Kocour v botách

V Česku má obutý Kocour tu smůlu, že pracuje s narážkami na pohádky a postavičky (říkankový Humpty Dumpty aka Valda Cvalda nebo dvojice Jacka a Jill), které jsou populární v anglosaském prostředí, ale u nás o nich něco matně ví jen ten, kdo trávil dětství se zahraničními televizními animáky. Avšak sám ústřední protagonista je natolik charismatickou, sympatickou a zábavnou postavou, že film utáhne i v místech, kde na to nestačí nedostatečně vyklenutý dějový nosník a zejména v těch chvílích, kdy se odhazuje svou polidštěnou masku a vrací se ke kočičí identitě, dovede bohatě pobavit i ty diváky, kteří skrze kulturní bariéru přehlédnou některé subtilnější vtípky. (07.12.2011)

Mňoukající dobrodruh ve vysokých botách dostal příležitost obohatit své portfolio samostatným celovečerním výstupem. Šance, že dostane další nabídky, je vzhledem k jeho nasazení nemalá. Těch devadesát minut nepřetéká dějem, vyprávění by potřebovalo výraznější padouchy a jasnější vymezení cílů (kočičí heist movie, na nějž je zpočátku zaděláno, se nakonec tak úplně nekoná)… film ale ladně pádí vpřed a nebrzdí ho ani vysvětlující flashback, jehož tušenou otravnost shazují samotné postavy. Záminky k akčním scénám, vedle kocourova vyděračského výrazu dominantnímu lákadlu filmu, scenáristé vytvářejí poměrně nápaditě, i když originalita netkví zdaleka tolik v zápletce jako v multikulti propojení různých pohádek, z nichž, obávám se, české dítě identifikuje minimum (Mother Goose, Humpty Dumpty nebo Jack a kouzelná fazole jsou v anglofonních zemích minimálně tak zlidovělé jako u nás Jeníček a Mařenka nebo Popelka). Nedokážu odhadnout, nakolik kompatibilní s vkusem dětského publika bude kompilační pohádka tohoto typu, vyznavači „čisté“ klasiky, prosté vtipů vhodných do cenzurované verze Prci, prci prciček, ale potěšeni nebudou. Nabídka humoru pro rodičovstvo se z větší části omezuje právě na různé umírněné sprosťárny. Práce s konvencemi dospělých žánrů není tak častá a neagresivní jako v prvních dílech Shreka (kromě zlodějských filmů jsou znevažovány hlavně chorizo westerny a Čičin převlek, nevím, zda záměrně, připomíná zápasníky luchadores), pročež nedětskému divákovi nezbývá, než si užít předně to, jak hezky film s Garfieldovou antitezí v titulní roli šlape. Komu by to nestačilo, může zapřemýšlet nad cílovkou z hlediska genderu. Napohled klukovské dobrodružství spárovalo narcistního kocoura s vejcoidním čímsi (co zřejmě vejce nemá) a emancipovanou kočičí zlodějkou, nemluvě o holčičí náplni filmu s vydatným zastoupením pomilovánihodných zvířátek plyšákovitého typu a choreograficky propracovaných tanečních scén. Apendix: český dabing je stejně nevýrazný jako využití 3D, které souboje činí akorát nepřehlednými. 70% (24.11.2011)

Vedľajšia postava zo Shreka dostala vlastný film a zaradila sa do načmáraného suterénu. Nudné, bez akýchkoľvek sympatií k postavám, bez zaujímavého zloducha. Najvýraznejšie momenty boli vlastne totálne nevhodné do animáku pre deti, pretože išlo o humor založený na sexuálnych dvojzmysloch a podtextoch. Navyše som zistil, že ešte otravnejšie než spev je animovaný tanec. (18.02.2023)

Kocour v botách je vesměs svižná, místy humorná jednohubka, která nepostrádá na akci a vedle shrekovského univerza si půjčuje příběhovou linku z klasické pohádky Jack a stonek fazole. Oproti prvním Shrekům není až zase tolik originální, ale na druhou stranu zase nenudí a neurazí. Je to příběh o přátelství, hledání pravdy, pomstě a odpuštění - v animovaném hávu, za zvuků mexické hudby. Plusový bod za neplošnou postavu Valdy Cvaldy. Ve výsledku lehce nadprůměrný kousek, který měl určitě svoje rezervy, nicméně i tak děj utíkal a člověk se při sledování pobavil. (29.12.2018)

Pohádka nepohádka s žánrovými přesahy k westernu a mariachi, kde si animovaný Antonio Banderas hraje na Zorra a jeho kočičí oči ho vytáhnou z nejednoho srabu. A navzdory mým přirozeným sympatiím k šikovným odzbrojujícím kočkám, jsou mé dojmy přinejmenším rozpačité. Bude to asi řídkou zápletkou a únavným střídáním vynikajících vypointovaných scén s těmi slabšími. (Nehorázně dlouhá retrospektiva) Jako VELKÉ plus beru nebývalé jiskření mezi Banderasem a Hayek a posun k nepohádkovému konci, ale to nic nemění na tom, že se mi zdá, že Miller nevyužil všechen potenciál, který příběh o slavném Shreckově kocourovi nabízel. (12.01.2012)