Sněhový dort

"Snow Cake" je podľa mňa skutočne krásnou drámou s vynikajúcou hlavnou hereckou trojicou v podaní Alana Rickmana, Sigorney Weaver a Carrie-Anne Moss. Všetci tu podali pekné výkony vo veľmi uveriteľnom príbehu s veľmi uveriteĺnými situáciami, kde dokážeme nájsť veľa sympatií ku každému. Osobne najradšej mám asi keď chce Linda od Alexa aby ju rozhojdal na trampolíne... a keď sa Alex spýta Maggie, koľko jej dlhuje. :D Film vie koľko drámy a koľko komédie do toho všetkého dať, veľmi pekne je to vyvážené a sledovať túto trojicu je pre mňa radosť. Sú to veľmi talentovaní ľudia. Páči sa mi aj záver filmu... osobne si myslím, že je to jeden z tých menších filmov, ktorý je ale radosť sledovať a má v sebe veľa príjemných, vtipných a ľudských momentov. Hodnotenie: A+ (10.08.2015)

Čekal jsem víc. Tak bych to celkově zhodnotil. Film jako celek mi do sebe úplně nezapadl, myslim ze z toho byla az prilis videt snaha po emocialnim zasahu divaka svym dejem a alespon u me se to nesetkalo s adekvatni odezvou. To herecke obsazeni je zajimave poskladane. Bal jsem se abych tam nevidel porad "Snapa", ale to rychle preslo, Moss je carovne krasna ( i proto jsem na to sel :-)). Problem jsem mel hlavne s Weaver, ktera me proste nepresvedcila o svem autismu - nerikam ze je slaba nebo spatna, ale tyhle role vselijak postizenych a mentalne zaostalych byvaji herecky velmi vdecne a videl uz jsem jejich mnohem lepsi ztvarneni (pr. Penn, Hanks, Day-Lewis!!!, Caprio, Hoffman a samozrejme Zeljko Ivanek! ). Takze Oscara bych ji rozhodne, narozdil od jinych kolegu zde, nedaval. Ovsem podle me to za shlednuti stoji, minimalne pro zamysleni nad zivotem... (30.03.2008)

I přes krásně napsaný příběh, film bezpochyby stojí na hereckých výkonech všech zúčastněných. Stěžejní je intro Emily Hampshire, bez kterého by zbytek filmu neměl ani zdaleka takovou sílu a kouzlo. Sigourney a Alan Rickman byli vlastně prvotní důvod, proč jsem se o Snow cake vůbec začal zájímat a skutečně nezklamali .. je to jejich koncert. Carrie-Anne Moss se konečně zbavila chladné image Trinity a moc jí to sluší. Na soundtracku mimo jiné potěšili Stereophonics. (02.03.2008)

Včera jsem si dala Alana Rickmana do své topky nejoblíbenějších herců a po dnešním zážitku se Snow cace svého rozhodnutí vůbec nelituji. V roli Alexe předvedl ve své tváři celou škálu emocí a to nemluvím o jeho nádherně modulovaném hlasu. Když se smál, smála jsem se s ním, když byl smutný, sdílela jsem ten smutek také s ním. Dokonalý herecký výkon a já vůbec nepochybuji o tom, že mu byla tahle role šitá na tělo. Současně s ním se zaskvěla i Sigourney Weaver a i když nevím do jaké míry hrála autistku věrohodně, bylo téměř fascinující sledovat, jak se do své role ponořila. A pokud pominu pár neuvěřitelných náhod a souvislostí, tak mě tenhle film o vině, smutku, osamělosti, ale i zvláštního přátelství a naděje moc potěšil. A dejte si poradit od Lindy jak se hraje scrable :-) (15.07.2013)

Zajímavé téma, jeden z obyčejných lidských příběhů. Vyrovnávání se s minulostí a vlastní bolestí pomocí zatežení do podobné situace, zlomové, jen z jiného postavení. Alex Hughes (Alan Rickman), muž poznamenaný ztrátou a pocitem viny, se dílem osudu ocitá na kanadském venkově, aby prostřednictvím neštěstí zasáhl do života několika lidí a tím si dal šanci na usmíření se s vlastní minulostí. Podává pomocnou ruku Lindě Freeman (Sigourney Weaverar), autistce, která vášnivě prožívá pouze narušení svého pořádku. Maggie (půvabná Carrie-Anne Moss) se pak stává Alexovou regenerační klinikou, když mu nabídne svou hřejivou náruč a tělesné rozkoše. A Alexova duše se vyrovnává se vším tím správným směrem. (03.06.2011)