Jeskyně žlutého psa

Pribeh o zivote kocovnej mongolskej rodiny. O harmonii s prirodou, so zvieratami, ale aj s duchovnom tejto krajiny. Silu filmu podrhuje fakt, ze rodinka vo filme je aj v reale rodina a natacanie filmu prebiehalo velmi prirodzene, doslova filmovanim kazdodennych udalosti a mnohe sceny vznikli len nahodou. Scenka kde sa deti hraju so soskou budhy a starsia setra napomenie svojho brata, ze s Bohom sa nemoze hrat - to je scenka ktora v scenari nebola a predsa vniiesla do filmu dolezity prvok. Ako som uz napisal, je to film o harmonii s prirodou, o kolobehu zivota, o viere v reinkarnaciu (co je sucast budhizmu) a prave tato realnost, uzasna krajina, krehkost a akysi mysticky nadych filmu je to co ho robi vynimocnym. Odporucam kazdemu. (9/10) (18.05.2007)

V celém filmu mi bylo moc dobře, jako bych s tou rodinu trávila čas osobně... Film plyne v tempu, které koresponduje s tempem mongolských pastevců a jejich rodin. Nikdo nic nehraje, jelikož je zde nahlížen reálný život jedné mongolské pastevecké rodiny... výsledek umocňují syrové záběry rozlehlé okolní krajiny a taktéž náznak mongolských mýtů či lidových písní, které pomáhají vhlédnout více do myšlení tamějších lidí... Kdyby film trval další hodinu, nepřišlo by mi to... (08.08.2010)

Jednoduchý príbeh mongolskej rodiny, ktorá sa živí tradičným kočovným pastierstvom v dobe, kedy tento druh obživy začína upadať a mnoho kočovníkov sa postupne sťahuje za jednoduchšou prácou do veľkých miest. Nájdený psík v tejto rodine vyvoláva menšie rozbroje, ale nakoniec si svoje miesto medzi nimi vybojuje... Krása tohto filmu je hlavne v obrazoch a pohľade na náročný život v jurte uprostred nádhernej (aj keď miestami nehostinnej) krajiny. (10.10.2007)

Hmm.. U "uplakaného velblouda" jsem se v očarování zmohl v komentáři jen na dvě slova, tak to pro tentokrát trošku rozvedu :) . Byambasuren Davaa(ová) se (s německou podporou v zádech) jeví jako velký talent protože u obou filmů je znát, že si je moc dobře vědoma možností a limitů tohodle polodokumentárního formátu a na (ne)herce klade jen přesně takové nároky aby ze sebe dostali maximum a přitom to pořád znělo i vypadalo zcela přirozeně a nenuceně (Tady se hodí jako příklad film "Last trapper", který je sice krásný, ale některé fráze už prostě nezní autenticky). Dokáže držet tempo, vyvarovává se zbytečné vaty a umí diváka držet v napěti přestože je dramatický oblouk těchto filmů výrazně odlišný od zápaďáckého standardu. Je to i šikovně napsané a je v tom jemný humor i spousta motivů k zamyšlení. Osobně bych řekl, že dějově mi velbloud sedl lépe, ale zelené pláně psa jsou mi přecejen trochu bližší než Gobi a je tu trochu víc k nakouknutí z praktického života, takže šul nul to je u mě asi na stejno. To znamená: plná palba bez přemýšlení... Krása. (10.01.2015)

Zajímavý pohled do rutinního života mongolské pastevecké rodiny. Víra, rodinné hodnoty, kombinace primitivního života, živočišných darů a náznaků civilizace (motocykl či úsměvná scéna s umělohmotným šmejdem - zelená naběračka). Přátelství kouzelné dívenky a psa bez patetických scén. A ponaučení, že člověk s copem byl v předchozím životě psem. Jen škoda zbytečně přemrštěné stopáže, ubrat tak dvacet minut, byl bych spokojen. Nudné pasáže popírat nebudu. Třiapůl hvězdičky. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (01.04.2015)