Fígle

Televizní vzezření vmanévrované do kinosálů na mne nikdy moc dojem nedělalo a tady jsem prostě cítil, že televizní obrazovka by tomu slušela víc. Je to stejné jako s většinou českých filmů posledních let, v tomto jsou na tom Poláci stejně jako mi. To že jsou trochu originálnější nemohu říct s jistotou, takový přehled nemám, v každém případě v tomto filmu něco navíc je. Jde vidět, že práce s kamerou není bezcílná, úhly kamery jsou pečlivě voleny, také snaha vyhnout se prvoplánovým dojmům má mé sympatie. Nemohu si ale pomoci, tempo je příliš unuděné a mdlé. Možná to byl umělecký záměr, já ale do kina pro ukolébavky nechodím. 65% (16.01.2009)

Pěkné, citlivé dílko, které sice není ničím výjimečné, nedisponuje ohromujícím příběhem, ale přesto potěší. Představitel Štefka byl naprosto přirozený a jeho sestra Elka zase krásná (no jo, zrzky .-) ). Srovnání s Amélií je myslím na místě i přesto, že se jedná o dva hodně odlišné filmy - míra imaginace, naivity i jistého poetického nadpřirozena je zastoupena v obou zmíněných filmových kusech. (11.02.2009)

A proč od nás táta odešel? - Protože si ho omotala kolem prstu jedna paní. Asi tomu tak chtěl osud. Máma měla smůlu. - A nemůžeme jí ho sebrat? Když je svět složitější, než jak ho vnímá dětská logika, musí přijít na řadu fígle a uplácení osudu... a učenlivý Stefek ho umí pokoušet - pomocí sestry se nejprve cvičí na malých číslech, aby se propracoval až k tomu vrcholnému... Film mně blízký nejen proto, že žiju nedaleko místa, kde se odehrává, ale také úsměvností a poetikou dětství s pohledem na svět, který je přece tak jednoduché změnit... (19.02.2015)

Stefek a jeho touha po návratu otce zde představuje hlavní dějovou linii. Do toho jsou však pěkně zakomponovány mini příběhy o štěstí a osudu jiných, navíc s prvky humoru. Výkon malého jedenáctiletého chlapce, kterého ztvárnil Damian Ul, by se dal označit za polského Andreje Chalimonova v podání Kolji. Snímek je naturalisticky okouzlující, dobře zahraný a vizuální forma působí moc hezky. Také výborný hudební doprovod (Tomasz Gassowski), jehož melancholické tóny krásně ladí s obrazem, považuji za velmi kvalitně odvedenou práci a filmu za něj připisuji body navíc. Rozhodně příjemné překvapení, které vás tak trochu zahřeje u srdce. (7/10) (05.07.2008)

komorně laděný film s pomalým příběhem, který však už po nějaké době začne nudit, protože to čekání je nekonečné. Určitě film nějaké kouzlo má a snaží se zapůsobit příjemnou kamerou. Bohužel příběh je dost slabý a moc nemůže nabídnout. Ani ten kluk v hlavní roli mi nepřišel nijak přesvědčivý. Rozhodoval jsem se mezi dvěmi a třemi hvězdičkami a nakonec se přikláním k těm za to, že to všechno bylo lidsky hřejivé a stálo to všechno za to... (07.10.2011)