Bílá paní

Pravda se nesmí zapírat, prohlásí rezolutně kastelán Pupenec a uvrhne tím sebe do klatby. V socialistické společnosti je pravda nedovolený luxus, zvlášť když máte rodinu. Jenže co dělat, prochází-li se v noci po chodbách místního hradu přízrak bílé paní... Taková je výchozí situace filmu Zdeňka Podskalského, který si (ne)dovoleným způsobem utahuje z tehdejších mocných, z doby, která produkovala lež na běžícím páse, i ze všech těch ustrašených občánků, jejichž svědomí je poznamenané ideologickým diktátem. Film byl natočen podle jedné z povídek spisovatele Pavla Buksy, který v literárních kruzích vystupoval pod pseudonymem Karel Michal. Jeho sbírka satirických povídek Bubáci pro všední den (1961) zaznamenala tehdy nevídaný ohlas – během šedesátých let se dočkala celkem čtyř vydání – a stala se tím, čemu dnes říkáme bestseller. Michal v ní oživil přízraky dávné minulosti, nadpřirozené úkazy a zjevení, kouzla, která přivádějí protagonisty jednotlivých příběhů do prekérních situací. Mezi nimi právě nebohého kastelána hradu Šaratice Pupence, který v křížové chodbě narazí na bílou paní a nedbaje následků, ohlásí celou záležitost „nahoře“. Ministerstvo kultury na hrad vyšle odbornou komisi, která má za úkol zjistit, jak se věci (ne)mají. Následuje kulometná palba nezapomenutelných replik v podání populárních herců, z nichž zasloužený smích vzbuzuje nejen komonická skvadra volených zastupitelů socialistické moci v podání vynikajícího Rudolfa Hrušínského a Miloše Kopeckého, ale i ministerská ideologická úderka v tandemu Řanda – Bek. Inu, z hlediska marxismu-leninismu... Film, který nemá šanci zestárnout, zevšednět, stát se nepotřebnou a zbytečnou veteší. Na to je až příliš pravdivý a nadčasový. Nepotřebujeme strašidla, když máme Národní vejbor! (30.10.2016)

Bílou paní jsem vždycky miloval a milovat budu. Jedna z nejlepších českých komedií šedesátých let a nepřekonatelná satira!! Hlavně to herecké obsazení nemá absolutně chybu! Brodský - kastelán, Chramostová - jeho žena, Hrušínský - předseda, Kopecký - tajemník, Hlavatý - ředitel školy, Prachař - náměstek, Bek, Řanda - inspektoři, Voska - psycholog, Menšík - policajt, Hajská - Blažková, Řehoř - farář, Bohdalová - číšnice, Kačírková - Bílá paní, Trégl - Blažek...geniálnost!! Nejlepší film Zdeňka Podskalského. Co hláška - to trefně namířená slova proti tehdejšímu režimu, vůbec se nedivím, že po roce 1968 putoval film do trezoru. Tohle byla opravdu obrovská odvaha, takhle satiricky mířené věci proti režimu se stěží mohly podařit natočit, ovšem Zdeňku Podskalskému se to povedlo opravdu s bravurou! Tady pár hlášek..." Vždyt´ tady žádnej most není! - Furt s tou pravdou! - Drž hubu a plav! " " S kapitalistickejma přežitkama sme skoncovali, ted´ se pustíme do feudálních!" " Musíme se ztlemit, ehm ztmelit !" " Většina lidí není zdráva, zejména psychicky!" " Jseš temnej dědek! Zaostalej! Nepotřebujeme strašidla, když máme Národní výbor! " "Podívej se, já to nezakazuju, ale na druhý straně to zase nemůžu povolit. " "Už do toho začínám vidět! - Davová sugesce, že jo? - To by nebylo to nejhorší, nenapadá vás nic? Vatikán, nic? Já vám povídám, že jsme obklíčeni cizýma rozvědkama! Musí se okamžitě skočit pro orgány!" " No dobře, to ale musíte opatrně, aby nám lidi nezačali moc přemejšlet. " "Dobrý den. - Až na věky. - Vy jste tu soudruhu farář? - To jsem milý synu. " " Všude nastolit atmosféru důvěry! " " Soběstačnost v krmivech na přední místo! - Moje řeč, s fortelem na silážní jámy! " " Vždy suché boty pro stavbaře!" " Heled´te, vy ste tady jedinej střízlivej, je vám to jasný? - Ne. " " Dohnat - předehnat! " " Dobrý odchov - zdravé tele! "To je opravdu jen maličká částečka z tohoto obrovského gejzíru vtipných nápaditých scének. Pro mě nejlepší, u které vždycky totálně nemůžu, když na hradě vystoupí Bílá paní z obrazu a Pepíček Bek na ni zavolá: " Stát !! Občanský průkaz !! " Ona jde dál, tak volá znovu: " Chytit !! Vyslechnout !! " To je takovej nářez, tenhle film je prostě neuvěřitelně parádně natočenej a naprosto nádherně zahranej s takovou lehkostí a přirozeností, že to je radost pohledět. Ono ale u takových hereckých es nejde ani nic jinýho očekávat, než prvotřídní kvalitu. Ach jo, to už bohužel nikdy nebude. Ještěže existují takový parádní pecky, jako je Bílá paní. Málem bych zapomněl na vynikající práci Evžena Illína, který se postaral o výtečný strašidelný hudební doprovod, bez kterého si Bílou paní už vůbec nedokážu představit. (02.04.2011)

