Baccano!

Je rok 1930 a povedená dvojice zlodějíčků Miria a Isaac se právě chystá na další akci... Je rok 1932, gangsteři, a nejen oni, pátrají, kam zmizel jakýsi Dallas Genoard... Také je rok 1711 a na jisté lodi plující přes Atlantický oceán se schyluje k něčemu neskutečnému... Hlavně a především však je rok 1931 a transkontinentální express Flying Pussyfoot právě vyráží z Kalifornie do New Yorku. Cesta to bude dosud nevídaná, protože tolik vyšinutých i jinak zajímavých jedinců se hned tak pohromadě nevyskytne... Tempo a způsob vyprávění - Baccano v sobě nemá hluboké filozofování a do duší svých hrdinů nahlíží jen letmo. Na takové věci nemá totiž čas. Pouhých 13 dílů a mraky postav, z nichž téměř každá je zvyklá jednat a každá jedná po svém, lstivě i přímo, čestně i podle, promyšleně i impulzivně, důstojně i směšně... Tempo je vražedně rychlé a přece seriál pramálo klopýtá. Spíše poskakuje jako pobavený ďábel, tu je v roce 1930, hned zase o dva roky dále, aby se vrátil do vlaku v roce 1931 - a ani události v těchto rocích nejsou řazeny chronologicky. Způsob vyprávění je skutečně rafinovaný. Baccano rozhodí pár střípků z příběhu, pak ke každému střípku přilepí střípek další, tu se zase vrátí ke starému a nabídne jej z pohledu jiné postavy, to vše způsobem vzrušujícím a napínavým. Opravdový příběhový striptýz, který kalhotky odhodí až v úplném závěru, přesně jak to má být. Z formálního hlediska však vrchol seriálu IMHO přichází už v první polovině prvního dílu, ve které se pátrá po začátku příběhu a hlavním hrdinovi. a během níž dvě osoby stylizované do role vypravěče rozhodí střípky první, představí postavy a nadhodí mnoho záhad, po jejichž rozluštění bude divák po zbytek seriálu bažit. Seriál tak v sobě svým způsobem obsahuje vlastní trailer. Padnoucí hudba - Spád a napětí není jen dílem útržkovité formy vyprávění, ale i výborně zvoleného hudebního doprovodu, dobově laděného do 30. let. Baccano také má jeden z nejlepších openingů mezi anime seriály. A určitě opening nejužitečnější, jelikož nám představí většinu pro seriál důležitých postav a věřte, že v baccanovitém množství se to hodí. Žánr - Jak už zmínili Mandelbrot a Mantis, Baccano je žánrový mix a mezi žánry skáče stejně lehce jako časem. Jako by tenhle užásný bastard vznikl obcováním dvou těžko slučitelných postav, paní Makropulos a Al Caponeho. Výsledek je, pro nekoho možná překvapivě, velmi atraktivní. Verdikt - Po dlouhé době jsem nucen rozšířit svou TOP mezi anime seriály. Baccano sice není prosto chyb, např. v podobě ne vždy úspěšných pokusů o vtip, v určitých nejasnostech v příběhu (ale snad mi jen něco uniklo, něco co při druhém zhlédnutí chytnu), ale takhle dobře jsem se nebavil zatraceně dlouho, a to musím ocenit. ***** jak vyšitých. Bonusové díly - Tři bonusové díly 14-16 přinášejí vlastní nový příběh a také odhalí pár drobností o některých postavách. Není to už taková zábava jako díly předchozí, zápletka je velmi jednoduchá, ale na druhou stranu se člověk více nasměje, hlavně díky jednomu automechaniakálnímu gangsterovi. (22.06.2008) (méně) (více)

