XXY

Křehké, minimalistické drama. Vyprávěné téměř beze slov, pomocí převážně detailních záběrů a vůbec precizní režie. O ohrožených druzích, o výjimkách a odchylkách. O vnímavosti. Oba ústřední mladí hrdinové naleznou intuitivně porozumění pro sebe navzájem; v jejich otcích se tu však zrcadlí dva rozdílné přístupy k životu: na jedné straně opravdový zájem o svou (nejen) práci, o záchranu raněných želv, na straně druhé chladná profesionalita plastického chirurga. Některé propasti lze překonat, s jinými je to horší. A nejhůř se překonávají ty, které zprvu vůbec nevypadají tak hluboce... (01.04.2008)

Zlovestné tri písmená, ktoré sú názvom filmu, označujú osobnú a rodinnú tragédiu ľudí, do života ktorých zasiahol jeden nadbytočný chromozóm. Na rozdiel od väčšiny ľudí majú problém so svojou sexuálnou identitou, pretože zdanlivo majú na výber obe možnosti, v skutočnosti žiadnu. Film zachytáva postihnutú v najzraniteľnejšom období života, v ktorom sa jej napriek všemožnej ochrane rodičov, dostáva nežiaducej pozornosti okolia i rovesníkov, vďaka ktorej si uvedomuje bezvýchodiskovosť svojho postavenia. Film je nakrútený citlivo, bez vytĺkania kapitálu z atraktívneho námetu. Trpí nedotiahnutosťou dejových línií, rezervy má i v detailnejšom vykreslení psychológie postáv. Určite však stojí za zhliadnutie. (08.11.2011)

Velmi neotřelé téma s kterým jsem se v téhle formě zpracování snad setkala poprvé a byla jsem překvapená, kolik do tak choulostivé situace vložila Lucia Puenzo emocí. Při sledování XXY mně napadlo, kolik asi existuje mladých lidí, kteří jsou v podobné situaci a musí řešit téměř neřešitelné a s jakými vnitřními pocity, potažmo zranitelností musí bojovat, to už si vůbec nedovedu představit. A to nemluvím o rodičích, kteří takové břímě nesou také velmi těžce a například na tak pro nás triviální otázku jestli mají syna nebo dceru, neznají odpověď. Smutné, ale velmi dobře zahrané všemi hlavními protagonisty a na debutní snímek je to velmi povedené a s citem předložené drama. (28.08.2013)

Příjemně komorní a poutavé drama, zároveň také ale nepropracovaná psychologie postav a některé myšlenkové pochody plus nedotažené nebo zbytečně rozehrané dějové linie. Ale i přes všechny zmíněné, a to vskutku závažné neduhy pro mne nebylo XXY zbytečným mrháním času, protože ten námět po shlédnutí prostě přímo vybízí k tomu, aby člověku ještě chvíli vrtal hlavou a dokonce v ní možná ještě nějakou dobu zůstal. Což je zase docela fajn, ne? (22.11.2009)

Za největší problém filmu považuji to, že podporuje stereotypy, proti kterým chce bojovat. Pokud se snaží ukázat, že pohlavní kategorie nejsou důležité a že člověk by se měl odprostit od vnímání lidí dle pohlaví a sexuality, pak naprosto selhává, protože právě s těmito kategoriemi pracuje, a to ještě k tomu na velmi elementární rovině. Alex je nakonec jen chodící oboupohlavní bytost, pouze zhmotnění slova intersex. Je definována jen skrze vlastní pohlaví. Těžko říct, jestli je to fajn holka (?) nebo odporný fracek. Nemá charakter.___Navíc je film podivně tmavý, s nevýraznou kamerou i zvukem a také se nedá mluvit o hereckých výkonech. Nepovedeně artové, festivalové. Intersexuální a zbytečné. (24.10.2009)