Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Předposlední hudebně dramatické dílo Karla Svobody Dracula mělo premiéru v Praze 13. října 1995 s Danielem Hůlkou v titulní roli. Muzikál vznikl na námět románu Drákula irského spisovatele a divadelního kritika Abrahama „Bram“ Stokera (1847–1912), kterého se však drží jen velmi volně. Děj se odehrává ve středověku, 19. století a v neurčité blízké budoucnosti. Na počátku Draculovo vojsko drancuje kraj, lidé hledají spásu v klášteře, kam posléze vtrhne i Dracula. Kněz se snaží zabránit rabování, ale když v jeho náručí umírá potulný mnich, vyřkne nad Draculou kletbu a odsoudí jej k věčnému životu a touze po krvi. Po úspěšném uvedení muzikálu v Praze následovala Bratislava, Prešov, Moskva, Gdyně, Basilej, Tecklenburg, Antwerpy, Soul, lichtenštejnský Blazer a německý Rostock. Zhlédly jej už miliony diváků. K úžasnému úspěchu ještě přibylo více než 300 tisíc prodaných nosičů s nahrávkou muzikálu. V roce 1996 muzikál natočila Česká televize, která zprostředkovala dílo dalším divákům. Šlo pravděpodobně o největší životní muzikálový úspěch skladatele Karla Svobody (1938–2007). Takže i při současné televizní repríze je nesporně nač se těšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (104)

ZorkaJ 

všechny recenze uživatele

Tak tohle bylo něco! Skvěle podané divadelní zpracování, silné písně, fantastické herecké obsazení, se mísí s tajemnem, krásou, láskou, nenávistí, zradou a prokletím, takovou zručností, které dělají z muzikálu jeden z nejlepších zážitků, jaké byly na divadelních prknech zpracovány!!! Tady dámy a pánové, když se sejde parta skvělých lidí, kteří na sobě umí zapracovat a chtějí dát velký odkaz i nám divákům, herci, kteří dělají vše s láskou, radostí a umí dát do toho všechen svůj um, že to jde!!! ()

helianto 

všechny recenze uživatele

Vidět tento muzikál až dnes a jen v televizi, bylo by mé hodnocení diametrálně odlišné... Tohle dílo nedosahuje žádných extrémních kvalit, ale ze své návštěvy živého představení v Paláci kultury si pamatuji, že zážitek byl tehdy dechberoucí. Jozef Bednárik dokázal vystavět vizuálně úžasný spektákl, který musel zasáhnout každého. Ano, bylo to především o efektu, bylo to povrchní, postrádalo to jakoukoliv hloubku, byla to jen jednoduchá zábava pro masy, ani Svobodova hudba nebyla nijak původní, ale byl první z řady původních českých muzikálů nové éry a takovou optikou si zaslouží být hodnocen... ()

