Ajťáci

Už jenom za ten infantilní úsměv Jen, když sleduje za výlohou červené boty, které následně způsobí zakřivení prstů na jejich nohou, nemůžu odepřít plný počet. Stejně jako ona vypadá za sklem jako totální blbka, tak já nejsem o nic víc pozadu. Proto je asi lepší dřepnout si na zem, daleko od okna, protože pochybuju, že by vám sousedi poděkovali za výhled na totálního kreténa. Když přijde televizní reportáž a změně telefoního čísla na záchranou službu, ptám se sám sebe, jestli je můj humor tak zvrácenej a nebo se prostě směju tomu, jak jsou nějaké situace trapné. Obě otázky vlastně pokládám zbytečně, protože tak jako tak se u IT směju víc než u kteréhokoli jiného seriálu a filmu. Vrcholem je díl (paradoxně je to zase ten s těma botama), kdy Jen (kdo jinej :D) kráčí po chodbě a mine japonského delegáta, který ji dupne na její chromé nohy. "Ty ha*zle. Zas*anej č*ráku, copa nevidíš kam šlapeš? Ty zm*de jeden zkur*enej!". Všechna sprostá slova jsou vypípána a následný záběr na asistenta ředitele, který zběsile mačká na klakson s nápisem -Pro vypípání sprostých slov- je vyloženě geniální. A já? Já ležím v kaluži slin, jelikož nedokážu zastavit ten neskutečnej příval smíchu. Fakt, tohle se mi snad stávalo naposledy u Simpsonů (a nebo je důvod ten, že nesleduji seriály tak, jak by slušilo a patřilo). Je ještě milión situací, ze kterých se člověk promění ve zmutovaného krypla, jehož jediným životním údělem je podporovat bandu jiných kryplů (IT se jmenují :D). První série byla ke konci sice trochu slabší, já ale věřím, že druhá bude totální blázinec. A na to si budu muset vzít jiný brejle....1. série: 5/5.... (26.04.2009)

Roy zvedá telefon a automaticky se ptá: "Zkusili jste to vypnout a zapnout?". Zní to jako arogance, tento jednoduchý úkon však vyřeší většinu problémů. Kolikrát jsem již byl k počítači zavolán matkou či sestrou s tím, že nejde internet nebo monitor. Stiskl jsem tlačítko Reset a vše zas šlapalo jako hodinky. IT Crowd - dva asociální ajťáci pracující v suterénu fiktivní britské firmy s šéfovou, která vůbec nerozumí počítačům. A máme zaděláno na pěknou řádku humorných situací... První dvě série samy o sobě by s klidem mohly kandidovat na to nejvtipnější, co dosud bylo natočeno. Takto zpětně vnímám nahrazení úžasného Denholma debilním Douglasem (kterému jsem po čase celkem přišel na chuť - 22.1.´14) jako první předzvěst pádu, který však přichází až s třetí sérií, která si již nedokázala udržet úroveň sérií předchozích. I tak je to pořád dost dobré, a to i dílem mé shovívavosti, neb IT Crowd patří k mým nejblíbenějším seriálům. Čtyřka už je alarmující, ale i přes zoufalou absenci invence jsem si ji celkem oblíbil. The Last Byte celý seriál příjemně uzavírá... 90% (1. série - 100%, 2. série - 100%, 3. série - 90%, 4. série - 80%, The Last Byte - 80%) (14.10.2010)

Bylo jen otázkou času, kdy tak nosné téma, jakým je svět IT a lidí okolo něj, oplodní doba a někdo k tomu povolaný pomůže na světlo světa scénáři podobného díla. Už tu byly celovečerní filmy, teď je tu tedy aktuálně sitcom. A to ne sitcom ledajaký, nýbrž sitcom britský, tedy britcom... Už samo tohle spojení (a následný neologismus) sofistikovanému čtenáři napoví mnohé o žánrovém zasazení a stylu humoru tohoto dílka. Něco z Monty Pythonů, něco z Hotýlku, něco z Mladých v partě, něco z antikvariátu z Black Books... Inspiračních vlivů je jistě hodně, ale shodneme se určitě na tom, že britský humor má svá významná specifika:-) Stejně jako humor světa informačních technologií, tedy IT, a lidí pohybujících se v něm. Tato kombinace pak vytváří zcela specifické kouzlo, kterému jistě lehko podlehnete (,,Tady IT oddělení. Zkoušel jste to zapnout a vypnout?")... Podobné seriály: Big Bang Theory (11.09.2007)

