Neuvěřitelný život rockera Coxe

„Začínam si myslieť, že vo mňa neveríš.“ – „Verím. Ale čo aj MOJE sny?“ – „Už som ti povedal, že cukrový dom ti nepostavím. Roztopil by sa alebo roztiekol.“ – „Iba ak by pršalo.“ Mám rád WALK THE LINE i RAYA a Johna C. Reillyho pokladám za vážneho herca, ktorý sa občas vie solídne zhovadiť. Nie je to druhý Will Ferrell, ale vie pri vtipe zachovať vážnu tvár a to mám rád. Bohužiaľ, film z produkcie a podľa scenára Judda Apatowa (NABÚCHANÁ) nie je zábavný. Často som sa usmieval, ale vyložene smiať som sa smial iba minimálne (skladanie pesničky pre brata, Beatles, Charles Manson, žirafa, šimpanz). Pozitívne ma prekvapilo, že do snímky boli evidentne investované veľké peniaze (oproti tomuto či tomuto), čím pripomenula doby, kedy ešte vznikali áčkarské kvalitné paródie s dobrými hercami a nie amatérske veci ako táto. Bohužiaľ - nestačí to. Je to milé, ale to je asi tak všetko. Ale potešili ma hlášky („Malý súboj s mačetami nikdy neuškodí.“, „Ľudia si sem chodia eroticky zatancovať.“, „Marihuana nie je návyková.“) a dialógy („Napísal som pieseň o chobotnici.“ – „Drž hubu a buď rád, že ťa pustíme k bubnom.“). (27.05.2011)

Walk the Line patrí u mňa jednoznačne na prvé miesto a toto je jeho celkom slušná paródia. Vôbec som nevedel o čom tento film je ale už po prvých štyroch slovách ma napadla podobnosť práve s WTL a o pár sekúnd, keď som uvidel siluetu muža opretého o stenu, začínal som tušiť o čo asi pôjde :) Väčšina ftípkov sa naozaj vydarila, skutočne som sa schuti zasmial ale ku koncu to mierne strácalo na kvalite. No a hudba, pri prvom zhliadnutí ma až tak veľmi neoslovila ale keď som film videl druhý krát (o týždeň, asi som mal lepšiu náladu) sa mi celkom zapáčila :) (75%) (23.03.2011)

Pri životopisných filmoch sa vždy nudím, výnimkou je snáď len Forrest Gump. Walk Hard je presne tým čo od neho čakáte. Má v sebe skvelú hudbu, niektoré skladby sú remakenuté dokonale, dostatok humoru-bluesové solo Dewyho za mladých čias či drogový kútik sú nezabudnuteľné, avšak aj určitú dávku nudy, aby sa nepovedalo. Beatles skvelí, samotné parodovanie životopisu sa tvorcom podarilo zachytiť veľmi dobre, židia sa nezaprú a ukončím opäť pri nežnejšom pohlaví - scéna Odette Yustman ako spolu s Deweym fajčila MJ, je najsexy časť filmu. Odporúčam, ale pozrieť si kino verziu, director´s cut je príliš dlhý, najmä počas stredného obdobia neuveriteľného života rockera Deweyho Coxa:) (02.01.2011)

"ZEMŘEL TEN NEPRAVEJ!" Parodie na životopisná dramata (v tomto případě především na WALK THE LINE), která má pomalejší rozjezd, ale v druhé půli kraluje. John C. Reilly je bezchybný. Jeho kukuč má v komediálním odvětví bezedný potenciál a tvůrci filmu o fiktivním rockerovi, který prožívá své eskapády mezi reálnými hvězdami hudební historie - Beatles ztvárnění pány Ruddem (John Lennon), Blackem (Paul McCartney), Longem (George Harrison) a Schwartzmanem (Ringo Starr) mají libové parametry - to věděli, takže Reilly hraje Coxe od teenagera až po starce (v souvislosti s žánrem nemohla být volba lepší). V rámci zábavného potírání fiktivních stínů příběhu přispějí váhou své osobnosti třeba Eddie Vedder (Pearl Jam), Lyle Lovett nebo Jewel. "TEĎ BOJUJI O OPATROVNICTVÍ. CHTĚJÍ MI HO VNUTIT, COŽ PODLE MNE NENÍ SPRÁVNÉ." 80% (27.09.2010)

"Je to Ďáblova hudba." Hudba hvězdného Deweyho Coxe zabíjí, nejbližší ho nemají rádi, ale on stále věří, že vězení a detox ho změní. Ač Dewey Cox nikdy neexistoval, tak životopisný film o něm obsahuje moc fajn muziku a jeho největší výhodou je, že se, na rozdíl od seriózních počinů, ani na chvíli nebere vážně. John C. Reilly, se svou dvaačtyřicetiletou vizáží, neváhá tvrdit, že je mu 14 či 71 let, pěje vše od akustických protestsongů po punk, a když má čas, tak si zamedituje s prapodivnou kapelou zvanou Beatles. Já se přitom zkrátka bavil a tak mohu tento snímek doporučit každému, kdo dokáže unést skutečnost, že ani při hudebníkových depresích nedostane drama šanci konkurovat slzám smíchu. (15.07.2012)