Scénář:
Vincent ParonnaudHudba:
Olivier BernetHrají:
Chiara Mastroianni, Catherine Deneuve, Danielle Darrieux, Simon Abkarian, Arié Elmaleh, Sean Penn, Iggy Pop, Gena Rowlands, Stéphane Foenkinos (více)Obsahy(1)
Kritiky uznávaný memoár Marjane Satrapiové s názvem "Persepolis" ožívá v tomto zábavném a upřímném animovaném celovečerním filmu. Snímek vypráví dojemný příběh o mladé umíněné dívce a jejím dospívání v Íránu za dob islámské revoluce. Rodiče se začnou obávat o bezpečí neohrožené Marjane a rozhodnou se ji poslat do školy v Rakousku. Bezbranná a opuštěná Marjane prožívá v cizím městě typické strasti puberty. Navíc zde musí odrážet narážky na náboženský fundamentalismus, kvůli kterému uprchla ze své vlasti. Postupem času ji společnost přijímá mezi sebe a ona dokonce prožije i lásku. Po dokončení střední školy ale zůstává sama a její stesk po domově je stále nesnesitelnější. Aby mohla být zase se svou rodinou, rozhodne se Marjane vrátit zpátky do Íránu. Třebaže to znamená nosit šátek na hlavě a být součástí tyranské společnosti. (Cinemax)
(více)Videa (6)
Recenze (444)
Tragikomické dětství v revolučních dobách Iráku bylo zajímavou sondou do nedávné historie jednoho národa. Překvapilo mě zjištění, že tam ženské nechodily zašité v černých pytlích odjakživa a náboženský fanatismus s tamními muslimy rovněž tříská teprve pár desetiletí. Následující dospívání v Evropě na mě bohužel mělo stejný účinek jako hypnotika, takže jsem se posledních zhruba 20-ti minut nedočkala. Vizuální stránka se krásně hodila k Marjině rozjívenému, zmatenému dětství, ovšem k té rozumnější, nudnější fázi by imho kromě barvy neškodilo přidat i poněkud dospělejší animaci. Dobrý, jen někdy budu muset dokoukat nebo přečíst v komiksu ten závěr. ()
U tohoto filmu mě zajímal tvůrce. Že má Marjane Satrapi nevšední talent a schopnosti o tom nemůže být ani pochyb. Když o tom člověk přemýšlí v jistém smyslu, tak jen málokteré ženě ze Středního východu bylo dopřáno dosáhnout takového štěstí, aby se prosadila v komiksové nebo filmové branži s vyprávěním svého života. Cením si toho, že měla takovou odvahu pustit se do celovečerního kresleného filmu, který byl v její rodné zemi předem odsouzen k zákazu. Vraťme se však k ději, v něm běhají cizokrajné kreslené obrázky, s kterými film částečně stojí a padá. Marjane Satrapi sděluje vzpomínky a myšlenky prostě a bez okázalostí. Pokud se někdo alespoň maličko zajímá o problematiku islámu a historii, tak zde není také nic převratného, co by vyloženě překvapilo. Největší kvalitou příběhu je emocionální působivost, která je nejsilnější stránkou filmu. Sluší se dodat, že na filmu je pozoruhodné i to, že animovaný film pro dospělé dokáže tak hluboce zaujmout. ()
Oproti pětihvězdičkovému komiksu trpí Persepolis - film často dějovou a informační přehuštěností, dost chybí místa, kde by se tok vyprávění mohl zastavit a divák by všechno pořádně rozumově i emocionálně vstřebal (i tak je smutně fascinující novodobá historie Iránu v komiksu výrazně podrobnější). Takové scény tu sice jsou - např. Eye of the Tiger či závěrečná tragedie, ale bylo by jich potřeba víc. Jinak ale samozřejmě doporučuji! ()
Punk is not DED! Persepolis není geniální či inovativní. Není ani bezchybný. Ovšem díky zpracování, příjemně trefnému nadhledu a především díky upřímností čišící výpovědi o dospívání v Iránu i emigraci, je Persepolis odzbrojující záležitostí. Vyšperkovanou milými detaily (třeba takový animovaný Derrick) a úžasnou hudební složkou. V konečném důsledku je tak autobiografické vzpomínání Marjane Satrapi filmem naprosto okouzlujícím, kterému animovaná podoba dodala na síle. Což však Vincenta Paronnauda znalé po dospěláckém komiksu Padoucnice asi jen těžko překvapí. Persepolis obstojí i proti drtivé většině kvalitní hrané artové produkce. Co obstojí, on tu většinu o pěkný kus převyšuje a stává se tak nejlepším animovaným filmem od dob Tria z Belleville. PS: Předloha je sice zajímavější a dějově obsáhlejší, ale není tak emotivní a podmanivá. ()
Tak hezkou animaci jsem opravdu dlouho neviděl. Dneska je populární udělat všechno pokud možno co nejvíc barevný a ještě k tomu ve 3D. Persepolis je ale na jednu stranu animace působící poměrně jednoduchou formou, ale na druhou stranu z ní vyřazuje obrovské množství emocí, které prostě pouhým posmutnělým obličejem ucítíte i Vy. Navíc tu autoři vypráví hodně zajímavý příběh dívčiny v období přerodu Íránu v totalitní stát a tváří se, že i dosti objektivní formou. Animovaný film pro dospělé, který probudil i takovou zemi, jako je zrovna Írán k tomu, aby se vyjádřila a dala najevo, co si o západní kultuře myslí. Podle mě hodně vypovídající a věcné... ()
Galerie (25)
Photo © Sony Pictures Classics
Zajímavosti (12)
- Film, mimo spousty dalších ocenění, vyhrál i Cenu poroty na festivalu v Cannes roku 2007. Autorka Marjane Satrapi ocenění věnovala všem Íráncům. (DaViD´82)
- Ve filmu jsou v barvě vyvedeny pouze scény ze současnosti (myšleno z pohledu snímku). Tedy na úplném začátku a poté až na konci. (DaViD´82)
- Ve scéně, kdy Marjane s hrůzou pozoruje ruku trčící z trosek, se její obličej pomalu přetvoří v pokřivený výraz z malby „Výkřik“ norského malíře Edvarda Muncha. (Bertramm)
Reklama