Muž z oceli

Když hrdinové umírají při záchraně svých čtyřnohých mazlíčků, není něco v pořádku. Man of Steel mohl být tak strašně dobrý film, kdyby si Snyder/Goyer víc pohrál s motivem otcovství a vykašlal se na všechny ty transformující se organické struktury a genetické blafy, které mě štvaly už u Promethea! Damon Lindelof je mrtev, ať žije David S. Goyer. (26.06.2013)

Novej Superman je tak epickej, že když někdo spadne do moře, tak tam plavou obří kosatky, když se letí do vesmíru, tak se naráží do Hubbleova teleskopu, když bojujou tři postavy v Kansasu, tak udělají z Kansasu díru v pravym slova smyslu a když se dávkujou emoce, tak je to taková darda, že Henrymu Cavillovi vzplanou i chlupy na hrudi. Jo, je to super. (A má to vlastně strašně nedostatků, v čele s roztříštěností první hodiny, nepodlehnout takovýmu kolosu ale dost dobře nejde, při akčních scénách mi čelist regulérně padala hluboko pod IMAXovské plátno, tady se nechytaj ani Avengers) 90% (13.06.2013)

Subjektivně: takhle otupělý jsem z kina odcházel naposledy po Sucker Punchi a to musím dodat, že Muž z oceli je výrazně lépe zrežírovaným filmem. Pokud si održím odstup od z mého pohledu čistě debilizující digitální smršti padajících mrakodrapů a vybuchujících molekul nicoty, pak musím vyzdvihnout následující: Goyerovu snahu propracovat kryptonskou linii i mytologii Supermana. Obrovský podíl na určité působivost filmu má Russell Crowe a Michael Shannon, jejichž postavy jsou rozhrané i rozepsané mnohem lépe než zbytek filmu (casting Shannona byl prozíravý). Podobné péče a propracovanosti se nedostalo postavě Clarka Kenta, kterou hraje Cavill se zádumčivostí modela, kterému ukradli všechny košile. Snaha posunout Supermana / Kenta do roviny jedné nerozlučné bytosti, uzavřeného a osamělého mimozemšťana se tříští na jeho výkonu i na tom, že na rozdíl od rebootu Batmana tu chybí vývoj postavy, nějaká patrná vnitřní přeměna / dilema. Muž z oceli a jeho flashbacky do dětství jsou čistě generické a co do obsahu / významu vlastně příliš nevybočují z donnerovské linie (jen postrádají nadsázku), Cavill se promračí rozbouřeným mořem a pajzly do nevyhnutelné situace, kdy jako Bůh překonává rychlost zvuku a s padouchy boří města. Duel se Zodem tvoří překvapivě velkou část filmu a pokud tuhle trikovou extravaganzu nekoupíte hned na začátku, doslova vás utluče lokomotivami a tunami železobetonu. Náznak nadhledu přichází pozdě a Supermanova vážnost je monotónně setrvalá, aniž by však působila jakkoli temně a problematicky. Jednoduše monolitický a produkčně dobře ošetřený blockbuster, se kterým jsem si užil jen minimum zábavy. (14.06.2013)

Man of Steel nejde ve stopách Whedonových Avengers ani Nolanových Batmanů. Jde svou vlastní cestou, jeho tón je od ostatních výraznějších komiksovek poslední doby zcela jiný. Slovy neumím vyjádřit, jak moc mi to sedlo. Film má neuvěřitelné tempo, spektakulární akční scény, přesné herce a vlastně i docela zajímavě odvyprávěný příběh. Zamrzela mě jediná věc - že netrvá zhruba ještě o hodinu déle. Dějové skoky by pak nebyly tak nahuštěné, čímž by sice trochu polevilo intergalaktické tempo, ale byl by čas dostat se postavám víc pod kůži. Každopádně Man of Steel je zatím bezkonkurenčně nejlepším letošním blockbusterem (o čemž svědčí i všeobecně rozporuplné příjetí - u nejvýjimečnějších děl nikdy neustříkávají všichni), s přehledem si dává třetího Iron Mana i druhý Star Trek ... a jestliže bych ještě dnes odpoledne přesvědčeně tvrdil, že "největší" film roku bude Pacific Rim, teď o tom už pochybuju. Na měřítko téhle >super< akce vás nic nepřipraví. Zack Snyder má můj obdiv a tímto se stává pravděpodobně nejlepším žijícím akčním režisérem. 10/10 a už dlouho předlouho jsem z kina neodcházel takhle nadšený. PS: Hans Zimmer svým soundtrackem zase jednou boduje. (18.06.2013)

Zod a jeho vzbúrenci mohli na kosť ohlodaný Krypton zachrániť. Ale zákony sú nad rozum. Krypton bol obetovaný za jedno dieťa, vzbúrenci potrestaní. Kým u diváka stihne vzplanúť myšlienka, že takto onedlho skončí aj Zem, myseľ mu zahltí hromada superefektov za 200 miliónov, moralizovania a oslavovania technologickej civilizácie; dozvieme sa, že Kryptončania, tá šikovná a prosperujúca rasa kolonizujúca iné planéty, nevyhynula pre svoj parazitizmus, ale pre zavedenie kontroly populácie! Genesis – posolstvo filmu je zrejmé, a ja s ním nesúhlasím. Asi od 50 minúty sa začali rozvíjať vzťahy medzi postavami a to ma vtiahlo do deja. Padajúce mrakodrapy a horiace autá boli brilantné. Druhú šancu nemá nikto. (24.07.2013)