Na druhé straně

Po výborném Gegen die Wand jsem dostal další možnost setkat se s filmem německého režiséra Fatiha Akina - Auf der anderen Seite. Po přečtení obsahu filmu jsem se však zděsil. Vypadalo to na patok patosu a nenáhodných náhod. Opak byl však pravdou, režisér se patetickým situacím vyhýbá, jak jen to jde a klišé se snaží obcházet (i když si občas přičichne). Nakonec byly tyto dvě hodiny velmi příjemné a asi si budu muset na filmografii tohoto pána ještě posvítit. :) (08.03.2009)

Turecko-německá variace na Babel. Čirý konstrukt s místy mělkými charaktery, volně plujícími motivacemi a příliš mnoha nahodilostmi (způsoby smrti, nástěnka), přesto ve mně bloudění po trase Istanbul-Brémy zanechalo dojem, že Akin znovu dokázal o generačních propastech, pocitech odcizení a pohodlné letargie, o bezcílném nebo pošetilém bloumání životem natočit civilní a intenzivní výpověď, která přesahuje politicky korektní škatulku multikulti artu. 75%. (19.11.2007)

Musím se přiznat, že jsem nesmírně ráda, že se mi Fatih Akin jako režisér připletl do cesty. Po jeho vynikajícím snímku Proti zdi jsem se rozhodla zhlédnout i další jeho dílo a zklamaná jsem rozhodně nebyla. Snímek je zde velmi často přirovnáván k Babelu, já osobně si myslím, že se tyto dva filmy příliš porovnávat nedají. Obdivuji, jak režisér dokáže velmi citlivě, bez dalších příkras zachycovat dvě naprosto odlišné kultury - německou a tu tureckou. I přesto, že mi děj tohoto filmu přišel nepatrně slabší a mnohdy jsem uvažovala nad jeho reálností, rozhodně bych jej ke zhlédnutí doporučila. A já už se těším, až se zase pustím do dalšího Akinova díla. (21.07.2013)

Na konci jsem zase zůstal jak opařenej, takže...já vím, mohlo to být proto, že ten konec přišel vlastně dost nečekaně, ale i to se počítá, jak to teď můžu vidět sám na sobě. Prostě jsem na to zůstal hledět s otevřenou pusou a po celé titulky jsem, možná stejně jako většina z Vás, vyhlížel jeho tátu na člunu. Neukázal se. Akin bere další a další body za překvapení. Je to BOREC. Jinak jestli Němci vrací i takovýhle případy, tak to jsme teď v EU s ochranou lidských práv hodně na štíru. Za komárů si tam byli ochotní nechat kdejakýho konfidenta, a teď vrátí holku, která může prokázat, že je v totálním průseru. (Tady jsem teď trochu hodil zpátečku - ona asi v Německu nic moc prokazovat nemohla, protože by to znamenalo naprášit kolegy i sebe sama a riskovat, že to na mě Němci ještě píchnou domů do Turecka. Ale takhle hovadsky se snad ještě pořád nechovají/nechováme??! Nebo snad jo?? (26.12.2013)

Film, jehož velkou předností je výborně propracovaný příběh, kdy do sebe na první pohled nesouvisející příběhy, začnou zejména v druhé půlce zapadat. Navíc se film snaží otevřít otázky, které jsou pro současnost hodně aktuální - ilegální přistěhovalectví, vstup Turecka do EU atd. Sice moc nevěřím, že by se něco podobného mohlo ve skutečnosti stát - těch náhod je tam opravdu hodně - ale člověk nikdy neví. Moje první seznámení s Fatihem Akinem dopadlo tedy velmi dobře a určitě neodolám, budu-li mít příležitost k další ochutnávce z jeho filmografie. 85% (24.06.2008)