IT Crowd si po vzoru Červeného trpaslíka, či Black Books vystačí pouze s 3 hlavními postavami, avšak na rozdíl od nich do sebe výborně zakomponovává i postavy vedlejší (úchylný šéf, gotický strážce serveru...), tudíž neupadá do stereotypu. Ústřední trio je komická, neschopná a sebeparodující sebranka, která zpravidla baví už svou "blbostí" a naprosto ujetým způsobem, jakým řeší jednotlivé situace. Jejich jumor je bláznivý, až přitažený za vlasy, což řadě scénkám dává poněkud nečekaný, nový rozměr, ale občas také působí nuceně, strojeně a křečovitě. Díky nadšení z první série to bylo 5*, ale po dalších dílech a s odstupem času bych upřednostnil jiné sitcomy. 8/10 (08.01.2009)

(Viděny všechny díly) Na pohřbu manžela: „Je mi líto vaší ztráty.“ – „Děkuju.“ – „Není to, jako kdybyste ztratila pero, že? Je to...je to tak o moc horší. Chtěla byste pero? Mám jedno náhradní.“ – „Ne, děkuju.“ – „Prosím, vemte si ho.“ – „Proč mi ho dáváte?“ – „Já nevím. Něco odchází, něco přichází…“. Linehanovo jméno na pozici scenáristy i režiséra mi po předchozích 2 zkušenostech slibovalo určitou kvalitu, ale že se budu tak skvěle bavit a tolik brečet smíchy, to jsem opravdu nečekal. Tolik parádních hlášek a situací v každé sérii (a že byly všechny víceméně stejně zábavné) se jen tak v seriálové tvorbě nevidí! A tak jsem si užil chvástání se bohatými pc zkušenostmi nové vedoucí IT, omluvnou večeři v dětské restauraci, oživlou Jen a popisování „jejích dnů“ v sérii 1. Hned na to mě bořily návštěvy toalet v divadle, pohřeb, upozornění na nelegální kopírování filmů a večeře u Jen doma v sérii 2. Následující řada mě bavila satirou na společenské sítě, „krabičkovým“ internetem, fingovaným manželstvím či focením „sexy“ kalendáře. A nakonec přišla série číslo 4 (moje nejoblíbenější), která si na mě připravila pouliční Odpočítávání, zamilování se do klávesáka za doprovodu Bolera, svědčení u soudu o nemístném masérově činu, požár v mořském parku nebo rozvodové řízení v posledním díle, který byl naprosto dokonalý (zejména svými křížovými výslechy, u nichž se vyřádily všechny hlavní postavy, mě nejvíc pobavil Mossův výstup, u kterého jsem se až zalykal smíchy). O bonusovém prodlouženém díle ani nelze hovořit jako o 5. řadě, šlo už „jen“ o malou rekapitulaci, rozloučení se s fanoušky, mírnou snahu o to být aktuální (ať už vizuálem nebo trendy-anonymous, virální videa atd.). O humor tu sice není nouze, ale byl to jednoznačně nejslabší díl celého seriálu a zastánci tvrzení, že končit se má v nejlepším, by se této epizodě měli raději vyhnout (protože poslední regulérní série opravdu skončila na vrcholu). A sice mi budou postavy chybět, ale tak vysoké úrovně, kterou si tvůrci nastavili, by už asi po letech znovu dosáhnout nešlo ani díky možnostem držení kroku s dobou (jak to předvádí např. Teorie velkého třesku), takže je asi lepší nechat seriál ukončený (a přestávka v tom také hraje svoji roli). Pominu-li výše zmiňovanou speciální epizodu, je to za mě jednoznačně 5* a navíc zařazení mezi moji seriálovou topku. „Šel bys se mnou a pomohl mi prokousat se touhle právnickou šaškárnou, Mossi?“ – „Raději ne. Nemám dobré zkušenosti s právním systémem.“ – „Jakto?“ – „Když mi bylo 11, rozbil jsem světlík a má matka se se mnou soudila.“ – „Soudila se?“ – „Ano. Aby mi dala lekci. Byla velmi agresivní vyšetřovatel.“ – „A to se dá? Soudit se s vlastním dítětem?“ – „Šlo o přelíčení v kuchyni. Vyrobila hlediště pro kočky.“ – „Jak to dopadlo?“ – „Vyhrála. Dodnes splácím pokutu.“ (14.03.2015)