Výborný seriál nejen pro milovníky zamotaných příběhů. Zaujalo mě to hned od začátku a s každou epizodou, s každým novým dílem skládačky má zvědavost a natěšení, jak to všechno dopadne, rostly. Nejdřív jsem kvůli těm několika časovým liniím byla zmatená, naštěstí v každé epizodě jsou všechny linie označené rokem, ve kterém se odehrávají, takže když člověk dává opravdu pozor, brzo se začne v ději seriálu orientovat. Ještě víc, než časových linií je tu postav, těch je požehnaně a o žádné nejde vyloženě říct, že by byla hlavní (to je hezky rozebíráno zástupcem vydavatelství a Carol na začátku a v bonusové šestnácté epizodě). Postavy jde rozdělit maximálně tak na více a méně důležité, ale zase i ty méně důležité jsou skvěle propracované a sympatické (třeba Rachel). Orientaci v tak velkém počtu postav hodně pomáhá opening, kde jsou jména většiny důležitých postav. Osobně jej řadím k těm nejlepším, jelikož nejen, že není otravný, ale je i užitečný. Navíc je do něj zakomponována rekapitulace předchozích epizod, další věc dobrá pro orientaci – mně osobně se to hodilo dost, a to jsem mezi jednotlivými epizodami neměla moc dlouhé rozestupy. Z postav jsem si nejvíc oblíbila tyto: Issac a Miria (nejdřív mi občas přišli trochu otravní, za což asi může jejich způsob komunikace, zároveň mě ale fascinoval jejich optimismus a to, jak dokázali pomoct ostatním), Jacuzzi (nejdřív vypadal jako strašpytel, ale ve skutečnosti je hodně statečný), Ennis (trochu škoda, že o ní jako o homunculovi nebylo prozrazeno více) a Firo (sympaťák zdatný v boji). Za pozornost pak stojí i Czeslaw, Elmer, Maizo, Sylvia, Ladd, Vino, Chane, Luc a Eve. ------ Tohle je jeden z těch vzácných případů, kde bych se nezlobila za více epizod, uteče to strašně rychle a tempo příběhu je místy vražedné. Díky tomu v seriálu ani nejsou hluchá místa ani zbytečné odbočky, zkrátka na ně není čas. Není ani čas se moc zamýšlet nad tím, že příběh vlastně neobsahuje žádné extra hluboké myšlenky, že vlastně sází na komplikovaný styl vyprávění a postavy. Tohle zamyšlení přišlo až po dokoukání, ale taky jsem přišla na to, že mi to vůbec nevadí, že to není potřeba, protože seriál plní to, co chce splnit. ------ Líbí se mi dobové zasazení do 30. let 20. století, ta atmosféra je skvělá. Ještě víc se mi líbilo zakomponování fantasy prvků a způsob, jakým ztvárnili regeneraci a nesmrtelnost. Vtipné je, že toho démona ani jednou neuvidíme v pravé podobě a že kromě jednoho (transmutačního?) kruhu z alchymie taky nic neuvidíme. ------ Nedá mi to, a musím pochválit i animaci a hudbu, i v tomhle ohledu se na Baccano! hezky kouká a akce je výborná. Nejvíc mě bavila asi ta ve vlaku, mám pro vlaky zvláštní slabost, i když děj jako takový mě bavil víc v roce 1930. --------- Konec seriálu je super i ve verzi o 13 epizodách, avšak zůstává pár nedořešených záležitostí, např. Vino nebo Ladd. Ovšem epilog z roku 2001 je skvělý. Bonusové epizody tak nejsou jen příjemným bonusem, ale i pěkně uzavírají nedořešené záležitosti z předchozích třinácti. Rozhodně tedy doporučuju jejich zhlédnutí, pokud totiž po původních třinácti budete mít dojem neúplnosti, tak po těhle třech už ho mít nebudete – je to jako scény v rozšířené verzi třeba Avatara. I když jednu vadu mají: Graham Spencer je jenom otravný. Tohle u moc seriálů nepíšu, ale k Baccanu! se určitě aspoň jednou vrátím. 10/10 (16.05.2020) (méně) (více)