Krev Borgiů

Velebení i proklínaní Borgiové. V počátcích bývali jen bezvýznamným španělským šlechtickým rodem. Avšak ta „bezvýznamnost“ byla zcela zapomenuta… Rod Borgiů měl chrabré a cílevědomé muže, okouzlující ženy, které vychovány úctě k mužům, nebyly pouze loutkami svých pánů, brali svůj osud se vztyčenou hlavou a hrdě se hlásily ke svému rodovému jménu. To nejdůležitější, co jim bylo dáno do vínku byla „touha“, toto magické slovo měnící tužby ve skutky. I když je to cesta vykoupena: záludností, intrikami a krutostí. Dosažená moc, tak sladce opojná, kterou si rytíři meče skryti rouchem církevním vychutnávají plnými doušky. Prolitá krev bližních, je jen nízká cena; a nepřátelé ať se smaží na hranici. Po jejich boku chtiví odpůrci číhající na chybný krok(je tak únavné být stále ve střehu), jehož využijí; a bez skrupulí skoncují s chamtivými vládci, aby si i oni mohli dopřát ten slastný pocit „nesmrtelnosti“. Jen rod Borgiů si však může říci: „dobyli jsme Itálii“. (23.09.2010)

Krátký životopis rodiny Borgiů od doby, kdy se Rodrigo Borgia stal papežem římským. Od té doby rodina ještě víc usilovala i o světskou moc a neváhala kvůli tomu i vraždit. Nejen nepřátele, ale i členy rodiny. Ze synů zůstal naživu jen bojovný César a jeho sestra Lucrezia, kterou rodina několikrát výhodně provdala. (31.10.2020)

Viděno v původním španělském znění s anglickými titulky. Krátce po zhlédnutí jsem zjistil, že to pod názvem "Rod Borgiů" vysílá TV Barrandov jako dvoudílný film, podíval jsem se na to tedy znovu, tentokrát v českém dabingu. Že by to byl ale nějaký výrazný divácký zážitek, to se tedy říct nedá. Má oblíbenkyně María Valverde, kvůli které jsem si ostatně tento film vyhledal a zhlédl, je zde sice výborná a bavila mě, ale jinak mi to celé přišlo slabé. Je to taková ta klasická historická kostýmní podívaná, která bohužel nedisponuje žádným velkým příběhem ani zajímavými postavami, s kterými by se dalo identifikovat. Film mi navíc přišel protivně přeplněný sexem a celá ta přehlídka vyšňořených postav mě nijak zvlášť nezaujala a bylo mi lhostejné, jak to skončí či nakolik se to drží historických reálií epochy, která mě nikdy dvakrát nezajímala. O úmorně dlouhé stopáži ani nemluvě. Po všech stránkách průměrný film, který se předpokládám z hlavy vykouří zatraceně rychle. (27.11.2011)

Scéna, kostýmy a výtvarná réžia sú celkom dobré a myslím si, že sa hodia k dobe. Režisér Antonio Hernandez sa snažil, aby bol film historicky čo najpresnejší. Napriek tomu, že film má viac ako 2 hodiny, mal som pocit, že mu niečo chýba. Postavy nie sú správne vyvinuté. Cítil som, že spisovateľ mohol urobiť viac, aby sa ponoril do psychiky Rodriga a Cesara. Ďalej po technickej stránke je kinematografia nekonzistentná a zvuková stopa je veľmi štandardná. Predstavenia niekedy pôsobia až divadelné. 5/10 (21.12.2021)

Mám už něco v historických filmech nakoukáno a mohu říct jedno. Ani Španělé ani Italové točit historii neumí. Myslí si totiž, že oblíknout herce do kostýmů a nechat napsat scénář od nějakého maturanta postačí na sklizeň ovací. Ne tak přátelé. Téma rodiny Borgia je velmi zajímavé a mohlo by být i strhující. Jenže nikdo z herců svou postavou nežije a asi jí ani nechápe. Je to takové panoptikum hezounů a šeredek, renesanční prostředí je prezentováno pouze sexuální uvolněností, nevidíme žádné osobnosti, jen chaos. Není se čeho držet, všichni jsou tak nějak "divní". Zkrátka všechno špatně. Nedá se tomu věřit. Borgiové z roku 1981 jsou lepší o dvě třídy. 40% (27.10.2011)