Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Eva KošlerováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Milan DvořákHrají:
Daniela Kolářová, Veronika Žilková, Jiří Langmajer, Simona Stašová, Vítězslav Jandák, Miroslav Masopust, Karel Effa, Zdena HadrbolcováObsahy(1)
V pohádkovém světě, v němž kraluje paní Liška (D. Kolářová), se objeví lidská bytost – krásná dívka (V. Žilková). Paní Liška se jí ujme, chová se k ní hezky, ale dívka je nevychovaná a za pomoc nedokáže ani poděkovat. Přičaruje si prince (J. Langmajer) z blízkého království a ten se do ní zamiluje. Jenže královská rodina synově svatbě brání. Pomůže dívce paní Liška i tentokrát? Napraví se dívka a bude svatba? V každém případě v pohádkovém světě, stejně jako v tom lidském, platí poznání, že na prokázané dobro se nemá zapomínat… (Česká televize)
(více)Recenze (34)
Dneska jsem uklízel knihovny páč už ty knížky nemám kam dávat a slíbil své drahé polovičce, že trochu uvolním prostor (který pokud vůbec vznikne v budoucnu ale stejně zaplní další knihy .-). Já tuhle činnost miluju. Dobře vím, že z baráku půjde sotva promile potištěného papíru, ale je čas každou knihu prolistovat a začíst se. Zavzpomínat na doby jejího čtení a pozdravit hrdiny v ní čekající na podanou ruku otočením stránek. Do toho si cosi brebentila TV a najednou jsem zaslechl známou melodii. Absolutně jsem nevěděl co to je, ale hned jsem věděl, že to znám a skvěle to popsal v komentu Adam Bernau. Jako by ten synťák odemkl cosi v hlavě a mně ta hudba odvedla před obrazovku. S prvními slovy písně a křepčícími lištičkami v minisukýnkách jsem si rozpomenul na ten dávný nasazovaný kalibr Studia kamarád. Já naše pohádky dělil vždy na dvě kupy. Ty lepší - točené venku, filmové jako byla třeba Šíleně smutná princezna nebo Honza málem králem. Druhou horší sortou byly ty studiové. Když si dal někdo práci a do studia nanosil větve a listí a loupežníci pak koukali na pocestného skrze skutečnou haluz s šiškou, ještě jsem to toleroval. Čím jsem ale pohrdal byly kreslené kulisy včetně domů, stromů atd... Paní liška je něco mezi tím. Dneska když jsem tak přemýšlel o čem to vlastně bylo, tak je to fakt šílenost včetně té hudby. Ale optikou tehdejší doby, kdy u podobných nepohádkových melodií z rádia regulérně vyřvávala Zagorka, Hložek s Kotvaldem, Penk nebo Černocká, tak člověk musí přimhouřit oko. Takže za to retro a tehjdejší zájem dávám za dva lišcí ohony. A ano, dokoukal jsem to dnes celé ... .-) * * ()
Zrůdnost. Esence všeho špatného, co bylo k nalezení v nedělních ZLOpověstných TV pohádkách, které škodolibě přinášely do našich domovů pravidelnou dávku nevolnosti, papundeklu a zoufalých emocí. Samotná paní Liška jeví se mi býti horším monstrem než například taková Godzilla. Ta je jen řádně vzteklá a má být proč vzteklá, kdežto paní Liška je zoofilní - nebo antropofilní? - sadistická mrcha s pravděpodobně lesbickými sklony (a nepříliš dobrým vkusem, když šla zrovna po mladé Žilkové...), vyžívající se v obdivu projevovaném úchylnou písní o její vlastní skvělosti a krutě trestající snahu zajatkyně se osamostatnit z područí jiného druhu. Vlastně zde jediné positivum vidím ve faktu, že by ty odporné kostýmy i kulisy nejspíš docela kvalitně hořely. ()
Když jsem byla malá, tak jsem strašně moc chtěla tancovat s liškami na paloučku, proto jsem neměla ráda Veroniku Žilkovou. Ona s nimi mohla tancovat a já ne! Dnes se těm vzpomínkám směju a nenechám si ujít žádnou reprízu této pohádky v televizi. Pohádka má velmi jednoduchý příběh, který ale vůbec to nebrání tomu, aby se člověk u ní pobavil. Lišky jsou navíc moc roztomilé. ()
No ty vole fuj, do teď jsem lišky docela rád, od teď mám nutkání je otravovat chemickým odpadem z dvacet let zavřené chemičky v jižním Mogadišu, protože tohle je totální studiový děs s asi pěti kulisama ve třech (!) místnostech, z nichž jedna se snaží tvářit jako magický les, druhá jako magické doupě lehce úchylné lesbické vládkyně Lišky a třetí honosný hrad, přičemž to zcela samozřejmě vypadá jako pár namalovanejch stěn. Dialogy jsou snůška hovadin, texty písní jsou nebetyčně debilní a když divákovi předkládají velká filosofická moudra že " V pohádce se máme jako v pohádce " už to ani nepůsobí směšně, snad jen ty kostýmy lištiček-přisluhovaček by vypadali dobře, kdyby se ovšem objevili v nějakém bizardním videoklipu, kde by se do nich navlékli lepé japonky a strouhali by u toho oranžové zelí pro pana Velemloka, nebo něco podobně tupého, dokonce i v nějakém bizarním pornu by to bylo zábavnější, než tady. ()
Koukám, že v ČT v těch 80. letech zkoušeli, co mohli, aby byli inovativní. Po bláznivých pohádkách s Honzou přicházejí lišky na tripu se synťákovými songy o nej nej nej paní Lišce - jako z nějaké sekty. Příběh těžko hodnotit, ten je vlastně naprosto zmatený a stojí na pouhém děkuji, odkud ta holka přišla mám pocit taky nezjistíme, Effa je zde dalším wtf (i když to hraje nonšalantně) a o účasti Jandáka raději neříkejte opozičním poslancům, nebo ty scény brzy zneužijí v nějakém publicistickém pořadu ČT. Uff. :-) Jo, jinak mám pocit, že z pohádky byly vystřiženy nějaké scény, nepřijde vám? Co se stalo s bludičkou, proč je najednou ostříhaná? Jak to, že je z trpaslíka najednou zahradník? A o jakých snech princ mluví? ()
Reklama