Režie:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Klára Issová, Tatiana Dyková, Jiří Dvořák, Ivan Trojan, David Švehlík, Aleš Háma, Táňa Fischerová, Miroslav Táborský, Marek Taclík, Viktor Preiss (více)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími.
(oficiální text distributora)
Recenze (222)
Natočil to Strach, ale má to šmrnc Hertze. Moc povedený dvoudílný filmeček, první díl pozvolný, prodchnutý romantikou, milostnou zápletkou s válečnou příchutí začátku čtyřicátých let, který příjemně plyne, aby pak druhý nabral závratné obrátky a parádně vygradoval. Skvělí herci, hudba, výprava a kamera. Samozřejmě, že takové filmy nemají šanci na kino, protože jsou zkrátka dobré. Škoda tento by si to zasloužil v mnoha ohledech. Z Viktora Preisse mě zamrazilo v zádech: " Chodíte ráda do biografu?" ()
Pri opakovanom sledovaní som bez problémov ubral jednu hviezdičku, problém mám s napísaním komentára. Mojim problémom je, ako vyjadriť, že Jiří Strach dobre zrežíroval, časť hercov dobre zahrala to, čo Konášovci spackali. Je prirodzené, že krátko po nejakej dejinnej udalosti sa nakrúcajú filmy heroizujúce víťazov a tupiace porazených. Po istej dobe sa kyvadlo vydá opačným smerom a tvorcovia (spravidla o generáciu mladší) cítia neodolateľnú potrebu napísať a nakrútiť to "novo", rozumej výrazne inak. Ak si nedajú pozor (čo je pomerne častý prípad) dopustia sa deformácie, ktorá je neodpustiteľná najmä u tém, ktoré patria k tragickým úsekom existencie národa. Preto je pre mňa u romantických i historických filmov hlavným kritériom uveriteľnosť, že takto nejako sa to mohlo udiať. A tento pocit som napriek všetkým kladom, ktorými Operace Silver A disponuje, nenadobudol. ()
Vynikající kousek filmařiny. Když jsem to teď viděl po pár letech znovu, uvědomil jsem si, co se mi napoprvé tak líbilo, a mohl jsem si to o to víc užívat. Důraz na pečlivé reálie, snaha o co nejvěrnější postižení tehdejší doby včetně zábav, atmosféra každého místa, s tím související výborně zvolené lokace (čímž je Jirka Strach díky Bohu pověstný), nechybí ani jemný humor, a dokonce, i když je moc nemusím, zde dvě naše přední herečky solidně hrají, a co bych nikdy neřekl, Klára je tentokrát mírně lepší než upjatá Tatiana. Ostatní herci však excelují a je radost se na ně dívat. Ocenil jsem psychologickou hloubku některých postav - nejsou to jen černobílé pandány, ale lidi z masa a krve. což je nejzřetelnější právě u parašutistů. A jak známo, ctitelé morálně čistých ikon naší minulosti tuto skutečnost nepřekousli. A při tomto druhém zkouknutí jsem si povšiml i druhých plánů v obraze, a moc mne potěšily - všechna ta drobná gesta na pozadí hlavního dění ve scéně, to jsem v českém filmu už dlouho neviděl. Proč tohle vlastně nešlo do kin a na festivaly? Na celém filmu je znát poctivý a svým způsobem zarytý přístup k práci, a každý na něm odvedl poctivý díl svého umu. Nu, dám tomu zas pár let klídek, a pak se na to znovu rád podívám, navzdory vlastně nijak veselému tématu. ()
Film skvělej, výborné herecké výkony, Issovou člověk musel mít rád a Vilhelmkou opovrhovat. Uhrančivý hlas Jiřího Dvořáka. Považuju ho s Petrem Olivou za našeho nejlepšího současného dabéra. Ale nevím proč, celkově mi dojem zkazila ta scéna z gestapa, kdy mlátili do přivázaného Vaška Kroupy. Sice to do té doby patří, ale narušilo mi to tu "harmonii" celého příběhu. ()
Česká televizní tvorba je převážně docela velký odpad, ale najdou se samozřejmě i výjimky, na které toto zažité pravidlo neplatí. Jiří Strach je jeden z nejvytěžovanějších režisérů v současnosti u nás, tudíž mě doopravdy zajímalo, jak se popral s válečným filmem. Na filmu je ihned znát menší rozpočet, s kterým se museli tvůrci potýkat. Ale i tak to protektorátské prostředí má své kouzlo a leckteré kulisy by si zasloužily bezesporu vřelý a nefalšovaný potlesk. Film zejména sází na herecké výkony, a že těch profláklých jmen zde najdete. Zejména bych pochválil Taclíka s Preissem, kteří z počtu minut strávených před kamerou vyždímali maximum, předvedli nezapomenutelný výkon. Dvořák mi ale úplně neseděl na hlavní roli, chvílemi podle mě trochu přehrával. Jak jsem již řekl, tak atmosféra je opravdu nasáklá strachem a nejistotou, které v této nebezpečné době panovaly. Dialogy byly také precizní. Vše směřovalo ke konci způsobem, že jste věděli, že to dobře dopadnout nemůže v zásadě ani pro jednoho z účastněných. Na české poměry film, na který by se nemělo zapomenout. Za mě dávám 81% ()
Galerie (16)
Zajímavosti (10)
- Scéna, ve které Alfréd Bartoš (Jiří Dvořák), utíká před gestapem, se natáčela v Pardubicích, konkrétně kousek od zámku. (sibuk)
- Taťjana Medvecká si roli služebné/hospodyně nezahrála pouze v tomto televizním filmu, ale také o sedm let později v seriálu První republika (od r. 2014). (majky19)
- Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)
Reklama