Režie:
Jacques DemyScénář:
Jacques DemyKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Michel LegrandHrají:
Catherine Deneuve, George Chakiris, Françoise Dorléac, Jacques Perrin, Michel Piccoli, Gene Kelly, Danielle Darrieux, Agnès Varda, Dorothée Blanck (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Poněkud složitý příběh dvou krásných sester - dvojčat Solange a Delphine, které touží najít tu pravou lásku. Do jejich příběhu se zamotávají osudy dalších postav přístavního města - jejich matky, která se po letech potkává se svým někdejším milencem, amerického hudebníka, mladého námořníka a další. Film plný jasných barev, tance a hudby - prostě 60. léta. (Amala)
(více)Recenze (30)
Sen o svete, kde sa tancuje, spieva, skladá sa hudba. Hudobné nástroje sa uživia aj na malomeste, chodí sa na výstavy. Námorní vojaci sú výtvarne nadané duše s idealizmom v srdci. Sen, ktorý snívala nielen hipisácka Amerika, ale aj umenia chtivá Európa. Slečinky tento svet zaplnili pastelkovou farebnosťou a naplnením túžby o stretnutí sa s princom. Pochodujúce šíky vojakov pôsobia ako cudzorodý hmyz. Majetnícky frajer ako úbohý trpák. Tento sen bol v roku 1968 zmätený vlnou násilného potlačenia študentskej rebélie v Paríži, vpádom ruských tankov do ČSSR a zvolením Nixona za prezidenta USA. Nasledovala sada udalostí meniacich svet radostného hopsania na svet tvrdého biznisu a kalkulu v každom ohľade. Vrátane kultúry a umenia. Ľudia sa stávajú ustráchaným stádom. Boja sa každej médiami vzývanej hrozby, od eboly po globálnu vojnu. Straší sa obsadením Európy bradatými mužmi v splývavých dišdašiach a burnusoch, presadzujúcich červíčkovité písmo ako základ pochopenia vesmíru. Na odreagovanie a znovu navodenie sna o inej možnosti prežívania a myslenia nie je nikdy neskoro. Stačí si pozrieť tento jemne naivný, no úprimne znejúci muzikál. ()
Sledovat to byla opravdová zkouška, protože se tam během těch dvou hodin nic, ale opravdu nic nestane. Na druhou stranu ta nekončící záplava zářivých barev, zamilovaných obličejů zalitých slunečními paprsky, a pozitivní hudby, je tak moc koncepčně dotažená, že tomu z formálního hlediska nejde prakticky nic vytknout. ()
Nehovorím, že neobľubujem muzikály, ale takýto gýčovitý prednes mi nesedí. Možno sa niekto po 50tich rokoch bude aj na LA LA LAND pozerať, tak ako ja na tieto SLEČINKY. Plno hudby a tanca, plno optimizmu a možno aj niekoľko ´´blbých´´ názorov na život. To sú tieto SLEČINKY. Pre mnohých je to kult, zrejme ide o dobových divákov, ja som sa v tom nenašiel. A to pritom samotná hudba ( hlavne veleznáma hlavná theme ) je naozaj ohromná. Len tie tanečky, akokoľvek sú dobre choreografované, tanečníkom a tanečníčkam asi veľa nehovorí spoločný synchronizácia a tak to celé vyzerá dosť amatérsky. Suma sumárum, podpriemer muzikálovej odnože hudobného žánru. ()
Muzikál, který nijak nezakrývá svou kýčovitou nálož ani předvídatelnost příběhu opírajícího se o nejzaběhlejší klišé, ale přesto působí i na svůj věk stále svěže. Velkou roli hraje luxusní obsazení (Dorléacová dle mě trochu zastiňuje svoji slavnější sestru a opravdu zamrzí její předčasná smrt ve stejném roce), chytlavé písně, rozmáchlá choreografie a šarm ospalého městečka, kde se skoro zdá, že se všichni znají, ale přesto se po celý děj protagonisté, kteří by se měli setkat k uzoufání míjejí a ty co by se měli setkat s jednou ze sester jako na potvoru narazí na druhou, čímž je tématika dvojčat originálně využita. Film z něhož opravdu dýchá uvolněnost šedesátých let promíchaná s rozotidivnými vůněmi sladké Francie. ()
Slečinky je ten typ žánrového filmu, pri ktorom si uvedomujeme, že pokiaľ by sa jeho dej presne takto odohrával v inom, vážnejšom žánri, jednalo by sa o tuctový gýč. Lenže ako muzikál to funguje a priam si predvídateľnosť a divákovo potešenie z happy endu vyžaduje. Texty piesní sa vo francúzštine krásne rýmujú, čo je dosť zvláštne sledovať s doslovnými titulkami, ktoré túto výsadu samozrejme nemajú. Stále je to ale omnoho lepšie, ako sa pokúšať o dabing, ktorý by celý film zabil. No a ako dobre vieme, francúzi nežijú ničím iným, ako celodenným snením o láske a Slečinky sú oslavou tohoto ich pozitívneho prístupu k životu. Prečo ale musí mať komediálny muzikál až dve hodiny, mi je trochu vzhľadom k zámernej jednoduchosti diela miernou záhadou. Človek sa potom bude k filmu v budúcnosti vracať ťažšie. ()
Galerie (74)
Photo © Ciné Tamaris
Zajímavosti (9)
- Gene Kelly, který hrál Andy Millera, byl při zpívání dabován Donaldem Burkem. [Zdroj: Cinema] (Terva)
- Natáčení probíhalo od 31. května do 27. srpna roku 1966. (Terva)
- Když se Delphine (Catherine Deneuve) se Solange (Françoise Dorléac) Billa (Grover Dale) a Etienna (George Chakiris) u sebe doma ptají, od jakého hudebního skladatele by chtěli hudbu, jako posledního nabízí Michela Legranda, který k filmu složil hudbu. (JoranProvenzano)
Reklama