Masoví vrazi, Hannibal Lecter - skutečné příběhy

Hups, kdo to překládal? V originále Serial Killers přeloženo jako Masoví vrazi - to mi fakt nejde do hlavy. Tady asi někdo nevěděl jakej je rozdíl mezi Seriovým vrahem a Masovým vrahem. No ale co už...prostě si to během dokumentu člověk musí překládat v hlavě, že ve skutečnosti nejde vůbec o masového vraha. Na druhou stranu obě kategorie z psychologického hlediska mají dost společného, zejména v onom prvotním podnětu a duševní nevyrovnanosti. Ale zásadní rozdíl je v přístupu k činu. Zatímco masový vrah se mstí celému světu a zoufale ničí vše kolem sebe, snaží se v co nejkratším čase zabít co nejvíce obětí (střelci ze škol například), seriový vrah se považuje za umělce a za někoho kdo si dokáže hrát s policií. Většinou vraždí jednotlivce a dlouhodobě. Do této kategorie by šlo zařadit i nájemné vrahy. Prostě série. Každopádně dokument jako takový je zajímavý a to nejen pro fanouška Hannibalovské trilogie (kvadriologie), ale pro každého kdo se někdy zamyslel nad tím co člověka vede k vraždění. Psychologické rozbory, úvahy, teorie i praxe. "Pokud je člověk tím co jí, můžu zítra být vámi." Kanibalismus je zde také zajímavě popsán. Svím způsobem poučný, spíše však zajímavý dokument... (17.10.2008)

„Jsou tady a chodí mezi námi.“ Dokument s extra vysokou nutriční hodnotou. Několik masitých profilů individuí, jejichž filmové verze vyznívají jako veskrze neškodní, distingovaní gurmáni. Řeší se jejich činy a také, proč nás fascinují, proč je máme sklony iracionálně mytizovat (jsou výjimečnější než prachobyčejní zloději). Nejvíce mne znepokojil fakt, že většinu zrůd, jež si ve sklepě opéká sousedovy děti, tvoří inteligentní běloši ve středních letech. Najednou na ulici potkávám samé masové vrahy. Vegetariánům, starostlivým rodičům a lidem, kteří omdlévají během odběru krve doporučuji sledovat nanejvýš se zavřenýma očima a vypnutým zvukem. 80% (19.02.2009)

Řekl bych spíše mírně podprůměrný dokument. Jsou nám ukázány příběhy třech masových vrahů - lidožroutů. Ale nejsou nám ukázány příběhy jejich obětí a ani dopadení těchto vrahů. Takže jediné co se z dokumentu dozvídáme je psychologická stránka jednotlivých vrahů. Je to sice velice zajímavé poslouchat o tom proč vlastně tito masoví vrazi pojídali své oběti, ale to vše se dozvídáme od psychologů, kteří se možná ani se samotným vrahem nikdy nepotkali (jedná se pouze o moji domněnku). Více by se mi líbilo podrobněji rozebrat jednotlivé vraždy, jak vrah zahlazoval stopy a jak byl nakonec lapen do sitě... Takto jsem se pouze dozvěděl "proč" a to je sakra málo... (18.05.2010)

Dokument na spôsob psychologických posudkov... "pravdepodobnosť, že stretnete masového vraha je malá, ale ak sa tak stane, je to niečo ako osud, ako zrážka autom, nečaká Vás nič len smrť..." citácia z úrivkov, ktoré tam odozneli. Nie príliš príjemných 60 minút, ktoré ubehnú ako voda a "ještě k tomu má člověk pro strach uděláno" 8/10 (28.11.2009)

Bez ohledu k tématu, jako dokument je to docela mizerné. Veškeré činoherní doprovodné aktivity působí nechtěně legračně (provinilý pohled herce hrajícího Čikatila za komentáře specialisty, jenž právě prohlašuje, že v Čikatilovi bylo ukryté skutečné zlo, dosahuje kvalit televizní hororové inscenace druhé kategorie a zádumčivě se tvářící herec zobrazující fiktivního Hannibala Lectera s charakteristickou maskou, povalující se po jakémsi mřížoví, by se spíš hodil do soft sadomasochistického gay klipu). Dokument se věnuje třem populárním historickým osobnostem - Albertu Fishovi, Andreji Čikatilovi a Jeffrey Dahmerovi, přičemž průvodní myšlenka je, že jejich chování je nepochopitelné a lidskému normalu vzdálené. Kontroverzní témata bývají bohužel začasté obalena do ne příliš povedené a ambiciozní formy. (01.05.2011)