Můj Vůdce: Skutečně skutečná skutečnost o Adolfu Hitlerovi

Velmi tragický příběh z konce roku 1944, není jednoduché hodnotit film, který se dotýká velmi delikátního historického okamžiku, který není komedií a je dle mého soudu dramatem se vším všudy, všechny postavy bojují v tomto díle o život, ať už svůj, svých rodin či život Třetí říše. Všechny dějinné skutečnosti známe do podrobností a nyní musíme zpracovat velmi zvláštní pohled na realitu a Adolfa Hitlera. Každý to musí udělat po svém, každý se musíme postavit k zobrazované "skutečnosti" určitým způsobem a já zvolil pohled vážný a zkoumavý. Můžeme popsat skutečnou historickou postavu vůdce právě tímto způsobem? Můžeme se smát všem tragickým postavám příběhu? Můžeme odhlédnout od hrůz Druhé světové války? To si musí každý přebrat sám v sobě. Snímek z tohoto pohledu je dobré vidět a sledovat. A nezapomínat! (10.08.2013)

,,Drama mi jde líp než komedie" vysvětluje Hitler židovskému herci Grunbaumovi... Tak věta sedí i k celému filmu. Komedie, která jako by se bála dotáhnout absurdní námět až do konce, místo toho zbytečně utíká k vážné linii... Samotný humor je pak často úmorný a bezzubý, narážky na přebujelou byrokracii třetí říše, případně pohled na hajlujícího psa nestačí. V němčině je to prý ale vtipné... (10.02.2015)

Námět super, ale nevyužit. Herci super, ale nevyužiti. Pěkná myšlenka, že Hitler potřebuje pomoc od žida, ale je to jeden z mnoha filmů, kde se režisér snaží jít zároveň dvěma směry, komedií a dramatem. Nejde to. Měl se rozhodnout pro jedno nebo pro druhé, mě by se líbil i takový film natočen jeden jako drama a druhý jako komedie se stejnými herci. Takto to bohužel ztrácí na účinku, protože režisér to neudržel. Některé scény mě utkvěly v paměti, ale právě ty komediální, ty dramatické film posouvaly tam, kde asi být neměl. Konec filmu zklamání. Němci i po tak dlouhé době nejsou ve svém filmu schopni ani alespoň hypoteticky zabít Hitlera. :-) (09.05.2014)

Ano opravdu je to neskutečná kravina. Trochu podnícen výbornou německou komedií Už je tady zas jsem se vrhl i na další parodické vyobrazení Adolfa Hitlera. Zdejší hodnocení mi mělo býti varování, ale rozhodl jsem se ho ignorovat a zkusit, jak mi sedne styl humoru. Opravdu nesedl. Je to zbytečně hloupé, neoriginální a zoufale nudné. Není to vůbec šokující a ani závratně podněcující k dalším myšlenkám. Dá se tedy říci, že naprosto zbytečné. Ztracená hodina a půl. (19.10.2017)

Skutečná pravda o Hitlerovi aneb Es lebe die Deutsche Ironie. 1) Německé trauma z fašismu dnes v každodenním životě už patrné není. Ovšem ve vnímání historie je nelze přehlédnout. Dělat si legraci z dějin, za které se hluboce stydím, je obtížné. Situaci v tomto konkrétním případě neulehčí ani skutečnost, že se za ně nestydím. 2) Smát se vtělenému Satanovi také moc nejde, zvláště ne, když z něho sálá hrůza i po 70 letech. 3) Připočítejte proslulý německý smysl pro humor a je jasné, že to nemohlo dopadnout dobře, ať už se tvůrci snažili, jak jen mohli. (08.05.2014)