Kletba zlatého květu

Komorné divadlo v pestrofarebných kulisách, prestrihávané masovými bojovými scénami. Divadlo nefunguje kvôli prílišnému odstupu od postáv a emocionálnej prázdnote, bojové scény pôsobia príliš štúdiovo. Podľa pravítka nalinkovaný, vnútorne nefungujúci film. Ambície byť kurosawovsky veľkým dramatickým eposom pritom evidentné... (29.09.2008)

Vyprázdněná pompézní nuda, ze které mám po pár hodinách oddechu pocit, že se může líbit akorát samotnému Yimouovi, jenž si v duhovém paláci užíval nádherné týdny práce za doprovodu úchvatných kostýmů a notně přepísknuté stylizace. Scénáristicky totiž výprava do Číny nedává ani trochu smysl, přičemž se děj po první minutě zasekl, aby se v závěrečných deseti minutách objevil a vyhrkal všechna úchvatná tajemství, která jsou stejně šokující jako že příští slavík připadne opět božskému Kájovi. (13.06.2007)

Na Kletbě zlatého květu je až příliš patrné, že je natočena a hlavně napsána jako blesková reakce na úspěch Hrdiny a Klanu létajících dýk. Máme zde oslnivé vizuální zpracování, které svou hrou se zlatými barvičkami a robotickou symetrií přesahuje hranice kýče, ale stále se na to dívá hezky. Více zamrzí příběh, který má sice velmi zajímavou zápletku neboli rozestavěné figurky, ale za to události a zvraty nejsou nijak vysvětleny ani důvěryhodně podepřeny. Věci se dějí prostě proto, že je třeba dostat postavy do zajímavých střetů. Když se tak stane, zasáhne zase deus ex machina jako ninja z čistého nebe, aby se rozpoložení hracího pole opět změnilo. Je to škoda, protože potenciál zde rozhodně byl. 7/10 (12.03.2015)

Ne náhodou Čang ve filmu tematizuje mandalu a celé dílo jejím obrazem zakončuje. Tento buddhistický (potažmo hinduistický) termín označuje obrazový diagram, který znázorňuje obecný řád univerza s jeho vzájemně propojenými protiklady. Nejčastější varianta madaly má podobu kruhu, symbolizujícího nebe, svět a řád, jehož se zevnitř svými vrcholy dotýká čtverec, který zastupuje zemi, člověka a chaos. Jestliže Čangovy předchozí snímky označíme za filmové metafory pro city, lidské vlastnosti a život jako takový, pak Kletba zlatého květu představuje krok ještě dál, filosoficky výše, k filmové mandale. Je velkolepým, pečlivě vystavěným metaforickým obrazem, který ukazuje obecný řád světa a dává divákům nahlédnout tragédii postav, které se proti němu prohřešily. ___ Více v recenzi na Rejže.cz. (24.02.2013)

„Čo ti dám, si neber silou.“ Pred pozretím som si myslel, že ma Kliatba zlatého kvetu unudí k smrti. A hoci mala svoje chyby, po záverečných titulkoch som o nej niekoľko hodín rozmýšľal, čo sa rozhodne nestáva pri každom filme. Napriek tomu som uvažoval, či dám 60 % alebo až 80. O vyššom čísle nakoniec rozhodla kladná odpoveď na otázku, či by som si to pozrel ešte raz. Áno, pozrel. Zostanete sklamaní, ak budete čakať historický Mamtrix. Finálna gigantická akčná scéna pripomína to najväčšie z Pána prsteňov, ale dovtedy vás čakajú „len" rozhovory a vzťahy. Musím sa priznať, že podobne ako v Gejši a Kráľovnej Alžbete (tej s Geoffreym Rushom), i tu ma bavilo všetko to nenápadné a šeptavé „zákulisné politikárčenie“ a postavy (a to, čo urobia, ako sa rozhodnú a či prežijú). Určite by to ale nešlo bez kvalitných hereckých výkonov (hromozvodom je Číňanka Li Gong z Miami Vice, ale poteší i Chow Yun-Fat) a pôsobivého scenára. Na tom sa mi najviac páčilo, že neriešil celosvetové vojny, ale sústredil sa len na jednu päťčlennú kráľovskú rodinu. (09.03.2010)