä grandióznejším záverom, koherentnejším fiktívnym svetom, lepšou kauzalitou príbehu (“každá postava má v príbehu svoje miesto”, “všetko so všetkým súvisí”) a pod., ale ja mám oveľa radšej staršiu verziu. Kým v staršej sa o “záporáctve” tých hlavných zloduchov dozvedáme tesne pred koncom a celú konšpiráciu odhaľujeme spoločne s hlavnými hrdinami, v novšej poznáme tieto informácie už od začiatku a ide len o to, akým spôsobom sa záporné postavy podarí poraziť. Rozdiel by sa dal metaforicky ukázať na žánroch detektívky (staršia verzia) a kriminálky (novšia verzia). Čo je však podstatnejšie - hrdinovia staršej verzie si zachovávajú morálnu ambivalentnosť (Scar zabije tisíce vojakov; Lust, Gluttony a Sloth sú silne citové postavy; van Hohenheim má svojich synov rád; samotný Edward dospieva), v novšej verzii sú proste klaďasovia fakt kladní (Elricovci, van Hohenheim) a záporáci buď fakt krutí a záporní (Otec), nemysliace príšery (Sloth, Gluttony), alebo zázračne premenení záporáci na klaďasov po patetickom príhovore Alphonsa Elrica či inej postavy. To je prípad Scara, Greed, či Envy.  Motivácie postáv sú v staršej verzii viac uveriteľné (aj Teória chaosu “sivej eminencie” v závere), pravidlo rovnocennej výmeny i snahy oboch bratov omnoho viac relativizované a odpovede sú ponechané výlučne na divákovi, zatiaľ čo v novšej verzii je morálka klaďasov nespochybniteľná a na konci potvrdená Bohom. Brotherhood teda odpovede na otázky podáva a moralizuje, kým FMA tieto otázky len nadhadzuje, ponúka rozličné stanoviská (skvelý príklad predstavuje záverečný rozhovor Edwarda s Dante) a necháva odpovede na divákovi. Na základe toho si trúfam povedať, že staršia verzia sa snaží byť realistickejšia, čo vyplýva jednak z rozporuplného charakteru spomínaných postáv, ale aj z vyústenia príbehu, kde sa dozvedáme o “ľudskom” pôvode homunculov (alchymistické “nechcené deti”) a o tom, že fiktívny svet FMA je len alternatívnym svetom k tomu nášmu. V Brotherhoode sa naopak nachádza Boh a samotné postavy získavajú silu porovnateľnú s božskou, homunculovia sú stelesnením hriechov (Al a Ed ich však zmenia k lepšiemu) atď. Celková otvorenosť, ambivalentnosť a väčšia realistickosť staršej verzie ma skrátka potešila omnoho viac. (27.08.2021)