„Podívej se, já to nezakazuju…jo? Jenomže, na druhý straně…zase to nemůžu povolit.“ Satira z těch nejsatiričtějších (a také nejodvážnějších). V určitých pasážích snad každou vyřčenou větou na něco narážející a celkově natolik kritická a kousavá, že z ní chvílemi člověka solidně mrazí (typickým příkladem je scéna s předsedovým projevem z balkónu). A s tím souvisí moje v podstatě jediná výtka a důvod, proč zůstávám (alespoň prozatím) „pouze“ u silných 4*; Bílá paní je tak moc sžíravá, až se to projevuje na úkor celkové zábavnosti (mnoho jednotlivých částí je přitom samo o sobě dost vtipných, mě osobně nejvíc rozesmálo doktorovo „snění“, v těsném závěsu s učením lhaní). Chybí jí tak určitá lehkost, kterou disponuje kupříkladu podobně satirická Krejčíkova Svatba jako řemen. „Von most totiž nemůže bejt jenom most. Most musí působit ídeově.“ – „No samozřejmě, most musí vychovávat! Musí podněcovat!“ (13.07.2016)

Komedie v režii pana PODSKALSKÉHO, která vtipným a spikleneckým způsobem ukazuje na dobu, ve které jsme žili. K tomu účelu si vypůjčili filmaři historické strašidlo všech hradů "Bílou Paní". Hlavně ale ukazuje film rétoriku funkcionářů KSČ, kteří mluvili ve frázích, které nikomu nic neříkaly (ba ani jim samým), lhali lidem, aby si udrželi svá koryta. (V tom se ani dnes nic nezměnilo). Celý děj je ovšem velmi dobře situován do hradu, obsazen nejlepšími herci a nutno říci, že se divák velmi dobře bavil. To byly ty "pecky" 60-70 let, což platilo pro celosvětový film. Pokladny měly vždy nápis "VYPRODÁNO". (14.02.2013)

Je skoro až neuvěřitelné, že něco takového mohlo vzniknout v době komunismu, ale je vidět, že 60. léta byla přece jen trochu volnější. Anebo film někdo zapomněl cenzurovat. Neskutečně vtipné, což ale bohužel plyne z toho, že doba taková byla. Přesto je z toho ale výborná satyra, které se dneska zasmějeme. A doufám, že si uvědomíme, že tenhle Kocourkov už nechceme. Závěrečná scéna s mostem je naprosto geniální, k té prostě není co dodat. (28.12.2013)