Na západní frontě klid

V Traileru na nás Západní Fronta pomrkává svým vizuálním exhibicionismem a člověku to nedá nepřemýšlet nad tím, jak by to po dlouhé době mohl být zase pořádný válečný spektákl. Bohužel opak je ale pravdou. Celých těch cca 150 minut tvůrci čerpají primárně z formální identity Vojína Ryana, avšak ty nejlepší momenty zcela míjí. Kdo viděl Spielbergův opus, pamatuje si jména hlavních hrdinů. Správňáka kapitána Millera, drsňáka Caparzu, samozřejmě Ryana. O ikonických scénách jako Normandie, nebo bitva ve městě ani nemluvě. Navíc s těžko překonatelným levelem šokující autenticity a mistrovstvím Kaminskiho kamery. Tady si po 10ti minutách od projekce nepamatujete jediné jméno a snad jen jednu zapamatovánihodnou scénu - tu s generálem v kaluži. Kultovní, ikonické, inovativní a precizně odvedené řemeslo vs generická válečná vřava německých tvůrců, která se spíše podobá Hacksaw Ridge, či We Were Soldiers. Záměrně zmiňuji Gibsona, protože level a vyobrazení násilí je v případech Fronty a filmů Mela Gibsona dost podobný. V danou vteřinu možná vezme za koule, ale za pár minut se snadno zapomene. Na Němčoury je to stále solidní film s místy velkolepým a vycizelovaným vizuálem, ale klasika se z něj nestane ani omylem. Na to je příběh nevýrazně zpracovaný, herci nevýrazně hrající a akce příliš jednotvárná. (12.11.2022)

Repetitivní střídání válečného horka a chladu vyčkávání, návratné motivy pro nedůvtipné hňupy, knižní předloha vybrakovaná o všechny působivé scény, které film nahrazuje jednoduchým (a občas nerealistickým) válečným pornem a vycpávkovou politickou linií, která je naprosto dutá. Film se nedokáže naléhavému humanismu Remarqua přiblížit jinak než doslovným ilustrováním konfliktu malých a velkých dějin, který příliš nedává smysl (hrůza Velké války opravdu nespočívala v tom, že Foch chtěl příměří až za 6 dnů a Němci si to potřebovali celé promyslet). Jako adaptace je to katastrofální, bez psychologie, vyprofilovaných figur, jako film rozvleklé, průhledné a na první signální. Verze z roku 1930 i 1979 tomu dávají parník, ale selhává to i jako samostatné dílo. Problémem Netflixu fakt není obsazování barevných herců, ale to, že jejich projekty nemají dramaturgii a hlavu ani patu. (01.11.2022)

O tom, že si jedno z nejslavnějších literárních děl zaslouží novou filmovou verzi, jsem nepochyboval. Bohužel při sledování nové adaptace Na západní frontě klid mi došlo, jak obrovsky jsem se zklamal. Problémem je naprosto katastrofální scénář, který úplně kašle na Remarqueův román, když s jednotlivými postavami zachází úplně mimo, jak se mu zrovna hodí, a některé trestuhodně vynechává (Paulova matka, Himmelstoss). Sice je atmosféra ze zákopové války ze začátku hodně nepříjemná, ale postupně diváka otupuje, což jistě nebyl záměr. O závěru ani nemluvě. Celé je to mechanické, bez napětí a hlavně totálně rutinní. Obě předchozí verze z let 1930 a 1979 mají i přes své stáří stále co nabídnout včetně onoho humanistického poselství, které režisér Edward Berger ke své vlastní škodě úplně promarnil. (05.11.2022)

Jen ta kamera je pastva pro oči, úsporný a úderný hudební motiv pak skvěle podkresluje jednotlivé scény. Co do filmového média, komunikujícího s divákem obrazem a hudbou nemám výtek. Do plného hodnocení ale něco málo chybí. Trochu problém máme s Felixem Kammererem, holt jsme spolu husy nekradli. A literární předlohu si od dob povinné četby zkraje gymplu nepamatuju, takže jsem se díky absenci vzpomínek vyhnul porovnávání s předlohou. (29.10.2022)

Jednomu je z toho člověku smutno, když nepočítám silný závěr asi nejvíc byly ty střihy na tu bídu a utrpení obyčejných vojáků a víno, doutníky a žranici jejich velitele. Jinak hodně sugestivní pojetí takhle si představuji válku, prakticky čekání na smrt, přžiješ jeden útok, čeká tě další a je fuk jestli si v utočící nebo obranné pozici. Kvalitně natočený válečný boják, který je oproštěn od patosu, proslovů a největší sílu dává do obrazu. (08.11.2022)