Private Practice

Zatímco v GA je humor spíše jako odlehčení jinak dost vypjatých, dramatických situací, zdá se, že zde je drama jen proto, aby diváka chránilo od diabetického záchvatu ze všech těch trochu divných, ale vlastně strašně milých lidí. Do toho léčitel, psychiatr, těhotné maminky, miminka na každém rohu... Není to špatné, u sledování jsem se celkem bavil, ale druhou a další série si pravděpodobně nepustím. Leda že bych se chtěl zase kochat těmi neuvěřitelně neodolatelnými rty Addison, což, spolu s Cooperem a tou šéfkou z nemocnice, je vlastně jediný legitimní důvod ke sledovaní těchto chirurgů na růžovo a pod los angelským hřejícím sluníčkem. (23.02.2012)

Na tento seriál jsem narazil nedávno a hned mě to chytlo. První dvě série jsem skoukl na posezení a další série časem. Hned jsem si oblíbil většinu postav a docela jsem čučel, že snad všichni mezi sebou něco měli. Pořád se rozcházejí a dávají dohromady. Postavy taky docela trpí (smrt, znásilnění) a čekám, kdy zase něco někoho postihne. Hodně to prolína s Grey's Anatomy, který jsem ještě neviděl, takže občas nemám tušení o kom to mluví nebo co se stalo. První série hrajou na emoce a to docela dost. Hodně často tam taky hostují známé tváře, což potěší. Oblíbené postavy: Charlotte a Violet. Za mě 75% a ještě jedna série mi zbývá, tak snad nebudu muset měnit a pak hurá na Grey's Anatomy. EDIT: Tak poslední série hodně povedená a hned pokořena na jeden zátah. Po 5.sérii, která mě moc nebavila přišlo vykoupení a zasloužený závěr. (03.07.2013)

Asi můj třetí re-watch. Spin-off Grey's anatomy, kde příběh jde trochu víc do hloubky, co se péče o pacienty týče. Soukromá klinika v LA, kterou si může dovolit bohatější část populace, řeší různé problémy od početí až po psychické záležitosti, ale co do hlavních protagonistů je velice podobný Grey's anatomy. Skoro každý tam už spal s každým, naprosto tragické události nejsou výjimkou, ale přece jen Private Practice se jeví kvalitněji po morální stránce. Typická je rozhádanost doktorů, když rozebírají jednotlivé případy - při složitých morálních dilematech, jestli zachránit matku nebo dítě nebo jestli poskytnout psychologické konzultace pedofilovi. Narozdíl od Grey's, kde mi věčně ztrápený výraz hlavní hrdinky Meredith způsoboval častý zásun očních panenek do obočí, Addison je přeci jen o pár úrovní jinde. Ne o moc, protože byly momenty, kdy mi byla nesympatická ostatně jako všechny postavy z pera Shondy Rhymes, ale u většiny se to obrátilo k lepšímu. (22.09.2023)

Na tohle jsem byla opravdu zvědavá,ale dlouho jsem odolávala, než jsem se podívala na první díl a hned se mi zalíbil. Ano, je to typická Shonda Rhimes, ale i tak se to od Grey's Anatomy podstatně liší. Grey's Anatomy je většinou takové uspěchané a chaotické, tady je takový klid a mír, což ale občas zavání nudou, takže si myslím, že stejně (nebo i víc) populární jak Grey's Anatomy nebudou a nejspíš to v počtu sérií nedotáhnou tak daleko... (23.01.2010)

Zkoukl jsem asi první serii a musím říct, že to na mě nepůsobí. Chirurgové byli skvělí, hlavně kvůli tomu, že všechny postavy jsou odlišné. Tady se ovšem autoři striktně drží toho co se v chiruzich líbilo nejvíce a vyvedou to do krajních extrémů čímž se ztratila skvělá rovnováha. Postavy mi příjdou, že jsou všechny stejné a nedokážu si mezi něma vybrat favorita. Shrnul bych to asi tak, že skvělí chirurgové, ale naprosto obyčejné private practise. Po první serii nemám chuť sledovat dál. (03.10.2009)