Reklama

Jakira 

všechny recenze uživatele

5 hvězd je jasných z mnoha důvodů, ale budu dělat, že jsem neviděla obnovenou premiéru v roce 2009. Abych to uvedla na pravou míru, dovolte několik příkladů. Nechápu a asi nikdy nepochopím současný muzikálový trend balit představení do několika desítek (snad i stovek) nákladných kostýmů a obřích dekorací. Pokud se tím autoři snaží pozdvihnout úroveň muzikálu, nejsem si úplně jistá, jestli to funguje. Někdo může z těch blyštivých a objemných šatech nechat oči, ale pro mě je to znamení, že asi není vše úplně správně. Typickým příkladem je muzikál Angelika, kde místo muzikálu zbývá jen v hedvábí obalená prázdná skořápka. Tak trochu je to i problém nového Draculy...původní představení, které se sice hrálo v mnohem větších prostorách Kongresového centra se nesnažilo ohromit nabubřelou parádou, kostýmy byly obyčejné, ale vkusné, jasně evokující dobu, ve které se děj odehrává. A to už vůbec nemluvím o tom, že tyto kostýmy jsou, jak je vidno pro interprety více překážkou...vadí v pohybu a tím se jejich výkon stává plošším...nemohou si zkrátka dovolit běhat, padat a vůbec hrát jako v jednochých kostýmech. To je však bohužel jen jeden z nešvarů, které dílo hudebního génia srážejí k zemi. Dalším pomyslným trnem v mém oku, je obsazování herců "nezpěváků" do rolí, a to ne jen tak ledajakých, dokonce velmi důležitých. To, že postava šaška, profesora a sluhy, kterou tak bracurně zvládal v původním díle Jiří Korn a kterou považuji za velmi náročnou, byla svěřena Jiřímu Langmajerovi je něčím, co jako muzikálový fanda nejsem a nebudu schopná akceptovat. O jeho zpěvu se nemá cenu zmiňovat, protože se o zpěv ani nejedná (protahování posledních hlásek v mluvě opravdu za zpěv nepovažuji). O to horší je fakt, že Langmajer nedožene slabý zpěv ani herectvím. Bohužel, když jsem ho viděla, bylo mi smutno. Ve chvílích, kdy pozornost nebyla upřena na něj, stál tam, kde se zastavil, neustále se rozhlížel kolem a tvářil se, jako by byl nejradši úplně jinde. To je tedy další věc, které nové nastudování sráží o úroveň dolů...ostatní se mohou snažit sebevíc, ale když je mezi nimi jeden takový, celé je to k ničemu. Muzikálu rovněž neprospělo, že byl o některé scény zkrácen. To tedy k novému Draculovi, pokud ovšem toto pominu a budu hodnotit jen původní nastudování musím konstatovat, že je to podle mého názoru nejlepší původní český muzikál, který zatím vznikl. Karla Svobodu považuji za hudebního génia a texty Zdeňka Borovce mají hloubku, dokážou vyvolat přesně ty emoce, které si příběh žádá ať už jde o slzy, nebo smích. Stejně tak původní herecké obsazení bylo perfektní, Daniel Hůlka Draculu nehrál, on jím byl, nedokážu si úředstavit lepšího adepta na roli temného knížete. Již dříve zmiňovaný Jiří Korn, to je bez debat obdivuhodný výkon. I zbytek obsazení mi do rolí seděl a bude pro mě vždy tím jediným pravým. Abych to uzavřela, byla bych bývala radši, aby muzikál nedostal nový kabát, ale i kdsyž se to stalo, navždy budu při vyslovení Draculy vzpomínat na původní muzikál... ()

zdepapepa 

všechny recenze uživatele

Zase jednou něco českého, za co bychom se nemuseli stydět ani ve světě.* (* Pomineme-li obvyklé strasti při překladu libreta.) Velkou měrou na tomto je podepsán stage design a kulisy. Smekám tedy před ak. arch. Danielem Dvořákem. Nebylo by však moc na co koukat, kdyby prostor mezi všemi těmi velkolepými kulisami byl prázdný, takže za zmínku stojí i všichni herci a herečky, kteří zdatně zpívají a tančí. Stejně jako jsem viděl v Kleopatře, zde máme také postavy, které se během vystoupení téměř nezastaví - krvinky. Smekám tedy i před trojicí Berna-Kolva-Šeďová a jejich výdrží a pohybovými dovednostmi. U nich je také vidět, jak je evidentně esteticky příjemný bílý makeup s červenými očními stíny. Ale to věděl už Macphisto. A věděly to i bojovnice Kyoshi. Muzikál by však byl nic bez hudby a slov, ty se povedly na jedničku, prakticky co věta, to nějaký ten rým, hudební motivy se vesele opakují a navzdory třem různým časovým érám nezní nikdy, že by tam nepatřily. ()

herr_carter 

všechny recenze uživatele

Tento muzikál jsem shlédnul ihned v roce vydání a premiéře jako jedenáctiletý klučina a líbil se mi moc. Hůlka, Bílá, Korn - tihle zpěváci sedli do rolí jak prdele do kastrolů, speciálně prvně dva jmenování - upíři jako malování. Dodnes asi jeden z těch přelomových a kultovních muzikálů................moje hodnocení = 8,5 z 10. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (14)

  • Na začátku, když na scénu přichází uprchlíci před Draculou (Daniel Hůlka), je na oponě vidět Vševidoucí oko, starý zednářský symbol znázorňující Boha. (Nick321)
  • Daniel Landa odehrál v roli Draculy pouze 14 představení. Poté z projektu odstoupil a začal pracovat na vlastním muzikálu "Krysař". (Pluto_petr)
  • Po odchodu Daniela Landy alternovali hlavní roli Draculy sólista pražského národního divadla Andrej Bezčastnyj (ten však odehrál jen pár představení, nevyhovoval jeho ruský přízvuk) a operní pěvec Petr Dopita. (Pluto_petr)

Reklama

Reklama