데이지
Chu ju
Obsahy(1)
Film se odehrává v Nizozemí a je zobrazen ze tří rovin: První je z pohledu nájemného vraha Park Yi (Woo-sung Jung), který se zamiloval do malířky Hye-young (Ji-hyun Jun), ale nechce se jí vyznat z citů právě proto, že je zabiják, tak jí alespoň nosí každý den tajně sedmikrásky, které má strašně ráda. Druhý pohled je ze strany právě Hye-young, která maluje portréty na náměstí a stále chce zjistit, kdo jí nosí ty sedmikrásky. Jednoho dne se objeví policista Interpolu Jeong Woo (Sung-jae Lee), který se nechá od ní nakreslit a má u sebe právě ty sedmikrásky, ona se domnívá, že on je právě ten tajemný ctitel a tak se do něj zamiluje. Třetí pohled je policisty Jeong Woo, který využil pouliční malířky, jen jako krytí při sledovačce, jenže jak se postupně začal scházet s Hye-young, tak se do ní zamiloval. Jenže vše se nějak zkomplikuje a Hye-young je postřelena při přestřelce a přijde o hlas. Policista je odvolán zpět do Koreje a na scénu se opět vrací zabiják. Jestli vše dopadne dobře? No to se nechte překvapit. (c.tucker)
(více)Recenze (131)
Woo-sung Jung se pro mě stal v kategorii herců z Jižní Korei absolutní jedničkou. Miluju jeho herectví. Miluju jeho výraz ve tváři, a to jak se vždycky tak trochu hrbí. Jinak Sedmikráska je další výbornej jihokoreják, kterýmu ale to zasazení do Holandska podle mě trochu uškodilo. Ztratil pro mě tim totiž jednu ze svejch ingrediencí, a to je asijský prostředí, architektura domů, příroda a tak dál. Jako dodatek bych ještě řekl, že jestli je nějakej film, kterej jsem někdy viděl, podobnej snímku V Bruggách, tak je to právě Sedmikráska. A pořádně ani nevim proč. ()
Krásne po všetkých stránkach. Podobným filmom človek s radosťou odpustí aj "úsmevný" scenáristický lapsus identifikácie zločinca v aute na základe žánrovej klasifikácie hudby, ktorú vyšetrovateľ podľa vyobrazeného počuť nemohol ... ;-) . DC verzia z trojuholníka charakterov rozvádza ďalej najmä ženskú hrdinku. ()
Dalo by se říci, že v tomto filmu tvoří základ tři hlavní postavy. Omyl, jsou čtyři. A ta čtvrtá je ta nejlepší. S každým střihem jsem se těšila jaké barevné ladění Lau zvolil. Jako by Lauův film byl sám o sobě jednou velkou olejomalbou ve stylu francouzských impresionistů a ve středu plátna doplněnou o ukázku holandské krajinářské školy.Jako kdyby někdo "maloval obraz kamerou". ()
Při koukání jsem nevěděl nic o tom, kdo byl režisér apod., ale zřetelně mi to připomínalo mix tří věcí: nádech stylu Infernal Affairs, náladu hongkongského filmu Fulltime Killer, a korejský přístup k vyprávění a zobrazování děje. Smíchejte dohromady tři skvělé věci a výsledek nemusí být nejlepší, ale scénář si s tím poradil natolik, že to celé funguje víc než skvěle. Není to tak dobré jako součet všech svých částí, je to jen super. ()
Podle anotace jsem prostě čekal, že to bude tak nějak zajímavější, že to bude mít na diváka větší dopad, ale ty emoce se ze mně nějak nepodařilo vytřískat. Film je dobrý, funguje jako romance, trochu funguje i jako thriller, ale není to něco, u čeho bych si řekl, že to je dokonalé a padal z toho na zadek. ()
Reklama