Persepolis

Velmi osobitá výpověď. Invence ve vizuální stránce působí velmi pěkně, snad jen mi přišlo, že film je až moc členěn do různých epizod a menších celků, takže jsem postrádal lineární divácký zážitek a moje pozornost neustále kolísala nahoru a dolu. Jinak však velmi pěkné a pečlivé. Letos snad nejlepší animák. (29.01.2008)

NAKONEC BUDEME MÍT SVOBODU A ROVNOPRÁVNOU SPOLEČNOST...... /// Tak za prvý: tady nejde o animaci! Fandové ,,dob ledovejch“ ať jdou rovnou k ledu (nebo k šípku? nebo někam úplně jinam...) Tohle je totiž POLITICKEJ ANIMÁK. Třeba jako ten Izraelskej. POUZE NACIONALISMUS NEBO NÁBOŽENSTVÍ LID SJEDNOCUJÍ. (kurva, líp bych to nevymyslel!) Irán (a jeho politickej vývoj) pohledem malé (dospívající... dospělé...) Marjane Satrapi, která díky svým názorů měla od mala našlápnuto na popraviště (aspoň to říká...). Každá (lehce) nevážná věc je okamžitě přebitá vážnou, třeba strachem z represe či udavačství. Vyjádření OSOBNÍCH pocitů z nesvobody, zmatenosti.... se sklony k anarchismu v zajetí islámu vážně i nevážně. Několik zajímavejch i vtipnejch nápadů, ale nějak mě nenapadá důvod k opětovnýmu vidění. Zřejmě nejsem žádnej velkej revolucionář, ani iránskej politickej aktivista. Jednoduše řečeno: zajímavej pohled na věci skutečné a nevyhnutelné.... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Furt nevím, proč jsem ve škole dostal plastovej klíč. 2.) Zjistím, jak se paří (pařilo) v Iránu. 3.) Myslím, že je to známka punku. 4.) Thx za titule ,,Nigel“ a ,,Ferry". /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (09.01.2012)

"Tolik jsme toužili po štěstí, že jsme zapomněli, že nejsme svobodní" Věřit v reinkarnaci a moci si na mapě světa vybrat místo, kde bych se chtěl v příštím životě narodit, můj zrak by jistě nespočinul na území jihozápadní Asie. Jenže některé věci si nevybíráme, některé věci musíme akceptovat takové, jaké jsou a nějak se s nimi poprat. Marjane Satrapiová pochází z Íránu, z krajiny, o které má asi málokdo přehnaně pozitivní mínění, nicméně z krajiny, kde také žijí obyčejní lidé se smyslem pro humor a kupou obyčejných starostí. Bohužel i starostí méně obyčejných, nad kterými my, kterých se přímo netýkají, rádi přivíráme oči. Jednu z možných cest, kterak tyto starosti nebrat na lehkou váhu a zároveň z nich nezešílet, představuje Persepolis, původně půvabný komiks, nyní neméně půvabný animovaný film. Satrapiová postupně vzpomíná na své vzpurné dětství, puberťácký idealismus, dospívání „na západě“ a první krůčky neprobádanými vodami „angažované“ činnosti. Tato dáma, sympatická mimo jiné snahou o upřímnost k divákům i sobě samé, vyniká vřelým vztahem k nadsázce a schopností pohlížet na některé události se zdravým odstupem. Kromě toho, že zvíte něco o komplikované íránské politické situaci a obdobně nesnadném postavení tamějších žen, uslyšíte, co asi probíhá hlavou dozrávající dívce a uvidíte, jak na íránské škole probíhá seznamování studentek s Botticelliho Zrozením Venuše. Pro život autorky platí známé úsloví „uvěřím čemukoliv, ovšem za předpokladu, že je to naprosto neuvěřitelné“. Věřil jsem každé slovo – něco podobného dokáže vymyslet jedině život. Zdaleka nejpůsobivější byla poměrně obsáhlá pasáž situovaná do Vídně, pracující nadále s autorčiným oblíbeným sarkasmem a navíc uštědřující nepříjemné podpásovky nádhernou definicí toho, co považují za anarchii na východě a co považují za anarchii ve „vyspělých zemích“. Ti první neváhají vzít do rukou zbraně a vyběhnout do ulic (i když to k ničemu nevede), ti druzí si dají scuka v nějakém lesíku, píjí ohnivou vodu, kouří dýmky míru a zpívají protestsongy (což nejenže k ničemu nevede, ale hlavně to nikoho nic nestojí). Jestliže nedokážu vyhmátnout nějaký neduh ohledně obsahu a pojetí příběhu, režii bohužel musím vytknout dosahování kýženého dramatického efektu malinko kostrbatou cestou. Rovněž zamrzí podceňování nespoutaných vizuálních možností animovaného filmu. Někdy by jeden svěží nápad animátorů vydal za hromadu slov, jež se díky citlivě vybraným dabérům dobře poslouchají, ale u tohoto média by člověk přeci jen raději více zaměstnával oči. Ani tyto kaňky ovšem nezačernily mou mysl natolik, abych svůj komentář zakončil jinou dvojicí slov než: Silný zážitek. 85% Zajímavé komentáře: Renton, liborek_, ScarPoul, czejny (24.05.2009)

Nedokáži nadšením vzplanout pro tuto formu animace, ale pohled na íránské dějiny, z pozice prťavé milovnice končetinových hmatů Bruce Leeho a Iron Maiden, byl hodně inspirativní. Jak vidno, tak demagogie nadšeně kvete všude na světě ("Závoj je symbolem svobody!"), naivní pohledy k lepším zítřkům upírá rovněž kdekdo ("Horší než za šáha to být nemůže!") a mě nezbývá než pogratulovat tvůrcům, že to u mě vyhráli se snímkem, který do mého filmového světa naskakoval z velmi nevýhodné startovní pozice. (04.11.2011)

Momentálne určite najtvrdší animák na trhu. Kedže je film animovaný, súťažil vo svojej kategórii s (viac-menej) detskými filmami ako 'Ratatouille' a 'Surf's Up', čo nie je primerané a adekvátne, ale budiš. Tvrdý kriticizmus doby a protichodných svetov je zrejmý a súčasne žiadny. Nesnaží sa moralizovať ani ukazovať vinu, rozpráva. Neviem čím, ale moje myslenie to nikam neposunulo. Ani s vedomím, že je príbeh asi do istej miery autentický. 75%. (21.04.2008)