Persepolis

Málokdy se stane, že bych se na nějaký film podíval bez předchozí přípravy. U Persepolisu jsem to riskl a risk se vyplatil. Musím říct, že především první polovina filmu mě nadchla. Během prvních dvaceti třiceti minut se divák v působivé a hlavně nenásilné zkratce dozví něco málo o Islámské revoluci, o nadějích které přinesla i o krutém vystřízlivění které následovalo. V závěru film sice ztrácí tempo (možná to byl tvůrčí záměr?), ale i tak se jedná o velice kvalitní film. Dodatek - výtvarná stránka filmu je naprosto luxusní! (21.07.2011)

Pořád mám za to, že překladem komiksového políčka do filmového dobrý film vzniknout nemůže, protože řeč obou médií je založena na jiných principech, ale musím uznat, že Francouzi se svou Renesancí a nyní Persepolis jsou na tom mnohem lépe než Američané se Sin City a 300: Bitva u Thermopyl. U Persepolis bohužel nefunguje rámování přiběhu, a tan se snímek nikam nevyvíjí a pořádně negraduje, což je ospravedlnitelné z hlediska toho, že dějiny se také nezastavily a Marjane Satrapi stále žije, ale filmy jsou soubory určitých znaků, z nichž až rozhlasová ukecanost, která je poměrně nudnou lekcí z dějepisu, mezi ně rozhodně nepatři. Zajímavá artová animovaná 2D alternativa k trojrozměrným animákům, v níž je skvěle využito zkreslujícího pohledu hrdinky jakožto dítěte na svět dospělých, ale ty nominace a ocenění si na úkor takových kousků jako formálně progresivní Divoké vlny nezaslouží. (21.12.2007)

Neuvěřitelně silný a bolavý film. Při jeho sledování jsem ovšem měl podobný problém, jako při sledování Valčíku s Bašírem. Stylizované postavičky jsou sice půvabné, ale přece jen nedokážou předat tolik, kolik umí předat skuteční herci. Jejich mimika je velmi omezená, jejich svět plochý a černobílý. Animace má samozřejmě i své nepopiratelné výhody a tvůrci jich využili téměř na sto procent. Příběh je vyprávěn neuvěřitelně sugestivně a animace plně využívá toho, že se nemusí tolik zabývat reálnou podobou zobrazených věcí a může je pojímat spíše jako symboly bezprostředně sdělující obsah. Plně tak vynikne fakt subjektivní složky celého líčení. Přesně to ovšem může být někdy i na škodu, neboť mnoho ze zobrazených hrůz ve skutečnosti vůbec není přibarvených a přitažených za vlasy, ale naopak, velmi přesně zobrazujících neveselou íránskou každodennost... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, charlosina, Radek99, Matty, Galadriel, určitě i spousta dalších... (19.02.2012)

Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. (20.12.2011)

Persepolis jsem možnost shlédnout krátce po zahájení třeboňského AniFestu a hned mi bylo jasné, že se dívám na vítězný snímek ročníku 2008. Mimořádně emotivní autorský počin natočený podle světově proslulého komiksu Marjane Satrapi mě nadchl svou atmosférou, grafickým pojetím a tím, že se velmi zřetelně odlišuje od drtivé většiny současné komerční animované produkce. Je to prostě úplně jiná liga. Film, který od mainstreamu hluboká propast. Nedává divákovi nic zadarmo a není typickou rodinnou podívanou. Jde o dílo z artových vod pro zralého diváka. Jeden z absolutních vrcholů animované produkce. Celkový dojem: 100 %. Považuji ho za velmi zdařilé rozvinutí komiksu, je výtvarně bohatší a obohacené o typicky filmový rozměr. Vážné téma je přitom podané odlehčeně, s řadou drobných vtípků a gagů (punkové heslo na bundě, nákup nahrávek na černém trhu, vyrovnávání se s nevěrou partnera). Úsměvná idyla se jediným střihem změní v minové pole, kterým běží zfanatizované děti pro štěstí ve slibovaném ráji...Snímek o dospívání ve složité politické situaci v nesvobodné zemi, kde se řada banálních situací může změnit v kruté drama, o střetávání kultur a hodnotových žebříčků, o hledání vlastní identity, lásky a zázemí. Film je dobré vidět s určitou dávkou znalostí o íránské historii, ale i bez ní je to skvělá jízda. Podle nálady hrdinky se řídí i barvy ve filmu - v převážné většině je vyroben v černobílém provedení. (16.05.2008)