Poslední vlak

Člověk může být sebesilnější, největší sílu však získá když se spojí síla fyzická se silou vnitřní a to ještě posílené touhou žít. Ano touha žít je to vočom tenhle film je. Touha žít a přežít. Ta touha, když ne sebe, zachránit a darovat život alespoň svým blízkým. Škoda jen, občasných hluchých a vlekoucích se míst. 3-4* (24.01.2011)

Příběh odehrávající se v „dobytčáku" na cestě do koncentračního tábora v Osvětimi zachycuje hrůzu a utrpení Židů , kdy téměř netušili co je v cíli čeká a jejich snahu o útěk.. Je to velice silný a působivý film, ale mohl být v mnohém lepší. I přes veškerou snahu tvůrců mi to nějak nesedí.Čeští herci v roli Němců nebyli moc přesvědčiví, ač se snažili pouštet hrůzu sebevíc tak nevyzařovala z nich ta pověstná autorita. Lepší zpracování a bylo by to rozhodně za pět. (18.01.2011)

Ano, tento film je vynikajícím dramatem a co je strašné..je i vynikajícím historickým filmem. Ikdyž se bezchybný výkon komerčáka Gedeona Burkharda nedal přehlédnout, tak pro mě je nejsilnější scénou určitě zpěv Hanse-Jurgena Silbermanna,kdy byl jeho Jakob Noschik těsně před smrtí již někde úplně jinde.....ne před samopalem německého bachaře v Osvětimi, ale zpívajíc před diváky kabaretu. Tady se snoubila paradoxnost s tragičností tak silně, že vznikla scéna par excelance..80% (15.02.2011)

Krásnou a slunečnou letní krajinou roku 1943 uhání směrem kamsi k východu vlak. Supící lokomotiva chrlí z komínu oblaka kouře a páry a za sebou táhne jeden osobní vagon a řadu krytých nákladních tzv. dobytčáků. Vnější až idilický pohled je v ostrém kontrastu s výjevy, které se odehrávají uvnitř nákladních vagónů. Po vyjetí z Berlína je vlak už několikátým dnem na cestě. Vagony jsou narvané k prasknutí německými Židy - obyvateli Berlína. Byl to dárek Hitlerovi k jeho narozeninám - Berlín zbavený veškerých Židů. Několik dnů jízdy již setřelo všechny společenské rozdíly mezi jednotlivými lidmi. Hlad a hlavně žízeň pod rozpálenou střechou dobytčáků je nesnesitelná. Také zápach, který se line z kýble coby sociálního zařízení, které pro tolik lidí zoufale nestačí. V každém z vozů se navíc kupí mrtví. Ty, které zabili střážní, ti kteří již neměli sil, nebo si život raději sami vzali. Jako na každém malém prostoru ve vypjatých situcích se i zde v každém z vozů tříbií charaktery. Našli se zde lidé stateční, odvážní i zbabělci. Řada z nich si uvědomovala kam vlak jede a co přeživší této strašné cesty čeká. Vždyť už jen způsob dopravy a chování strážných vypovídalo za vše. Pro některé tak bylo vysvobozením šílenství nebo tichá milosrdná smrt z vyčerpání ve spánku cestou... ---- Do tohohle filmu se mi nechtělo. O holocaustu toho vím tolik, že už mi to stačí. Měl jsem v rodině lidi co jej zažili a právě proto že vím, neměl jsem chuť sledovat to šilené utrpení, tu dehumanizaci lidí, kteří ještě pár let před tím než si museli našít na šaty židovskou hvězdu byli přáteli, sousedy, ctěnými lékaři, váženými umělci atd... Ale tenhle válečný film mi prostě chyběl v seznamu viděných a když na něj nedávno v jedné diskusi přišla řeč, řekl jsem si, že nastal čas jít do něj. Velmi potěšila účast našich herců, byť bych přál pánům hercům např. jako je Csongor Kassai aby jim nedávali stále jen role Židů. Je zajímavé, že Hybnera jsem tam vůbec nezaregistroval. Já tedy nevím jak ostatní a jak to mohlo někomu připadat špatně natočené nebo nudné... Podle mně ten kdo to točil velmi věrně ztvárnil to co se dělo ve vagonech všech těch vlaků z Maďarska, Polska, Slovenska, Francie, Holandska, Německa atd... kde si germán ,,čistil'' a arizoval svůj nový prostor. Šílené příběhy rodin, vyděšených lidí, umírajících kojenců atd... To vše ve filmu je. Nikdo nic nezakrýval tak je dnes v ultrakorektním přiblblém světě zvykem, nikdo nic nezamlčoval. Film měl ukázat hrůzy a brutalitu a perfektně splnil svůj účel. Když pak vlak projede branou Osvětimi, kde ,,sněží'' na nástupiště popel z krematorií, nepotřebuje divák znalý věcí už nic více vidět. Ví, že ti co přežili cestu mají jen malou šanci přežít otrockou dřinu pokud je ovšem postavili na tu správnou stranu, co znamenala žít a ne cestu do sprch... Tohle byl velmi silný zážitek (a to člověk vlastně sledoval dění uvnitř jediného vagonu) a velmi věrně zpracovaná látka. Dávám za 5 doušků vody. * * * * * (29.02.2020)

Film o exporte Židov do koncentráku je stávka na istotu. Každému je jasné, že z toho bude silný a emóciami nabitý príbeh, z ktorého by ani úplný amatér nedokázal spraviť zlý film. Áno, sú tam silné momenty, no väčšinou je to len taká stokrát videná rutina, od Vilsmaiera som určite čakal viac. Nakoniec z toho vznikla len komorná dráma, ktorá pôsobí až príliš televízne. Ani herci, ktorí by mali takýto príbeh ťahať, mi neprišli nejako extra presvedčiví. Možno som už prejedený z všetkých tých filmov o koncentrákoch, no určite je dobré, že sa stále nakrúcajú, aby sa na tieto hrôzy nezabudlo. Ja si pre emócie zájdem do Osviečimu, lebo vidieť tie následky hrôz naživo je stokrát silnejšie, ako akýkoľvek film. (24.04.2015)