VOD (1)
Obsahy(2)
Komediální hříčka se odehrává jednoho nevšedního odpoledne v jednom domě. Bydlí tu dcera s rodinou a otcem, který rád popíjí v hospůdkách, zkrátka vede veselý způsob života. Toho dne rodina zjistí, že dědeček zemřel, a vypukne shon. Například je třeba přestěhovat jeho nový psací stůl, než se objeví druhá dcera, která by si na něj mohla dělat nárok. Po příjezdu příbuzných se rozvine debata o lásce k zesnulému, ale za farizejskými slovy se skrývá pouze touha po dědictví. Když je diskuze v nejlepším, objeví se starý pán zničehonic na schodech, živý a zdravý… (Česká televize)
(více)Recenze (50)
Zatímco některé komedie, na něž jsem měl matně kladné vzpomínky, mi při vidění po letech připravují zklamání, Drahý zesnulý se ukázal být ještě lepším, než jsem si pamatoval. Prostinká zápletka o domněle mrtvém dědečkovi a soupeření jeho dcer o pozůstalost by možná stačila i na kratší stopáž, ale je precizně vygradovaná a IMHO není na škodu, že Jan Werich se objeví až v poslední třetině. Jestliže jeho charisma v jiných krátkých komediích znesnadňovalo ostatním hercům uhájit si své místo na slunci, zde se nejprve dobře seznámíme s postavami jeho hamižných dcer (Zázvorková a Gollová) a jejich slabošských manželů (Hrušínský a Kemr), s jejich vztahy k dědečkovi i k sobě navzájem a Werich tomu takříkaje přijde nasadit čepici a celou situaci parádně vypointovat. Nenechte si ujít. 100% ()
Vůbec mě to nezaujalo. Jedná se o připitomělou moralitku tepající neřest chamtivosti. Aby se nějak vyplnila stopáž, ramplují tam Zázvorková s Hrušínským pořád s nějakým nábytkem a do toho tam vřeští nějakej zpovykanej fracek. Pak tam nakráčí Werich jak Deus ex machina a tím svým mudrlantským způsobem vše prohlédne a všechny náležitě potrestá. Vtipné to není a nápadité už vůbec ne. Celou dobu jsem pozoroval Wericha a snažil se odhalit to jeho kouzlo, ten jeho charakter moudrého klauna, ale nenašel jsem to, vážně nechápu, co je na něm tak geniálního. ()
Humor je presne taký, aký rezonoval v dobe natáčania. Taký dnes už veľmi obyčajný. Je to skôr veselohra, so štipkou výsmechu z ľudských vlastností, teda má mravné ponaučenie, ale nie je to pre mňa komédia. Tie vidím inde. Bez pána Wericha, ale aj Hrušinského, či Kemra, by tu bolo presne také hodnotenie, aké dávam, obyčajný priemer. ()
To je ale necitelnost prvního stupně obouvat si dědečkovy bačkory ještě dřív než dědeček natáhl bačkory! Přestože se podobný motiv v českém hraném filmu objevuje čas od času v různých obměnách, televizní obrazovce vévodí vskutku originální adaptace jedné z povídek britského dramatika Stanley Houghtona (1881 - 1913). Vedle vynikajícího Wericha nelze nepřipomenout herecké kreace Stelly Zázvorkové a Rudolfa Hrušínského v roli flegmatického podpantofláka. A ta závěrečná pointa! ()
Chápem, že je to predvídateľné a každý zvrat prichádza presne na minútu, ale rozhodne som nečakal od malého televízneho filmu, že ma od srdca rozosmejú jeho hlášky. Filmík by nebol nič moc, ak by tu hrali iní herci, napríklad tí dnešní, ale v tomto zložení je to taký malý klenot. Ponaučenie do života? Nebuďte vzbŕkli, vaše okolie sa totiž môže dozvedieť o vašej chamtivosti a pokrytectve. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Z hereckého výkonu Aleny Franclové, která si zahrála jedinou roli svého života, byla Stella Zázvorková nadšená. Byli spolu do smrti Stelly v kontaktu, psali si a telefonovali. (sator)
- Autorem divadelní hry, podle které vznikl scénář, je anglický dramatik Stanley Houghton (1881–1913). Hra nese název „The Dear Departed“ a poprvé byla odehrána v roce 1907. (sator)
Reklama