Útěk do divočiny

Když vlastní svoboda spoutá ducha druhého, není to jen svoboda, ale i sobectví. A se sobectvím nikdy nekráčí odpuštění.. Je mi líto, ale tady s hodnocením poteču do kopce. Pennův vysněný projekt je po technické stránce bezesporu kvalitní (hudba, kamera, střih), ale i přes svou silnou myšlenku „o bohu v zážitcích“ mě docela minul. Kdyby byl Supertramp fiktivní postava, nad ledasčím by se dalo přimhouřit oko, ale takhle mi to přijde jako zromantizovaný podvod na diváka, který nejvíc vybublá na povrch, když si porovnáte skutečný a filmový poslední vzkaz tuláka McCandlesse. Parafrázování otupilo opravdovost, v manifestu svobody a odvahy se zrcadlí hloupost a přání smrti.. Není bez zajímavosti, že autor literární předlohy Jon Krakauer byl členem skupiny, s kterou si v roce 1996 nemilosrdně pohrála nejvyšší hora světa (viz.Everest Islanďana Kormákura).. (02.02.2018)

Ve filmařské rovině nadprůměrné, v emocionální rovině strhující. Za velkolepým putováním se skrývá citlivá lyrická hříčka s hlubokým niterním přesahem, která nepromlouvá jen k určité věkové kategorii, ale k člověku jako takovému - pravděpodobně každý si z toho odnese daleko víc než platí na hranici bežného filmového zážitku. Hirsch shazuje ze svých beder frackovské přívlastky a škatulky a nabízí osobitý rozklad osobnosti oscarových rozměrů. Neskutečně silný zážitek, kterému tleskám a vždy tleskat budu. (04.04.2008)

Absolutně fantastický snímek, tak krásný a smutný jak jen film může být. Nádherný ve všem-v soundtracku, ve vizuálu, super taky ten vypravěčský motiv. Další z filmů z myšlenkou. Hirsch tu hraje mnohem lepe než ve všech svých ostatních filmech. A závěr mě dojal k slzám.... 5 (Naposledy sem měl takovéto pocity u Seven Pounds, jen tady to bylo ještě silnější..) (20.05.2009)

Byla by lepší kniha? Film mě nezaujal, leč zůstal mi v hlavně a knihou jsem aspoň prolistoval. Základním problémem snímku je skutečně nabubřelost některých důvodů pro skutky postav/skutečných lidí a v kontrastu s nimi myšlenky, nad kterými se dá polemizovat v jejich prospěch. A do toho všeho téměř dokumentárně vytříbený vizuál a kvalitní, přesní herci. Entuziasmus a upřímnost Seana Penna, to je to jediné, čemu se dá věřit bez okolků. A co já vím, třeba má na mém hodnocení podíl i to, že jsem film sledoval dabovaný, tahle důležitá okolnost by měla být zmíněna. (18.04.2013)

Ten kluk mi mluvil z duše. Skoro dvě a půl hodiny jsem byl s ním na cestě a prožíval situace, o kterých se mi zatím může jen zdát. Pokud mi Klub rváčů dodal kůráž a odhodlání poprat se s dnešním konzumním světem, tak tento film mi dodal naději, že i v současné době se dá žít bez pravidel, stresu, peněz a systému. Když už jsem si říkal, že jeho putování mě nemůže ničím překvapit, přišly další úchvatné okamžiky a po nich další. Pokud jste stejného ražení jako já, tak při Útěku do divočiny budete na vrcholu blaha. (01.06.2010)