Transformers: Pomsta poražených

Divím se, že ještě nikdo ve zdejších filmových vodách nezatoužil zasurfovat si na komerční vlně. Takový Merkur a Merkur 2: Pomsta pokažených s Vašutem v roli utahovače matic a Simonou Chytrovou v roli manželky režiséra, by svým nevyčerpatelným námětem zajisté vydali i na další nekonečný seriál pro členy klubu Planety opic (viz. TV Nova). Ti totiž bezpochyby tvoří cílovou skupinu této stupidní, dvouhodinové hračkářské reklamy. Zdá se, že američtí soudruzi jsou schopni vyplodit scénář k podpoře prodeje téměř čehokoliv. Co bude dál? My little flesheating Ponny ve 3D? Return of killing Frisbee? Revenge of the Playstation III? (23.03.2010)

Hm. Viděla jsem spoustu akce, ale občas jsem prostě nevěděla kdo s kym, kde je hlava a kde pata. Začátek byl slušný, bavil mě, ale pak to šlo z kopce, ačkoliv akce a šlechtných gest přibývalo. Škoda no, prostě mě to moc nebavilo. Každopádně kdybych byla kluk, tak přidám hvězdičku za výstřih Megan Fox, ty běhací scény, to by chtělo zpomalit záběr, co? X-) No, ale zase jsem od toho neočekávala víc, takže zklamání se nedostavilo. Jednoznačně horší než jednička. Zase se vyslala zpráva "love and peace and memories", takže očekávám další díl. (22.07.2009)

Kde jsi, strýčku Spielbergu? Bay se utrhl ze řetězu a bohužel ne zábavným způsobem jako v druhých Mizerech. Jestli něco Pomsta poražených odhaluje, tak to, že Bay bez producentského dohledu je jako mimino bez rodiče. Pořád by chtěl dělat tohle a tamto, ale ve výsledku neudělá nic. V případě Transformers se k tomu naneštěstí přidává i totální ztráta nápadů a soudnosti, a tak se na sebe jen vrší scenáristické podpásovky, tuctové akční scény (starší bratříček válcuje pokračování každým záběrem) a spousta dialogové vaty, která je do Turturrova nástupu takřka neúnosná. Odlehčenost jedničky zmizela s jejími závěrečnými titulky, dvojka se bere příšerně vážně, přitom je ještě víc cheesy a bayovsky oplzlá (až už to není moc vtipné). Což vskutku nejsou pozitiva. Bayovi se navíc film pod tlakem přeplácanosti rozpadá a většina scén funguje tak tak, přičemž některé (hlavně ty, kde by měly být emoce) už takřka vůbec (vivat Megan a Shia, kteří svoji romanci umí prodat). Trojku prosím ne. Alespoň v dohledné době. P.S.: Jablonskyho soundtrack překvapivě suxx. Po druhém zhlédnutí můžu s klidným srdcem prohlásit, že je to snesitelná, ale ve světle prvního dílu stále bolestivá prohra. Vtipy jsou fajn, nápadité detaily potěší a akce se dá při opakování mnohem lépe "pochytat". Ale hodinové finále je stále pekelně dlouhé, neobjevné a nudné. A jako celek to drží pohromadě vážně jenom silou vůle. Za což fakt nedík. (19.06.2009)

Michael Bay je jeden z nejosobitějších tvůrců současného Hollywoodu - při vyslovení jeho jména automaticky naskočí určité asociace a očekávání spojená s jeho filmy. Zklamání z druhých Transformerů pak vychází z toho, že v nich režisérovy trademarky jsou rozmělněny nebo přímo absentují._____Hlavní bitvu ve filmu nesvádí Autoboti s Decepticony, ale naivně klukovské prvky (které definovaly první díl) proti motivům teenagerských komedií, a bohužel teenageři vítězí. Znamená to, že film oplývá nezletile asexuální lascivitou, kde se o sexu dělají pouze hloupé vtipy, ale když dojde na věc, uhýbá se pohledem. Diváci tak dostanou krajně bizarní záběry jako dva prcající psy (čivava na buldočkovi), malého robota ojíždějícího nohu Megan Fox a zásadní zjištění, že i transformeři mají koule. Nicméně už se nekoná opájení se tělem hlavní herečky - jeden velký celek není ani v nejmenším srovnatelný s fetišistickými detaily mapujícími její křivky v prvním díle. Většinu filmu sledujeme pouze její našminkovanou tvář, což vyvolává dojem reklamy na rtěnku. Stejné je to i s technofetišismem. Sice ve filmu je spousta vojenské techniky, ale nepřichází její adorace reklamní estetikou jako v prvním díle – místo dynamických střihových sekvencí jsou zde pouze ojedinělé záběry rozeseté mezi sekvence s hlavními hrdiny. A to nemluvě o absenci režisérova typického kamerového obžerství – sice jsou záběry precizně nasvícené, ale sama práce kamery už není pojata jako atrakce sama o sobě._____Neznamená to, že by nejvíce machistický a formalistní režisér současnosti vyspěl, ale naopak že byl vykastrován požadavky cílového publika náctiletých. Je to až smutný pohled, že Bayův nejdražší film je zároveň jeho nejméně osobitý (a nejvíce zhovadilý). (19.06.2009)

Bay rád stupňuje. Takže dvojka je větší, explozivnější, infantilnější, blbější, lobotomizovanější... možná o chlup vtipnější. Kurci a Ortzman vypálili většinu inteligentních ran ve scénáři startrekovského prequelu, v tomhle hasbrovském mišmaši jim tak nezbývá než opravdu třeskutě dementní zápletku naředit slušnými gagy a sebeparodickými hláškami. Což je fajn, jinak by mi Pomsta plecháčů přišla opravdu nesnesitelná. Ono i takhle sledovat dvě a půl hodiny destrukce, zmatečné akce a huhlajících míchaček na beton představuje solidní záhul na nervovou soustavu. Obzlášť proto, že narozdíl od jedničky už to není kulervoucí, ale jen okoukané. Moment překvapení je ten tam, takže dochází na emmerichovský recept "když už nevíš coby, vyhoď do vzduchu co největší lán světa". Božský Míša mi tentokrát na závěr přichystal svůj tolik milovaný patos v surovém stavu, za což mu děkuju a posílám plechovou pusinku. Vím, že milovníci Baykovin z toho budou slintat blahem, pro diváka, který má krom tuny ocelového brnění rád i malou špetku mozku zůstává letošním blockbusterem Star Trek. A nic na tom nezmění všechna ta Bayova NEJ. (19.06.2009)